Míra korupce a podvodů je podle manažerů, které oslovil 13. mezinárodní průzkum společnosti EY mapující postoje k neetickému jednání, po celém světě znepokojivě vysoká. Současně ale respondenti podceňují nová rizika, která s sebou přináší například technologický rozvoj. Téměř polovina ze všech respondentů (48 %) považuje kyberkriminalitu, všeobecně vnímanou jako mimořádnou hrozbu, za nízké riziko.

„Korupce je v České republice rozšířeným jevem a neetické jednání přetrvává. Získat či udržet si zakázku využitím nekalých praktik, jako jsou nadstandardní náklady na reprezentaci, je ochotno 63 % českých manažerů, což je nejvíce na světě. Pro srovnání – globálně je to pouze 29 %, v západní Evropě 30 % a u sousedů z východní Evropy 31 %,“ řekla Magdalena Souček, vedoucí partnerka EY v České republice a ve střední a jihovýchodní Evropě.

 Naopak v toleranci finančních úplatků vedou Řekové (58 %), Česká republika je s 6 % až v druhé polovině žebříčku. Se zkreslováním hospodářských výsledků si nelámou hlavu především manažeři v Asii – nejvíce v Singapuru (28 %), Hongkongu a Indii. Vyplývá to z mezinárodního průzkumu společnosti EY 13th Global Fraud Survey mapujícího postoje ke korupci a podvodům, kterého se zúčastnilo přes 2700 manažerů z 59 zemí celého světa. Jsou mezi nimi zastoupeni především finanční ředitelé a dále ředitelé pro compliance, vedoucí právního oddělení nebo vedoucí interního auditu.

Pozor na kyberkriminalitu

Na 69 % českých respondentů se domnívá, že korupce je v České republice rozšířeným jevem (konkrétní výsledky dalších zemí viz příloha této tiskové zprávy). Vzhledem k intenzivně vnímané korupci ve velké většině zemí zařazených do průzkumu by se dalo předpokládat, že management a statutární orgány podniků budou usilovně bojovat jak s tradičními hrozbami, tak s nově se objevujícími riziky, jako je počítačová kriminalita. Nejvíce se kyberkriminality obávají v Brazílii (76 %), Velké Británii a Řecku, nejméně naopak v Belgii a Egyptě. V České republice jí za velkou hrozbu označuje jen 47 % respondentů. Co se týče potenciálních zdrojů kyberkriminality, rozdělují čeští manažeři rizika rovnoměrně mezi zaměstnance/dodavatele (39 %) a hackery / organizovaný zločin (obě skupiny 37 %).

 „Noviny o každém případu kyberkriminality informují palcovými titulky, takže by představenstvo i dozorčí rada měly po managementu požadovat, aby si pro tyto případy připravilo detailní strategii, jak bude reagovat,“ řekl Daniel Bican, ředitel oddělení investigativních služeb a řešení sporů EY ve střední Evropě. „V řadě zemí navíc roste tlak na to, aby obchodní korporace i jiné organizace každý incident neprodleně oznámily, takže těmto problémům musí věnovat pozornost i právní oddělení a oddělení pro compliance. Na kyberkriminalitu se stále víc zaměřuje rovněž americká Komise pro cenné papíry a burzy. Tyto incidenty totiž kromě jiného ohrožují spolehlivost údajů v účetních závěrkách, takže se těmito hrozbami musí zabývat i členové výboru pro audit.“

Vrcholový management má v řízení rizika korupce stále velké rezervy

Jak průzkum EY ukazuje, generální a finanční ředitelé a další vrcholoví manažeři mají tendenci věnovat rizikům podvodu a korupce menší pozornost než ostatní management. Méně se účastní protikorupčního školení (absolvovalo ho pouze 38 % dotázaných vrcholových manažerů) a v menší míře se podílejí i na posouzení korupčních rizik, která potenciálně hrozí jejich společnosti (30 %).

 Toto zjištění je tím znepokojivější, že jsou to právě ředitelé, kteří se nejčastěji ocitají v situacích ohrožujících jejich čestnost a poctivost. Zhruba 21 % generálních ředitelů v průzkumu uvedlo, že v minulosti byli v pracovních záležitostech požádáni o úplatek. U všech manažerských respondentů je výsledek podstatně nižší – pouze 10 %. Neméně znepokojivý je postoj nezanedbatelné části (11 %) oslovených generálních ředitelů, kteří považují zkreslování údajů v účetní závěrce za ospravedlnitelné, pokud to jejich společnosti pomůže přežít ekonomickou krizi. Pro srovnání – průměr aktuálního průzkumu je pouze 6 %.

 „Když si uvědomíme, že právě vrcholový management má velkou šanci obcházet finanční kontroly, jsou výsledky našeho průzkumu týkající se integrity ředitelů varovnou zprávou pro statutární i dozorčí orgány,“ naznačila Magdalena Souček. „Proto je důležité, aby tyto orgány víc spolupracovaly se středním provozním a finančním managementem, a mohly si tak potvrdit, že informace, které dostávají, jsou přesné a úplné. V sázce je totiž hodně. Státní orgány se v poslední době zaměřily na důsledné stíhání podvodů v účetních závěrkách a mnohem intenzivněji spolupracují i s prokuraturami jiných zemí.“

 „Státní orgány v zahraničí masivně investují do nových technologií, které jim umožní analyzovat velké objemy dat obchodních korporací a zjistit možné nesrovnalosti,“ vysvětlil Daniel Bican, „Například s pomocí nejnovějších nástrojů pro vizualizaci dat lze tzv. ,červené praporky‘ signalizující problémové položky v oblasti výnosů nebo nákupu identifikovat rychleji a efektivněji. Dozorčí a statutární orgány by se tudíž měly zajímat, zda a jak management využívá forenzní datovou analýzu, aby lépe zajistil dodržování předpisů a minimalizoval negativní dopady případných kontrol.“

Protikorupční opatření potřebují nabrat druhý dech

„Postoj vedení společností v České republice se hodně zlepšil. Kolem 84 % respondentů z řad vedení jasně dalo najevo důraz, který klade na prosazování interních protikorupčních pravidel. Ve více než 60 % českých firem jsou stanoveny jasné sankce. Problém bývá uprostřed organizace – střední management je autoritou pro řadové zaměstnance a často postoj vedení firmy komunikuje zkresleně,“ řekl Tomáš Kafka, ředitel oddělení investigativních služeb a řešení sporů EY v České republice.

 „Jak ukázal náš průzkum, dostavila se určitá únava ze zavádění protikorupčních opatření, a to právě ve chvíli, kdy si ji podniky mohou nejméně dovolit. Zatímco legislativa se zpřísňuje a mezinárodní spolupráce státních orgánů zintenzivňuje, odpovědi respondentů svědčí o tom, že protikorupční opatření mnohde uvázla na mrtvém bodě,“ potvrdil Tomáš Kafka.

 Zhruba 30 % oslovených českých společností nemá interní protikorupční pravidla;

 Jen 31 % českých firem má linku pro oznamování nekalého jednání (whistleblowing), v USA je to 96 %;

 Protikorupční školení absolvovalo jen 39 % českých manažerů;

 Necelá třetina společností globálně provádí v rámci fúzí a akvizic protikorupční due diligence.

 „Je s podivem, jak laxně české společnosti přistupují k prevenci, když již dva roky platí zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a česká policie se při vyšetřování trestné činnosti firem nebývale činí. Kvalitní preventivní opatření mohou společnostem pomoci se vyhnout značným sankcím, například rozpuštění společnosti nebo zabavení majetku,“ dodal Tomáš Kafka.

 „V České republice oproti roku 2012 prudce klesl počet manažerů, kteří si myslí, že zaměstnanci, kteří porušili interní protikorupční pravidla, byli potrestáni. Zatímco v roce 2012 bylo o jejich potrestání přesvědčeno 64 %, v roce 2014 to bylo jen 18 %,“ vyčíslila Magdalena Souček a dodala: „To naznačuje, že protikorupční iniciativa zůstává bohužel jen na papíře.“

 „V řadě zemí platí nové, přísnější zákony, někde dostala prokuratura větší kompetence a více peněz na prosazování zákonů. A tento trend se zdaleka netýká jen Spojených států. Nicméně mnoho společností nepřesvědčilo ani široce medializované trestní stíhání několika předních nadnárodních společností a jejich nejvyšších manažerů. Se zavedením interních protikorupčních pravidel a vyhodnocování rizik korupce stále váhají. A jen minimum jich dělá pravidelně protikorupční prověrky. Především generální ředitelé by v této oblasti mohli udělat podstatně více tlakem shora. Je proto na dozorčích radách, představenstvech, věřitelích, investorech a dalších zainteresovaných subjektech, aby přiměli management k větší angažovanosti při prosazování etických hodnot,“ uzavřel Daniel Bican.            (tz)

Vnímání korupce

přehled výsledků průzkumu v jednotlivých zemích

Otázka průzkumu: Platí následující tvrzení pro stát, ve kterém působíte? Korupce je v našem státě v podnikatelské sféře rozšířeným jevem.

   Stát  Platí (%)          Neplatí (%)

   Nigérie         88        12

   Keňa            87        10

   Jihoafrická republika           78        20

   Řecko          72        24

   Namibie       72        22

   Kolumbie     71        25

   Brazílie        70        30

   Česká republika       69        16

   Itálie 69        20

   Indie            67        27

   Slovinsko     66        16

   Argentina     64        32

   Mexiko        64        36

   Chorvatsko  64        18

   Maďarsko    62        13

   Srbsko          60        28

   Ukrajina       60        12

   Indonésie     56        30

   Slovensko    56        10

   Filipíny        54        30

   Blízký východ         52        44

   Rusko          48        26

   Malajsie       46        40

   Rumunsko   46        32

   Turecko        42        44

   Celkový průměr       38        51

   Chile            37        57

   Baltské státy            34        47

   Vietnam       32        60

   Portugalsko  32        44

   Španělsko    28        56

   Saúdská Arábie       26        16

   Čína 24        64

   USA 22        68

   Kanada        20        78

   Singapur      20        80

   Velká Británie         18        70

   Hongkong    16        78

   Irsko 16        76

   Norsko         14        82

   Polsko          14        56

   Francie         12        82

   Lucembursko           8          76

   Austrálie      8          80

   Japonsko      6          88

   Německo     6          92

   Nizozemsko 6          86

   Švédsko       6          92

   Belgie          6          84

   Jižní Korea   6          86

   Švýcarsko    4          94

   Rakousko     2          94

   Finsko          2          96

   Dánsko        2          96

Báze: všichni respondenti (2658) – nezahrnuje Egypt, Nový Zéland a Izrael, kde nebyl získán dostatečný počet odpovědí

Pozn.: Vzhledem k tomu, že průzkumu se za každý stát zúčastnilo cca 50 vedoucích pracovníků, jeho výsledky jsou pouze orientační. Průzkum odráží názory respondentů, nikoli společnosti EY. Komplexnější analýza subjektivní míry korupce v jednotlivých zemích je k dispozici v materiálech organizace Transparency International, která zpracovává tři ukazatele, a to index vnímání korupce (Corruption Perceptions Index), index plátců úplatků (Bribe Payers Index) a globální barometr korupce (Global Corruption Barometer).