Ing. Martin Tlapa, MBAV letáčku Informačního centra OSN v Praze jsem si přečetla fakta o 17 cílech udržitelného rozvoje světa. Uvádí se v něm například, že moře a oceány pokrývají tři čtvrtiny zemského povrchu a je v nich 97 % veškeré vody na Zemi. Mezi stanovenými prioritami do roku 2030 je výrazné snížení znečištění moří a nadměrného rybolovu. Také se zde uvádí, že pro dosažení lepšího, spokojenějšího i bezpečnějšího života je důležitá spolupráce: možnost setkávat se, učit se jeden od druhého, obchodovat či pomoci si v nouzi. Nebo: rychle se rozvíjející nové způsoby výroby, dopravy i výměny informací nám umožňují lépe žít i lépe využívat a šetřit energii a suroviny. Je proto nutné podporovat další rozvoj s pomocí vědy a výzkumu. A měli by z toho čerpat všichni – zatím si například každý pátý člověk na světě nemůže ani zatelefonovat, když potřebuje.

Nejde o převratné myšlenky, spíš o jejich připomenutí jako nápovědu k otázkám, jež bychom si měli pokládat. Ale hlavně na ně hledat odpovědi. Na půdě Informačního centra OSN v naší metropoli jsem se také začátkem léta setkala s náměstkem ministra zahraničních věcí Ing. Martinem Tlapou, MBA. 

Komentoval zde úspěch firmy NAFIGATE Corporation, která se ujala ojedinělé biotechnologie VUT Brno a ve spolupráci s dalšími subjekty a mimo jiné i za pomoci Ministerstva zahraničních věcí ČR s jejími možnostmi seznámila doslova celý svět. Technologie však není jen o inovativnosti výroby, cirkulaci surovin, vytváření pokladů z odpadu, ale také o vztahu k životnímu prostředí, o morálce, společenské odpovědnosti. A právě o ní a souvislostech jsme s Martinem Tlapou připravili následující řádky:

Společenská odpovědnost je široké globální téma, které by mělo, domyšleno do konce, vést lidstvo k rozumnému hospodaření se zdroji i potenciálem, vlastně k přiblížení se jistému ideálu mírovou a mírumilovnou cestou. Je to filozofie nadčasová a úžasná, i když si neumím představit, kterak jde dohromady s politikou. Jak společenskou odpovědnost a udržitelnost vnímáte vy osobně?

Společenskou odpovědnost chápu v širším slova její náplně, přičemž mi velmi pomáhá má práce, ve které se protínají témata mimoevropských zemí, ekonomické diplomacie a zahraniční rozvojové spolupráce s širšími globálními cíli udržitelného rozvoje (SDGs). Občas se setkávám s názorem, který společenskou odpovědnost slučuje s charitou nebo jinak zužovanými pohledy na udržitelnost a odpovědnost. Z mého pohledu jde především o dlouhodobou odpovědnost za vlastní rozhodnutí, jež je v souladu s hodnotami a pravidly chování. S politikou to velmi úzce souvisí, protože krátkozraká a jednostranně účelová rozhodnutí v zahraniční politice vedla k velmi smutným následkům.

Čeho by se dalo vhodnou komunikací, osvětou, různými iniciativami dosáhnout? Je nadějné jednat a domnívat se, že principy tržní ekonomiky běh doby poopraví tak, že investoři pochopí, oč ve společenské odpovědnosti jde? Že jde vlastně o jejich dlouhodobé možnosti? Že mají v rukou benefit nad jiné?

V tomto směru jsem optimista a vidím velký posun. Je už zřejmé, že natření lavičky nevynahradí neodpovědné chování například ve vztahu ke spotřebitelům nebo životnímu prostředí. Setkávám se s řadou českých firem, které za posledních 20 let vyrostly a vytvořily velmi zajímavý mix odpovědného podnikání, výzkumu a inovací a vzdělávání ve vazbě na svůj domácí region nebo obec. Často takovýmto firmám pomáháme na zahraničních trzích, protože toto je opravdu nové rodinné stříbro ČR.

Ostatně jakou strategii v prosazování společenské odpovědnosti a světové udržitelnosti má Ministerstvo zahraničních věcí ČR?

Na MZV se v případě světové udržitelnosti zaměřujeme především na podporu rozvojových zemí. Naší vizí je nerozdávat dárky, ale efektivními a udržitelnými investicemi podporovat růst a rozvoj zemí, které prošly ozbrojeným konfliktem, přírodní katastrofou nebo na rozdíl od ČR nemají ještě rozvinuté domácí hospodářství. Sdílíme s nimi úspěšné české zkušenosti, rozvíjíme partnerské vztahy, čímž napomáháme i ke snižování migračních tlaků. Odpovědnost spojujeme se sdílenou prosperitou a bezpečností pro ČR a partnerské země.

V čem spatřuje ministerstvo sílu nápadů, řešení, patentů, nových technologií českých firem a jak jim pomáhá upoutat pozornost v zahraničí?

Z praxe mohu jen potvrdit, že inovativní řešení a nové technologie jsou jedním ze základních podmínek úspěchu na zahraničních trzích. Od Japonska po USA. Musím rovněž přiznat, že se neustále rozšiřuje škála firem a technologií, které v zahraničí prostřednictvím zastupitelských úřadů prezentujeme. Pořád se učím, někdy s nápadem přijde start up, jindy velká zavedená firma, ale pokaždé mě to zaujme a rovněž i přiláká pozornost zahraničních partnerů.

Diplomatická pomoc českým firmám prosadit se na světovém trhu ať výrobky, službami, či řešeními má svůj nezastupitelný význam. Právě onehdy Lenka Mynářová z firmy NAFIGATE Corporation prohlásila, že nebýt diplomatické záštity vašeho ministerstva, nikdy by se o významu projektu Hydal, který řídí, nedověděli například v Japonsku...

Ano, společnost NAFIGATE Corporation je velmi pěkný příklad inovativní firmy, která se prosazuje i na velmi vzdálených trzích. Díky projektu Hydal máme jedinečnou technologii, která navíc dokáže pomoci při řešení globálních ekologických problémů. Vývoj technologie potvrzuje, jak kvalitní máme výzkum. A naše ekonomická diplomacie umí pomoci i v takto inovativních sektorech.

Pro české společnosti a jejich mezinárodní uplatnění toho již roky děláte mnoho, výrazně od dob, kdy jste vedl státní agenturu CzechTrade. Poznal jste během své praxe spousty osvícených osobností. Co je pro ně k prosazení se za hranicemi vlasti dnes nejpodstatnější?

Svět se sice zásadně změnil, fax nahradil e-mail a ten nyní často sociální sítě. Na druhou stranu určitá pravidla platí pořád, klíčová je příprava vstupu na trh, získání ověřených informací a seznámení se s pravidly podnikání v zemi zahraničního partnera. Jako první krok doporučuji využit souhrnné teritoriální informace, které připravují ekonomičtí diplomaté a které jsou k dispozici na portálu BusinessInfo. Nadále platí, že podmínkou úspěchu je vytrvalost a umět prezentovat nabídku srozumitelně a s důrazem na silné stránky. Obchod za české firmy neuděláme, není to naše role, ale se seznamováním se zahraničními trhy naši ekonomičtí diplomaté ochotně pomohou. Určitě upozorním i na řízení rizik, protože od nesolidního partnera je pak velmi těžké zajistit úhradu platby, i když i v těchto případech se snažíme českým firmám pomoci.

A jaký vztah mají právě k udržitelnosti?

Vztah k udržitelnosti je přímý a v řadě zemí již zcela automaticky očekávaný od vzniku i rozvoje obchodního vztahu. Žádný rozumný partner se nechce dostat do situace, kdy například zjistí případy nedodržování bezpečnosti práce při výrobě, spotřebitelských rizik nebo dopadů na životní prostředí. Podmínkou nyní je tedy současně inovativnost a udržitelnost.

Myslíte si, že světová ekonomika začíná chápat význam udržitelnosti? Její nezbytnost a prospěšnost?

Míra chápání udržitelnosti se podle mých zkušeností ve světě velmi liší, lze říci země od země, ale obecně z mého pohledu roste. V rozvojových zemích pomáhají tomuto trendu i investiční programy, které jsou často spojeny s konkrétními požadavky na udržitelnost. Samozřejmostí je to i v případě naší zahraniční rozvojové spolupráce.

A jak lze v této souvislosti chápat například význam chytrých měst?

Téma chytrých měst je třeba vidět jako velmi dobrý příklad udržitelnosti. V případě chytrých měst mluvíme o datech, využívání zdrojů, minimalizaci dopadů na životní prostředí a chytrém plánování. Je to i jedno z témat ekonomické diplomacie, kdy prezentujeme česká řešení v zahraničí, a naopak hledáme zajímavé inspirativní příklady. Spolupracujeme v tomto směru například s hlavním městem Prahou.

Česká mikrofirma se často chová podle nepsaných pravidel společenské odpovědnosti, bere je jako samozřejmost, moc o tom nemluví ani se tím nechlubí. Považuje to za součást vnitřní morálky svého podnikání. Není to zbytečná skromnost? Možná by naopak evolučnímu směru pomohlo, kdyby se o těchto záležitostech mluvilo ještě více...

V této otázce s vámi naprosto souhlasím, řada českých firem, nejenom mikrofirem, bere odpovědnost jako samozřejmost a nepochlubí se. Dovolím si doplnit, že skromnosti rozumím a cením si jí, nicméně určitě doporučuji do firemní prezentace toto téma přidat. Jde o důležitou informaci pro zahraniční partnery, které se na něj mohou při jednání zeptat.

Co oceňujete na kreativitě českých firem a jejich snaze pochopit své příležitosti?

Oceňuji právě tu kreativitu, vytrvalost a umění konkurovat často velkým zahraničním firmám s daleko většími finančními, ale i lidskými zdroji. Navíc české firmy nyní neřeší jen inovace a technologie, ale na napjatém trhu práce musí zajistit zaměstnance, zvyšovat automatizaci výroby, hledat vnitřní úspory a v některých případech i například přemýšlet o nástupnictví ve firmě. Jde o neuvěřitelně široký záběr práce, kterou si uvědomuji při častých jednáních se zástupci českých firem. Klobouk dolů.

otázky připravila Eva Brixi