Co mají společného technologie na odstranění léků, antikoncepce, pesticidů z odpadní vody, satelitní monitoring dopravních staveb nebo rostoucí endoprotéza pro děti? Jde o projekty podporované Technologickou agenturou ČR. O tom a mnohém dalším jsme hovořili s předsedou agentury prof. Ing. Petrem Konvalinkou, CSc., FEng.
Jak a proč vznikla TA ČR, komu slouží a kdo ji financuje?
Technologická agentura České republiky je státní agentura, která prostřednictvím veřejných prostředků státního rozpočtu financuje aplikovaný výzkum. Vznikla v roce 2009 za účelem podpory spolupráce výzkumných organizací s podnikatelskou sférou. Agentura má vlastní rozpočtovou kapitolu. Ročně podporuje stovky projektů aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací v celkové částce přes pět miliard korun. Od roku 2019 administruje také rezortní programy výzkumu vývoje a inovací, a to pro Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo dopravy a Ministerstvo životního prostředí. Současně TA ČR poskytuje informační systém Ministerstvu vnitra a Ministerstvu zemědělství, a připravuje ve spolupráci s Ministerstvem obrany program obranného výzkumu, vývoje a inovací.
Seznámil byste čtenáře s některými významnými projekty, jež jste podpořili?
V agentuře rádi používáme slogan: Podporujeme výzkum užitečný pro společnost. V našem portfoliu tak lze najít nespočet skutečně zajímavých a užitečných projektů, které pomáhají zvyšovat konkurenceschopnost České republiky. Každoročně navíc ty nejlepší oceňujeme Cenou TA ČR. Mezi oceněnými projekty jsou například:
- technologie, která umí z odpadních vod vyčistit těžko odbouratelné látky (léky, antikoncepci, pesticidy apod.),
- mobilní heliporty využitelné v případě živelných katastrof (povodně, požáry) nebo rozsáhlých průmyslových havárií,
- satelitní monitoring dopravních konstrukcí,
- rostoucí endoprotéza pro děti.
Zvláštní pozornost si zaslouží projekty v programu Národní centra kompetence. Ten se liší od ostatních programů, podporujících aplikovaný výzkum, velkým počtem účastníků tvořících „virtuální výzkumné infrastruktury“, které kontinuálně řeší aktuální výzkumné potřeby v průběhu několikaleté realizace projektu. Není výjimkou, že je do projektů zapojeno i 15–20 subjektů a že konečných výsledků výzkumu jsou vyšší desítky. Velké množství řešitelů kromě širokého sdílení specifických znalostí a odborností či výrobních a vývojových kapacit umožňuje také propojovat a využívat vazby obchodní a distribuční. Díky tomu jsou zainteresované subjekty schopné rychle reagovat na potřeby trhu a přímo uplatnit své výsledky v praxi.
Můžete popsat spolupráci na projektech s partnery?
Spolupráce s partnery je pro nás velmi důležitá. Nelze cokoliv dobře vykonávat bez toho, aniž byste znali názor a potřeby relevantních osob či institucí. Velmi si vážíme spolupráce s ministryní pro vědu a výzkum, jejími náměstky a jejím úřadem. Rovněž kvituji skvělou součinnost s Úřadem vlády ČR na přípravě legislativních dokumentů a strategických materiálů, spolupráci s Radou vlády pro výzkum, vývoj a inovace a s ministerstvy. Intenzivně také spolupracujeme se Svazem průmyslu a dopravy ČR, Svazem podnikatelů ve stavebnictví, Akademií věd, Asociací výzkumných organizací, Hospodářskou komorou ČR, Českou konferencí rektorů, Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR, CzechInvestem, regionálními partnery v krajích, technologickými platformami, sektorovými platformami a dalšími institucemi. S většinou těchto partnerů má agentura uzavřena memoranda o spolupráci. Pro naši práci je důležité, aby byli partneři zapojeni do procesů agentury.
Velmi důležitou součástí naší práce je i zahraniční spolupráce. TA ČR je intenzivně zapojena do činnosti v konsorciu 30 evropských technologických agentur TAFTIE, což s sebou přináší získávání zkušeností, srovnání a posun v kompetencích. V rámci této spolupráce je možné se podílet na projektech a získávat znalosti a zkušenosti, sdílet informace a celkově se dostávat na úroveň vyspělejších zahraničních agentur.
Čím je zajímavé a prospěšné Národní centrum kompetence Strojírenství?
NCK Strojírenství rozvíjí průřezové oblasti napříč oborem a spojuje výzkumné organizace s komerčními firmami. V praxi to funguje tak, že v daném konsorciu řeší relevantní partneři aktuální výzkumné potřeby podniků, což zajišťuje flexibilní a rychlejší reakce na dění v příslušném odvětví a trhu. V tomto případě výrobní podniky zajímá otázka snižování energetické náročnosti strojů, automatizace, digitalizace, zrychlení výrobních procesů, a řada dalších faktorů, čemuž řešitelé uzpůsobili strategickou výzkumnou agendu a rozdělili ji do pěti výzkumných témat – měření parametrů strojů, výpočty a modelování, mechatronika, výzkum a aplikace nových materiálů, návrhy, realizace a konstrukce samotných strojů a zařízení. Díky spolupráci 29 partnerů a sdílení know-how vzniklo dosud 55 dílčích projektů a dalších 135 konkrétních výsledků bude známo do konce letošního roku. Jmenovat můžeme například projekt firmy TOS VARNSDORF a Ústavu výrobních strojů a zařízení ČVUT, jehož výsledkem je chytrý multifunkční systém pro pokročilou správu obráběcího stroje, nebo linku na výrobu plošných nanovlákenných útvarů z dílny Technické univerzity v Liberci, která našla uplatnění už v průběhu pandemické krize.
Mohou se i menší a střední firmy zapojit do spolupráce s Technologickou agenturou?
Ano, o podporu mohou požádat jak výzkumné organizace, tak podniky. Zejména pro malé a střední firmy jsou naše programy přizpůsobeny, aby se i ony dostaly k potřebným znalostem a špičkovým technologiím, a to prostřednictvím spolupráce s výzkumnými organizacemi. Pro každou vyhlašovanou veřejnou soutěž mohou žadatelé najít konkrétní informace na našem webu.
Kam chcete směřovat další rozvoj a co ho bude ovlivňovat?
Od roku 2009 Technologická agentura ČR ušla opravdu velký kus cesty a podpořila mnoho výzkumných projektů v celkovém objemu desítek miliard korun. V posledních letech byl kladen důraz zejména na bilaterální a multilaterální spolupráci se zahraničními partnery či na spolupráci s rezorty, díky které se do portfolia programů podařilo zařadit programy dalších ministerstev. Konkrétně jde o programy Trend (MPO), Doprava 2020+ (MD) a Prostředí pro život (MŽP). Co se týče plánů do budoucna, rád bych například přispěl k tomu, aby Technologická agentura ČR byla i nadále institucí, která zajistí výrazně lepší propojování výzkumu, vývoje a inovací s průmyslovou praxí a užší spolupráci výzkumných institucí s podniky. Hlavní změna by měla být ve větší orientaci na poskytování komplexních služeb od konzultace projektových záměrů přes pomoc v orientaci na dotační a mimodotační nástroje až po pomoc při ochraně duševního vlastnictví a transferu technologií do praxe.
otázky připravil Pavel Kačer