Rezavé vnitřní výztuhy, kombinace různých plastů tříd A, B, C, přítomnost těžkých kovů, a dokonce i kompletně neseřízené okno, kterým by protekl první silný déšť. Ne­jen tyto poznatky přinesl jedinečný test oken na českém trhu, který realizoval nezávislý Institut zdravého bydlení. Zakopaný pes je v tom, že pro okna neplatí v mnoha ohledech konkrétní pevné normy a nemůžeme se spolehnout ani na CE štítek. Jak z této pasti ven? Řešení je jednoduché – zaměřit se na detaily jako těsnění v rohu oken či tvar výztuhy, chtít garanci celého díla, včetně montáže, a hlavně mít vše zapsané v jedné smlouvě, samozřejmě ideálně od ověřeného dodavatele.

Nejčastějšími okny na českém trhu jsou okna plastová v bílé barvě, která jsou v Česku také bezkonkurenčně nejlevnější. Testem prošlo osm běžně dostupných oken o stejné velikosti a parametrech, takže pro laika jsou na první pohled nerozeznatelná. „Pod drobnohledem odborníků z ČVUT, VŠCHT a zkušebny TZUS a IKATES jsme v podstatě doslova rozpitvali každé okno a jeho součásti tak, abychom je mohli porovnat jak s prohlášením výrobců, tak vlastnostmi CE štítku. Bohužel u mnohých jsme zjistili vážné nedostatky, dokonce až rozpory v označení oken,“ tak popsal úvodem výsledky testování Tomáš Sysel, odborník z nezávislého Institutu zdravého bydlení. „Zásadní chybou se ukazuje přístup normotvůrců v tom, že se k oknům staví jako k sériovému výrobku, kdy jsou parametry nastaveny na jednom jediném okně o jednom rozměru a provedení. Každé okno je ale v podstatě jiné a třeba jen pouhé centimetry v délce hrají významnou roli v pevnosti jeho profilu. Naším testem jsme tak chtěli prověřit, jak bezzubá pravidla u oken fungují.“

Proč testy

Především proto, že okno je nejslabším článkem celé obálky domu. „Pokud je okno špatně seřízené či usazené, vznikají u něj tepelné mosty, kde pak dochází ke kondenzaci vlhkosti, a následně vzniku plísní. To pak výrazně snižuje kvalitu zdravého bydlení. Okna také tlumí ruchy zvenčí, zajišťují bezpečnost domu a minimalizují energetické ztráty, čímž nám šetří peníze,“ vysvětlil Tomáš Sysel.
CE štítek = opravdu nám zaručí kvalitu?
Důkazem, že výrobce posoudil daný výrobek, který tak splňuje bezpečnostní, zdravotní a environmentální požadavky Evropské unie, je označení CE štítkem. „Věděli jste, že ze všech požadovaných vlastností stačí výrobci nebo dovozci splnit pouze jedno jediné kritérium či vlastnost, aby byl tomuto výrobku CE štítek přidělen? U zbývajících lze pouze konstatovat: Nebylo zkoušeno,“ uvedl Tomáš Sysel. „U oken je to bohužel běžná praxe, a naneštěstí i v tomto provedení lze výrobek uvést na trh. Zákazník pak očekává záruky, a přitom je jen tahán za nos.“

Džungle při koupi

Pro nákup oken byl zcela záměrně zvolen rozměr o výšce 1400 mm a šířce 1200 mm, a to z toho důvodu, že jde o hraniční rozměr pro délku a správné umístění výztuh PVC profilu. A jak se během zkoumání ukázalo, ne všichni výrobci tyto parametry dodržují. „Před nákupem oken na internetu, coby sériového výrobku, rozhodně varuji. Webové formuláře, aniž by se kdokoli dotazoval na detaily, neřešily například umístění kliky, ani stranu otevírání okna, stejně jako mikroventilaci. V jednom případě dokonce došlo k záměně výšky a šířky okna! Prostě internetový šotek řádil, ale my jsme to platili,“ uvedl Tomáš Sysel.

Obsah těžkých kovů

Olovo a kadmium by se jakožto těžké kovy v dnešních prvoplastových oknech vůbec neměly vyskytovat. Nicméně složení recyklovaného plastu lze jen těžko uhlídat, neboť se hojně recyklují okna ze začátku 90. let minulého století, kdy ještě bylo použití těžkých kovů povolené. „Těžké kovy se do plastových materiálů přidávaly především z důvodu omezení jejich stárnutí – o to horší vliv ale mají na naše zdraví,“ sdělil Tomáš Sysel. „Bez přítomnosti těžkých kovů byla pouze tři okna a ta byla všechna z prvoplastu!“

A co závěrem...

Osm oken, na první pohled stejných, a přitom tolik rozdílů. Jedno okno nelze ani usadit do stavby, a další by se dalo otevřít i kávovou lžičkou! Jak mezi nimi vybrat, abychom neprohloupili a při užívání okna ušetřili, či se nám investice do oken dokonce navrátila?
„Zaručeným receptem, jak se při výběru oken nespálit, je záruka kvality výrobce, a to nejen z pohledu výroby, ale i montáže a následného servisu. Kupující by se tak měli rozhodovat podle toho, kdo jim garantuje celé dílo, a to písemně v jedné smlouvě. Stát bohužel zatím veškerou odpovědnost nechává na nás, na laicích, a proto se my sami musíme zajímat o to, jaké okno si kupujeme. Vodítkem nám mohou být detaily jeho provedení. Při výběru se ptejte na typ profilu, těsnění, váhu a tvar výztuh a podobně. Rozhodně se nenechejte uchlácholit líbivými slovy, ale nechte uvést všechny tyto informace ve smlouvě, s čímž důvěryhodný výrobce nebude mít problém. Pro klienty je to nástroj, kterým se v případě nekvalitních oken mohou bránit,“ vysvětlil Tomáš Sysel.
„Důrazně varuji před nákupy na internetu či cenově výhodnými nabídkami. Kvalitní výrobce má historii, řadu reálných spokojených zákazníků a jejich realizací, u kterých si každý může ověřit pravdivost firmy. Kvalita se rozhodně vyplatí, a to i z pohledu energetických, a tudíž finančních úspor. Dnes, kdy cena tepla výrazně stoupá, by se i stát měl postarat o to, aby okna, která jsou významnou součástí tepelné obálky budov, řádně plnila svoji funkci a očekávané vlastnosti.“

(tz)