Jiří KulišMezinárodní strojírenský veletrh se letos v Brně neuskuteční. Definitivní rozhodnutí padlo 25. června. Pro mnohé firmy to bylo překvapením, pro řadu z nich očekávanou možností. Výjimečná společenská a ekonomická událost, v niž toto setkání průmyslníků, vynálezců, inovátorů i tradičních výrobců za léta konání přerostlo, se nedá nahradit žádnou podobnou aktivitou. Z brněnského setkání osobností z celého světa a přehlídce toho nejlepšího, co se ve strojařině a příbuzných oborech odehrává, sešlo. Připravovat se bude tento veletrh až na rok 2021. Rozhovor s Jiřím Kulišem, generálním ředitelem společnosti Veletrhy Brno, a. s., vznikl na základě otázek, které se v souvislosti se zprávou o zrušení vele­trhu v roce 2020 logicky objevily:

Asi to byl hodně zvažovaný až bolestný krok...

Nebylo to jednoduché rozhodnutí, vlastně ho považuji za nejtěžší, které jsem musel udělat. Zrušení MSV bylo vůči vystavovatelům ale rozhodnutí zodpovědné, avšak zároveň je to firemní pohroma.

Rozhodli jste o zrušení největšího průmyslového veletrhu ve střední Evropě. Co byly hlavní důvody?

Především je to pokračující koronovirová krize. V březnu jsme doufali, že vše skončí někdy v květnu a jede se dál. Ale dál se nejede a nyní slyšíme, že situace může trvat do konce roku. MSV je tak velkou, mezinárodní a prestižní akcí, že jsme museli zvážit všechna rizika a aktuální podmínky pro veletrhy a rizika eliminovat. Podmínky pro pořádání hromadných akcí, včetně veletrhů, jsou nyní nastaveny tak, že podle nich není běžný veletrh střední velikosti proveditelný. Natož veletrh v rozsahu MSV.

Léto mohlo ještě ledacos napovědět. Proč jste vše uvážili právě nyní a nepočkali?

Čekat nešlo. Rozhodli jsme deset minut po dvanácté. Nemůžeme všechny napínat do nekonečna. Firmám i nám by nabíhaly při přípravě další náklady, které by se mohly stát zmařenou investicí. To nikdo nechce. A aktuální zhoršování situace tam či onde dokládá, že riziko i zhoršení situace tady je.

Na tiskové konferenci Ministerstva zdravotnictví ČR bylo oznámeno, že se veletrhy mohou konat do 5000 osob. To vám nevyhovuje?

To oznámeno bylo, ale podmínky jsou pro pořadatele veletrhů absolutně neproveditelné. Takže vyjádření bylo zavádějící. Ta pravidla jsou použitelná možná pro stadiony, O2 Arénu, ale ne pro výstaviště. Homogenní akci nelze separovat do dílčích sektorů, přičemž lidé se nesmí mezi těmito sektory setkávat. Veletrh by ztratil na atraktivitě, v mnohém je postaven na osobních vztazích, setkáních, letitých vazbách. Jenže když nemůžete jít pozdravit vašeho letitého obchodního partnera, který vystavuje ve vedlejším pavilonu, nemůžete se zúčastnit semináře, konference, tak je to postaveno na hlavu, veletrh by ztratil smysl.

Můžete to blíže vysvětlit?

Prostě v jednom pavilonu může být maximálně tisíc osob, včetně vystavovatelů, uklízeček, takže návštěvníků by tam bylo méně než vystavovatelů. Tito pak nesmí jít do jiného pavilonu. To přeci není veletrh.

Podle slov ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka vláda veletrh chtěla a snažila se nastavit podmínky, které budou potřeba...

Cením si snahy ekonomických ministrů a jejich podpory, ale Ministerstvo zdravotnictví je také součást vlády... Vláda na to měla dva měsíce. Nikdy nepřijala usnesení, že uděluje výjimku z mimořádných opatření a konání MSV povoluje. To si nikdo nedovolí. A nedovolíme si to ani my. Jsme natolik zodpovědní a chápeme epidemiologické stanovisko, že tak velká akce s takovou mezinárodností určitým rizikem je. Riziko zhoršení situace, zákaz konání těsně před akcí, zmaření investic našich a vystavovatelů, to jsou vše rizika, která jsme museli eliminovat. Včetně reputačního rizika Veletrhů Brno a brněnského výstaviště v případě, kdyby skutečně došlo na veletrhu k šíření nákazy.

Jak reagovali na zrušení veletrhu vystavovatelé?

Reakce byly v zásadě pozitivní. Mnozí nás o to žádali, včetně zahraničních. Lidé jsou ustrašení a báli se i vystavovatelé, například menší účasti návštěvníků, neúčasti zahraničních zákazníků.

Čeho si vystavovatelé na veletrhu dle provedeného průzkumu nejvíce cení?

Reprezentativní přítomnosti celého oboru a vedoucích značek na trhu, vysoké mezinárodnosti, možnosti jednat s tuzemskými a zahraničními partnery tváří v tvář, vysoké odborné návštěvnosti. Tyto atributy by za pokračující epidemiologické situace splněny nebyly.

Rýsoval se letošní veletrh zase jako poměrně výjimečný?

Pokud by nenastal covid problém, mohl to být veletrh rekordní. S účastí všech předních výrobců obráběcích a tvářecích strojů, plastikářů, svářecí techniky ve zdůrazněných oborech Top Technology. S velkou účastí Ruské federace jako partnerské země, s první oficiální národní účastí Itálie, s první kolektivní účastí Japonska, s velkou účastí čínských provincií, Indie a účastí všech tradičních vystavovatelů a značek. Zopakovali bychom „show“ Digitální továrna, včetně 3D tisku, rozšířenou o prezentaci firem, které se zapojily do výroby zdravotnických zařízení a ochranných prostředků. To byla vize. Aspoň tak byl koncepčně připraven, a tak se tvářil ještě v březnu. Poptávka po výstavní ploše byla velká.

Nezačali však někteří vystavovatelé posléze váhat?

Přišly ekonomické problémy firem, zákazy účasti mateřských společností. Ale ještě pořád by byl veletrh z hlediska účasti někdy v polovině května proveditelný. Jenže nejistota kolem konání akce a nastavení hygienicko-bezpečnostních podmínek se prodlužovala a z hlediska přípravy se pro mnoho firem stal nerealizovatelným. Exponáty je třeba objednat či vyrobit mnoho měsíců dopředu. Vláda deklarovala, že veletrh se má konat, ale pravidla či požadovaná výjimka zde nebyla ani do slibovaného konce května. Měla nám někdy v květnu jasně sdělit, že přehlídku takového rozsahu nelze povolit, a bylo.

Co jste konkrétně požadovali?

Požadovali jsme vyjmutí veletrhů z kategorie hromadných akcí. Nelze přeci házet do jednoho pytle koncert, fotbal, bohoslužby, farmářský trh nebo veletrh. Každou veletržní akci je třeba posuzovat individuálně, protože každá má úplně jiné parametry. Každé výstaviště má jiné parametry. My jsme předali všechny možné podklady a argumenty. Předložili jsme soubor možných opatření, jak zvýšit hygienickou bezpečnost. Částečně podle našich úvah, částečně převzatých ze zahraničí. Ale zůstalo to bez reakce. Chyběla vůle se tím zabývat. Uvolňovací pravidla pro hromadné akce, včetně veletrhů, od 22. června jsou pro nás zklamáním. Pravidla prostě nejsou proveletržní, snad dojde k nějaké úpravě, ale to je pozdě.

Nákupní centra ale fungují z hlediska provozu podobně jako veletrh...

Samozřejmě. Stejně jako my reagují i kolegové v Německu, Maďarsku, Rumunsku a dalších zemích, kde se nemohou dovolat rozumného řešení. Jistěže rozsah MSV je v řádu kolem 20 000 osob denně, i když tyto osoby nejsou v jednom čase na jednom místě. U středních veletrhů však jde o počty zcela srovnatelné s průměrnou návštěvností nákupních center, kde nikdo žádné limity, sektory a počty osob nepředepisuje.

Už víte, co zrušení MSV způsobí ve vašem hospodaření?

Není tajemstvím, že MSV představuje téměř třetinu našich ročních tržeb. Ale není to jediný veletrh, který byl u nás zrušen. Zrušeno bylo i jarní Techagro a další akce. Takže je to pohroma. Naštěstí jsme si vytvořili dostatečné rezervy likvidity. Ale naše firemní zdraví je vážně ohroženo a přecházíme na ventilátor.

Kdo za to může?

Pro kongresy, veletrhy, firemní akce, což nás živí, neexistují proveditelná pravidla. K tomu přistupuje i přeshraniční cestování, protože mnoho akcí je mezinárodních s účastí lidí ze zahraničí, a ti buď přijet nemohou, nebo nemají chuť jezdit. Celková nálada v ekonomice a společnosti nám nenahrává. Hlavně ale naše podnikatelská činnost zůstává dále ze strany státu zakázána. Viníkem naší situace je koronavirus a stát.

Jak hodláte postupovat?

Myslím, že by stát měl přijít se systémovým návrhem, jak firmy, které se dostaly do existenčních potíží z důvodu zákazu činnosti, tedy ne vlastní vinou, nějak férově odškodnit. Soudní žaloba je až to poslední, byť je to cesta, kterou doporučila ministryně spravedlnosti. Povinnosti managementu jsou ze zákona jasné, takže ale nemůžeme sedět a bědovat a nedělat nic.

(red)