Není pro strávníka slavnostnější chvíle, než uvařit první nové brambory k jarnímu obědu. Ten, kdo je pěstuje, ať již jde o zástupce renomované firmy, nebo drobného zahrádkáře, určitě ví, co tím myslím.

Brambora na talíři je totiž poklad. Nejen pro svoji nutriční hodnotu, ale i z hlediska všeho, co lidstvu přinesla, co nám umožnila. Farmářům patří poděkování za to, že brambory nám, konzumentům, stále dodávají, šlechtitelům pak za to, že mravenčí, sofistikovanou prací hledají takové odrůdy, které budou plnit sny každého podnikatele i kuchaře. S Ing. Josefem Králíčkem, předsedou Českého bramborářského svazu, je následující rozhovor:

Jaká bude letošní úroda nových brambor?

Výsadba velmi raných odrůd, určených pro začátek domácí sklizňové sezóny (obvykle v první dekádě června), začala letos velmi brzy. První hlízy byly vysázeny již koncem února, ale i později byly podmínky pro růst příznivé. Květnové mrazíky však některé porosty poškodily, i když ne v takové míře, jako například ovoce. Přesto došlo v zasažených lokalitách k přibližně dvoutýdennímu posunu termínu sklizně.

Může váš svaz ovlivnit, kolik se jich na čes­kých polích ročně vypěstuje?

Každá plodina, pro kterou se pěstitel rozhodne, musí v průměru přinášet přiměřený zisk. To platí i u brambor. Nechci příliš zabíhat do minulosti, ale před nedávnem, z důvodu ztráty odbytu při covidové pandemii, byly farmářské ceny často pod výrobními náklady a část produkce pěstitelé ani neuplatnili na trhu. Nyní se situa­ce podstatně změnila a konzumní brambory již popelkou nejsou. Ale k vašemu dotazu – svaz se snaží, i když pouze nepřímo, aby brambory z polí neubývaly. Je partnerem Ministerstva zemědělství i dalších orgánů státní správy. Právě v návaznosti na Společnou zemědělskou politiku EU a domácí Strategický plán se od minulého roku mohou bramboráři zapojovat do nových podpůrných programů, i programů z národních zdrojů. To pro ně znamená vyšší stabilitu produkce, chcete-li nižší finanční výkyvy. Ochota alespoň mírně rozšířit produkční plochy je potom vyšší.

A nakoupili by brambor zákazníci více, když by byly, dejme tomu, levnější?

Průměrná spotřeba konzumních brambor kolísá na úrovni 65 kg na osobu a rok. Je bez pochyb, že spotřebitelé se orientují podle ceny. Pokud cena za kvalitní brambory v maloobchodě přesáhne 27 (30) Kč, spotřeba poklesne, což pro komoditu není dobrá zpráva. Na druhé straně farmářská cena musí pěstiteli uhradit náklady a přinést alespoň minimální zisk pro další rozvoj.

Kolik odrůd brambor se u nás pěstuje? Je to dostatečné vzhledem k poptávce?

V letošním roce je na množitelských plochách téměř 200 odrůd brambor všech užitkových směrů pěstování. Odrůd, které se množí na více než 50 ha, je pouze deset. Ne všechny odrůdy se, přes snahu šlechtitelských firem, plně prosadí na trhu. Vzhledem k poptávce je sortiment zcela dostatečný, spotřebitel má možnost volby. Každá nově registrovaná odrůda musí splňovat stanovené parametry, resp. být přínosem v sortimentu. Z pohledu země původu je zastoupena přibližně třetina odrůd domácího šlechtění, jinak převažují odrůdy z Německa a Holandska.

Údajně chybí v naší zemi skladovací kapacity, a to je důvod, proč se bramborami osází méně plochy a tato zelenina se proto musí i dovážet. Co s tím? Je možnost to řešit?

Toto je dlouhodobější problém. Nedostatek klimatizovaných skladů je hlavní důvod, proč pravidelně v druhé polovině bramborářské sezóny dovážíme ze zahraničí vyšší objemy konzumních brambor na doplnění domácího trhu. Platí to zejména pro jarní měsíce, protože značná část pěstitelů musela svoje brambory prodat do doby, než nastanou mrazy. Brambory je samozřejmě možné krátkodobě skladovat v halách a na přechodných skládkách, ale větší mrazy by je znehodnotily. Tady vidíme šanci podpořit pěstitele i v dalších kolech Programu rozvoje venkova, které Ministerstvo nyní připravuje. V minulých kolech měli pěstitelé tzv. citlivých komodit (včetně ovoce, zeleniny a brambor) určité „body navíc“, což velmi pomohlo. Obecně lze konstatovat, že bez podpory rezortu nemohou pěstitelé takto náročné záležitosti samostatně realizovat.

Na jakých odrůdách nyní šlechtitelé pracují a která z nich má šanci brzy náš jídelníček obohatit?

Vyšlechtění nové odrůdy je velmi náročný proces, který trvá obvykle 11 let. Teprve poté se může postupně uplatnit na trhu. Během této doby šlechtitelé vybírají křížence, kteří splňují jejich záměry pro daný užitkový směr pěstování a jsou přínosem, resp. mají lepší vlastnosti než stávající odrůdy. Každoročně je u nás k registraci přihlašováno několik nových odrůd, které musí prokázat, že přínosem skutečně jsou. V návaznosti na stávající předpisy není nutné odrůdy původem z EU u nás znovu registrovat.

Dokážete odhadnout, kolik výrobků z brambor najdeme v regálech našich obchodů?

Přesné číslo neznám, ale určitě jich jsou desítky. Je to trend, ve kterém teprve doháníme státy západní Evropy. Brambor „ve slupce“ se konzumuje stále méně, naopak zpracované výrobky a polotovary stále narůstají. Tak tomu bude i nadále. Řadu výrobků zatím dovážíme ze zahraničí. To je třeba do budoucna změnit.

Co řeší bramboráři letos a co je čeká v příštích letech?

Úzce spolupracujeme s Ministerstvem zemědělství ČR i ostatními orgány státní správy, aby přijaté programy i navazující legislativa podpořily příznivý trend. Jsme na evropském trhu, tedy v silné konkurenci a v prostředí, kdy konzumní brambory nejsou regulovány. Vytváření příznivých podmínek pro bramboráře, rozšíření produkčních ploch a zachování spotřeby brambor – významné základní potraviny – je prioritou našeho svazu.

za odpovědi poděkovala Eva Brixi