Česká asociace pro psychické zdraví (ČAPZ) spustila kampaň JDE TO. Společně zpátky do života. Chce upozornit na všechny možnosti zdravotní péče a následné léčby pro pacienty s duševním onemocněním schizofrenního typu. Jejím cílem je také ukázat veřejnosti, že při komplexní péči jsou tito pacienti schopni se začlenit do běžného života.
„Je potřeba změnit vnímání onemocnění schizofrenního typu ve společnosti. Aby převládalo obecné povědomí o tom, že pokud funguje tzv. ´záchranný kruh´ kolem pacienta a dobře spolupracuje se svým lékařem odborným i praktickým, s terénním terapeutem, rodinou, má smysluplnou náplň dne a okolí k němu zaujímá stejný postoj, jako ke všem ostatním lidem, existuje u značné části z nich šance na úzdravu,“ říká prezident ČAPZ MUDr. Martin Jarolímek. „A samozřejmě je třeba tento kruh pomoci kolem pacientů vytvořit, a to co největší spoluprací všech zúčastněných. Právě k tomu má sloužit i tato kampaň,“ vysvětluje MUDr. Jarolímek.
Podstatou kampaně je právě představení „záchranného kruhu“, v jehož centru stojí pacient. Aby jeho léčba byla úspěšná, je třeba, aby fungovala na několika úrovních. Po první fázi, kdy hraje velkou roli lékař a vhodná medikace, nastupuje další, delší a neméně důležité období, ve kterém je zapotřebí silné spolupráce terénních sociálních pracovníků, rodiny, svépomocných organizací uživatelů psychiatrické péče a jejich rodinných příslušníků, a také veřejnosti. Aby věděla, že nemocní s sebou nesou nepravdivé stigma, a že při správné komplexní péči jsou schopni se začlenit zpět do společnosti, protože potřebují žít zcela normální život, jako my ostatní.
„Počátkem roku 2014 moje dcera Jitka nečekaně a v podstatě ze dne na den psychicky onemocněla. Byl to šok, v širší rodině psychické problémy nebyly. Začalo hledání informací, čekání, jak bude fungovat léčby, léky, terapie,“ vzpomíná Olga Bolechová. „Po návratu z nemocnice jsem hledala aktivity pro pasivní dceru. Při sdělení, jakou formou onemocnění trpí, ji často odmítli. Zasloužila si šanci, ale stigmatizace u mnoha lidí přetrvává,“ popisuje paní Bolechová snahu o začlenění dcery do okolního prostředí. „Pomohlo nám sdružení Fokus, kontakty s podobně nemocnými, sdílení zkušeností. Dcera si našla partnera a nesmírně důležitá je pro ni práce na částečný úvazek, která jí dává pocit užitečnosti. Velkou pomocí je spolupráce s kvalitními odborníky, psychiatrem, psychologem. To vše posiluje snahu vrátit moje nemocné dítě zpět do života.“
Aby hledání informací bylo nyní pro pacienty i jejich rodiny co nejsnazší a nemuseli je získávat obtížně jako paní Bolechová, připravila organizace ČAPZ webový portál www.capz.cz/jdeto, kde najdou přehled kontaktů na odborné lékaře, psychology a psychoterapeuty, peer konzultanty, pacientské organizace a sdružení rodičů, jejichž děti trpí podobnými problémy. Informační letáky budou k dostání také v ordinacích lékařů. Důležitou součástí je také cyklus konferencí zaměřených na destigmatizaci nemocných schizofrenií, který odstartoval dnes první akcí v Praze. Další proběhnou v Berouně, Hradci Králové, Opavě, Zlíně a Brně. Aktivní část kampaně (podpořené z Norských fondů v rámci Programu CZ11 „Iniciativy v oblasti veřejného zdraví“) poběží do konce února 2016.
„Schizofrenici žijí to, co my prožíváme ve svých snech. Jsou stejní jako my.“ /Martin Jarolímek
Česká asociace pro psychické zdraví (ČAPZ) byla založena v roce 1996 jako občanské sdružení uživatelů psychiatrické péče a jejich blízkých, poskytovatelů této péče a širší veřejnosti. ČAPZ je otevřená jednotlivcům i organizacím, laikům i odborníkům různých profesí v oblasti péče o duševní zdraví, uživatelům této péče, jejich rodinným příslušníkům a blízkým, všem, které tato oblast zajímá. ČAPZ je provozovatelem Terapeutické komunity pro klienty se schizofrenní poruchou a Linky psychopomoci.
Onemocnění schizofrenního typu lze definovat jako poruchu mnoha duševních funkcí: myšlení, vnímání, emotivity, narušena může být i motorika, osobnost, schopnost jednání s lidmi, pozornost nebo paměť. Schizofrenie patří mezi psychotická onemocnění (psychózy). Trpí jí zhruba 1% populace, tedy každý stý člověk. Nemoc se většinou objeví mezi 15. a 35. rokem, pohlaví roli nehraje. Někteří schizofrenici se zcela vyléčí, u některých jde o chronický stav. Někdy se schizofrenie označuje jako „třetinová nemoc“, protože asi 1/3 schizofreniků se vyléčí a vrátí so běžného života, u 1/3 se dosáhne jistého zlepšení, ale určité projevy nemoci člověka i tak obtěžují, případně se vrací, a té nejméně šťastné třetině zůstanou schizofrenní symptomy jako chronické a nereagující na léčbu. Příčiny schizofrenie nejsou dosud přesně známy. Schizofrenie je multifaktoriální onemocnění, na jehož vzniku se podílí v různé míře jak biologické tak psychosociální faktory. Vždy se musí spojit určitá dispozice se spouštěčem.
(tz)