České zemědělství si prochází krizí, kterou ještě prohloubily následky silné mrazové vlny v průběhu letošního jara. Přesto ministr zemědělství Marek Výborný neodpověděl do konce dubna na návrhy Agrární komory České republiky a dalších zemědělských nevládních organizací, které by sektoru pomohly, a problémy bagatelizuje.

„Nikdo nám nemusí říkat, že v ulicích se problémy zemědělců nevyřeší. Aktivně žádám ministra zemědělství Marka Výborného o jednání a snažím se mu zprostředkovat, s čím se na každodenní bázi potýkají pěstitelé plodin a chovatelé hospodářských zvířat. Bohužel ale zatím bez výsledků, které by byly pro zemědělce povzbudivé. Jsou zoufalí, jsou frustrovaní a přestávají věřit, že jejich situaci ještě může něco zlepšit. O dalších protestech, které by byly ještě masivnější než ty předešlé v únoru a březnu, se v terénu mluví už víc než měsíc. Po dosavadních zkušenostech po jednání se zástupci vlády se nejvyšší vedení Agrární komory ČR proto rozhodlo tyto akce podpořit s datem 22. května v Praze. Chystají se i další protesty v Bruselu na začátku června. Vyzývám politiky na národní i evropské úrovni, aby už konečně přestali zavírat oči před tím, co se v zemědělství děje,“ řekl prezident Agrární komory Čes­ké republiky Jan Doležal.

Jen za loňský rok se české zemědělství podle oficiálních statistik propadlo v meziročním srovnání o 45 % a situace pěstitelů plodin a chovatelů hospodářských zvířat i dalších oborů navazujících na prvovýrobu je stále horší. Způsobuje ji kombinace řady faktorů, které vyústily ve vysoké produkční náklady, tomu neúměrně nízké výkupní ceny a ohrožení potravinové bezpečnosti Česka následkem útlumu domácí produkce zemědělských komodit. Proto zemědělské nevládní organizace, kam vedle Agrární komory ČR patří Zemědělský svaz ČR, Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Společnost mladých agrárníků ČR nebo Asocia­ce soukromého zemědělství Olomouckého kraje, navrhly vládě pět opatření, která dosud nebyly naplněna. Následně byla rozvedena v usnesení 33. sněmu Agrární komory ČR, který se uskutečnil začátkem dubna v Brně.

Veřejné protesty mají silnou podporu i mimo členskou základnu uvedených organizací, což dokládá, že jde o hlubokou krizi napříč strukturou i jednotlivými odvětvími celého sektoru. Řešit poptávku zemědělců po pomoci dotazníkem, do kterých oborů a jejich segmentů chtějí investovat v Programu rozvoje venkova v čase, kdy podnikatelé šetří, kde se dá, berou si drahé provozní půjčky, a dokonce rozprodávají majetek i pozemky z důvodu, aby měli na vlastní činnost, považuje Agrární komora ČR jen za další populistickou zástěrku nečinnosti ministra zemědělství a snahu odvést pozornost od podstaty strukturálních problémů. Ministr zemědělství Marek Výborný se k nim měl písemně vyjádřit do konce dubna, k čemuž nedošlo. Odezvu nemá AK ČR ani od premiéra Petra
Fialy a vláda pětikoalice tak dala opětovně jasně najevo, že zemědělství a potravinářství stojí úplně mimo její zájem.

„Každé jednání je o nalezení kompromisu přijatelného pro všechny strany a Agrární komora ČR společně se zástupci dalších pěti zemědělských nevládních organizací řeší, co je možné a co ne. Dosud ale zemědělci ustupovali ze svých požadavků a nemají už kam couvat dál. Odbýt nás slovy, že dosavadní opatření státu na pomoc sektoru stačí, není řešení. Agrární komora ČR zastupuje zemědělce, kteří vyrábějí 80 % surovin pro výrobu potravin, a mezi našimi členy jsou podniky všech velikostí, odlišných právních forem i různého výrobního zaměření. A přidávají se k nám masivně i zemědělci, kteří nejsou členy žádné organizace. Proto si troufám říct, že společně s uvedenými partnery mluvíme skutečně za téměř všechny zemědělce v Česku,“ dodal prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Agrární komora ČR žádala ministra zemědělství, aby do konce dubna:

1. informoval zemědělskou veřejnost o tom, jak hodlá řešit současnou akutní krizi sektoru, zejména výrazný propad cen zemědělských komodit;
2. podpořil na národní i unijní úrovni mobilizaci finančních prostředků s cílem zajistit dostatečné provozní financování zemědělských podnikatelů ve výši alespoň dvou miliard korun vyplacených do podzimu 2024;
3. pověřil Státní zemědělský intervenční fond maximálním urychlením výplaty podpor v rámci jednotné žádosti 2023, a to u prvního pilíře a ekoplateb do konce měsíce dubna, a připravil pro výplatu podpor z jednotné žádosti 2024 systém záloh s cílem podpořit efektivní provozní financování zemědělských podnikatelů;
4. zažádal o mimořádné jednání vlády o akutní krizové situaci v sektoru, případně tuto situaci za účasti nevládních organizací zastupujících zemědělce opět projednal s předsedou vlády a ministrem financí České republiky;
5. připravil memorandum o podpoře náročných sektorů dvěma miliardami korun v roce 2025, které bude dle opakovaných slibů podepsané předsedou vlády a ministrem financí, dále je nezbytné dokončit notifikaci podpor zaměstnanosti na venkově formou slevy na sociálním pojištění;
6. zažádal o mobilizaci prostředků na kompenzaci nízkých výkupních cen zejména u obilovin s využitím prostředků z krizové rezervy Společné zemědělské politiky Evropské unie a dalších zdrojů rozpočtu EU;
7. zajistil maximální možné národní kofinancování pro tyto prostředky ať už z prostředků státního rozpočtu, rezervy rezortu, či s využitím prostředků druhého pilíře Společné zemědělské politiky Evropské unie;
8. přistoupil k výraznějšímu omezení bezcelních dovozů zemědělské produkce ze zemí nesplňujících unijní standardy na jednotný trh Evropské unie;
9. zažádal ve spolupráci s dalšími rezortními ministry zemědělství členských zemí o prodloužení Dočasného krizového rámce veřejné podpory v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajině;
10. našel ve spolupráci s Ministerstvem financí způsob podání žádosti na uplatnění nároku na vrácení spotřební daně ze zelené nafty za první pololetí roku 2024 s výplatou v červenci letošního roku;
11. našel ve spolupráci s chovatelskými svazy model výplaty a alokace záloh dotačních titulů národních dotačních podpor pro chovatele hospodářských zvířat a zveřejnil termín výplaty;
12. našel ve spolupráci s PGRLF způsob spuštění podpory provozních úvěrů nebo snížení jistiny úvěrů a zveřejnil termín realizace;
13. pověřil Ústav zemědělské ekonomiky a informací vypracováním dopadové studie zpřísnění erozní ohroženosti územní ČR od roku 2025.

Požadavky zemědělských nevládních organizací:

1. Splnění slibu vlády z 8. 6. 2022 na spuštění programu na podporu zaměstnanosti na venkově formou slevy na sociálním pojištění.
2. Splnění slibu vlády z 8. 6. 2022 na navrácení národních dotací na úroveň roku 2022 ve výši pět miliard korun.
3. Snížení daně z nemovitých věcí na zemědělskou půdu na úroveň roku 2023 nebo nezdaňování evropských dotací, což pomůže snížit náklady v době propadajících se cen.
4. Aktivní řešení přebytku základních zemědělských komodit na evropském trhu, a to omezením dovozů ze třetích zemích, podporou exportu z Evropské unie a větší spotřebou v rámci obnovitelných zdrojů energie.
5. Plné kofinancování, stejně jako v ostatních zemích Evropské unie, záchranného balíčku na rok 2024, který připravuje Evropská komise a jeho vyplacení co nejrychleji všem zemědělcům na hektar obilovin.

(tz)