Roman Muška Kongresový průmysl, který patřil k chloubám České republiky a hlavního města především, utrpěl pandemií koronaviru snad ze všech oborů nejvíc. Mnoho eventů muselo být zrušeno, odsunuto na pozdější termín nebo přesunuto do virtuálního prostředí. Ale pořadatelé a účastníci se i mnoho nového naučili. O tom vypráví rozhovor s Romanem Muškou, ředitelem Prague Convention Bureau.

Už víme, jak pandemie poškodila kongresovou turistiku v Praze a České republice? Kdo utrpěl největší ztráty?

Konkrétní čísla za pražský kongresový průmysl prozatím spočítána nejsou, jelikož omezení kvůli pandemii pro tento obor stále přetrvávají. Podle dopadové studie, kterou jsme si nechali zpracovat již v květnu loňského roku, však odhady počítaly s propadem tržeb (v multiplikaci) zhruba o 20 miliard korun. Celorepublikově se pak počítalo s propadem iniciované spotřeby a přínosů pro veřejné rozpočty zhruba o 70 %. Finančně jsou samozřejmě nejvíce poškozeni samotní organizátoři akcí a na ně navázané služby (kongresová centra, hotelnictví, cateringové služby, dopravní společnosti apod.). Obor přišel o velké množství expertů, kteří našli uplatnění v jiných odvětvích, a jen stěží se budou zpět k organizaci akcí vracet. Z širšího pohledu pak trpí i prestiž České republiky – bez kongresů a konferencí nedochází k výměně znalostí, ovlivňuje to rozvoj klíčových oborů, což má v konečném důsledku vliv i na běžného občana republiky, který se například nedostane k nejnovějším technologickým či medicínským službám a produktům.

Kdy čekáte oživení?

Kongresový průmysl patří k oborům, které mají velice dlouhou náběhovou křivku zpět k normálnímu fungování. Zatímco například obchod může po uvolnění restrikcí otevřít téměř okamžitě a zákazníci se mu začnou poměrně rychle vracet, naplánovat akci pro stovky či tisíce osob může zabrat i několik let. Organizátoři akcí navíc budou s plánováním vyčkávat do té doby, než budou jasně a neměnně stanovená pravidla pro organizaci hromadných akcí. Podle našich odhadů se domníváme, že menší korporátní akce s lokální účastí se v malém procentu vrátí, pokud se pandemická situace opět nezhorší, již na podzim letošního roku. Mezinárodní akce se s největší pravděpodobní letos již nevrátí, a pokud proběhnou, tak v takzvaném hybridním formátu. U velkých asociačních kongresů a konferencí pak mluvíme o návratu ještě v delším časovém horizontu. Pokud navíc nebude existovat cílená podpora našeho oboru do budoucna, Prahu předběhnou konkurenční destinace, které do kongresového průmyslu již nyní investují nemalé finanční prostředky, a Praha tak zůstane bez velkých kongresů a konferencí i po několik dalších let.

Rušili jste eventy, nebo je pouze odsouvali na pozdější termíny?

Praha se řadí mezi destinace, které se díky aktivitě jednotlivých zapojených subjektů podařilo přesunout na pozdější termín velké množství asociačních kongresů a konferencí, a jen u málo z nich došlo k jejich úplnému zrušení bez náhrady. Konkrétně šlo o 60 % přesunutých akcí (oproti celosvětovému průměru 44 % akcí) a 6 % zrušených akcí (oproti 14 % globálně). Čtvrtina kongresů a konferencí pak proběhla virtuálně. Nicméně obdobný trend nelze očekávat v letošním roce, protože asociační akce nelze posouvat donekonečna, zejména z důvodu jejich rotačních cyklů v Evropě či po světě.

Do jaké míry dokázaly výpadek nahradit videokonference? A ukázaly nový trend, nebo se trh vrátí po uklidnění znovu do starých kolejí?

Virtuální akce byly a jsou nutnou reakcí na aktuální omezení. Neodkladné meetingy a akce se tak uskutečnily v tomto formátu, který ale není v kongresovém průmyslu ničím novým. Virtuální setkávání probíhala již dříve, ale jen v malém množství. Nyní jejich potřeba logicky strmě stoupla. Nicméně ne všechny akce se dají tímto způsobem uspořádat. V budoucnu tak spíše očekáváme návrat k reálným, tzv. onsite, akcím, ale s digitální složkou. Tyto tzv. hybridní akce probíhají již nyní, tam, kde to situace umožňuje, a kloubí v sobě jak reálnou účast osob v místě konání, tak vzdálené připojení účastníků prostřednictvím digitálních platforem.

Jaké benefity poskytují tzv. hybridní akce?

Ty mají hned několik výhod – umožňují net­working v místě konání, reálnou účast osob a výměnu poznatků, ale zároveň je možné se k nim připojit i digitálně, což je výhodné především pro ty účastníky, kteří z nějakého důvodu nemohou do dané destinace, kde setkání probíhá, dorazit. Ať už je to z časových, či finančních důvodů. Taková akce má pak potenciál přilákat daleko více účastníků, což pomáhá šíření know--how v daném oboru, kterého se událost týká. Zároveň jsou takové akce šetrnější a splňují principy udržitelnosti, protože díky nižší potřebě cestování dochází ke snížení uhlíkové stopy eventů. Na druhou stranu jsou hybridní akce organizačně a finančně náročnější. Nicméně s tím dokážou pomoci nové iniciativy, jako je například nedávno představená Hybrid City Alliance. Spoluzaložilo ji Prague Convention Bureau v loňském roce. Spojuje právě destinace věnující se hybridním eventům.

Co byste přál pořadatelům a účastníkům kongresové turistiky?

Kongresovému průmyslu, jako ho nazýváme, bych do budoucna přál, aby byl více vnímán jako důležitý segment národního hospodářství a získal kromě pozornosti také dostatečnou podporu. Náš obor by neměl být vnímán pouze jako jeden ze segmentů cestovního ruchu, ale jako prostředek, který by měl být využíván k naplňování důležitých strategií a cílů v oblasti vědy, výzkumu a inovací, jako prostředek ke sdílení know-how, podpoře budoucích investic a rozvoji destinace, ať už na národní, nebo municipální úrovni.

připravil Pavel Kačer