Jan NedělníkNe každý si ve shonu všedních dnů uvědomuje, kolik se toho kolem něj stále mění a že to souvisí s jeho vlastním životem. Jaké nové technologie mu umožňují existovat pohodlněji, zdravěji, šetrněji k přírodě. Co přinášejí k podpoře kondice člověka, nakolik jsou inovativní směrem k produkci plodin, co nabízejí převratného v oblékání, čím přispívají k hospodárnějšímu nakládání s přírodními zdroji při stavební činnosti a čím zase ke snižování spotřeby energií, proč nám šetří čas, který můžeme věnovat třeba rodině nebo seberozvoji. Zní to možná až naivně v dnešní ekonomicky složité době, ale je tomu skutečně tak. Výzkum a vývoj naznačují praxi, jak a co dělat jinak, lépe, výhodněji. Ostatně dokládají to i slova RNDr. Jana Neděl­níka, Ph.D., viceprezidenta Asociace výzkumných organizací:

Čím se lišil v AVO rok 2022 od těch předešlých? Byla asociace a členové aktivnější než dříve?

V roce 2022 doznívala opatření spojená s pandemií covidu, ve druhém pololetí již byla možnost se vrátit k osobním setkáním i mnohým prezenčním aktivitám, které byly v předchozích dvou letech velmi omezeny. Na druhé straně AVO i její členové si velmi rychle osvojili možnosti online komunikace. Nedošlo tedy k omezení aktivit ani činností a loňský rok byl pokračováním trendu, kdy AVO jako jediný reprezentant aplikovaného výzkumu hájil zájmy svých členů v jednáních se státní správou, agenturami poskytujícími podporu pro výzkum a dalším subjekty.

A jak tedy charakterizovat výsledky za uplynulé období?

Po parlamentních volbách se reprezentace AVO postupně scházela s ministry rezortů, které mají v gesci výzkum. Byla navázána spolupráce s ministryní Helenou Langšádlovou a jejím úřadem, ministryně byla hostem na pravidelné konferenci Business s inovacemi. Těmi hlavními výsledky na úrovni asociace byla kontinuální diskuze o systému výzkumu v ČR, o možnostech jeho financování nejen z veřejných, ale i neveřejných prostředků. Právě hledání nových forem motivace pro podnikatele k ještě vyššímu investování soukromých prostředků do výzkumu bylo jedno z hlavních témat. AVO se stále také zajímá o problematiku daňových odpočtů a neustálá pozornost je věnována i implementaci principů Metodiky 17+ na rezortní úroveň.

Rozrůstá se v České republice základna soukromého výzkumu a vývoje? Nebo naopak subjektů ubývá?

Lze konstatovat, že členská základna AVO zůstává stabilní a z tohoto faktu si dovolím odvodit tvrzení, že i soukromá výzkumná základna v ČR zůstává stabilní. Přes všechny ekonomické a jiné problémy, které současná doba přináší, je zřejmé, že soukromí partneři výzkumných organizací si uvědomují, že bez rychlých a efektivních inovací se jejich podnikání nebude patřičně rozvíjet. I z průzkumu AVO vyplývá, že narůstá podíl smluvního výzkumu a stále větší důraz je kladen na efektivní transfer výsledků do praxe. Přál bych si, aby tento trend pokračoval a v období současné ekonomické krize či recese nedocházelo k zániku výzkumných subjektů. Jak jsme si již několikrát v minulosti ověřili, pokud zanikne výzkumná entita, tak je to proces nevratný.

Odráží se to nějakým způsobem ve vaší členské základně?

Těší nás například to, že se stále objevují noví členové. AVO se otevřelo nejen subjektům založených podle soukromého práva, ale stále více projevují zájem o členství i veřejné výzkumné instituce, které také provádějí aplikovaný výzkum.

Oč budete usilovat letos?

Hlavními cíli předsednictva a užšího vedení AVO je být aktivním hráčem při všech důležitých událostech či opatřeních, které nějakým způsobem mohou ovlivňovat výzkumný prostor. V současné době jsme členy pracovní skupiny, kterou vytvořila ministryně Helena Langšádlová a jejím úkolem je připravit návrh nového zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací. Budeme aktivní i při přípravě aktualizace národních priorit orientovaného výzkumu i při průběžné aktualizaci národní RIS 3 strategie. Zástupci AVO jsou členy řídicích či monitorovacích výborů všech v současné době běžících či připravovaných operačních programů. Jde o OP TAK, OP JAK i OP Spravedlivá transformace. Ve všech těchto programech jsou kapitoly určené na podporu aplikovaného výzkumu. Obdobně se snažíme také na mezinárodní úrovni ovlivňovat jako členové tzv. Shadow skupin priority evropských rámcových programů. AVO je rovněž členem Bioeast HUB CZ a snaží se aktivně zapojovat do diskuzí v oblasti bioekonomiky. Z těchto aktivit vyplynuly v současné době dva mezinárodní projekty, kde je naše asociace partnerem. Takže plánů na letošní rok máme hodně a věřím, že ve spolupráci s členskou základnou se je bude dařit plnit.

Spolupracujete s jinými profesními uskupeními, která mají také ve svém programu podporu výzkumu?

Jedním z hlavních partnerů AVO je Svaz průmyslu a dopravy ČR, jehož je AVO členem a který je velmi aktivním hráčem na poli formování českého výzkumného prostoru. Další partnerskou organizací je i Hospodářská komora ČR, jejichž tisíce členů také mají zájem o spolupráci s výzkumem a vývojem. S těmito dvěma organizacemi je součinnost zaměřená především do průmyslového výzkumu. V oblasti zemědělství je to spolupráce s Českou akademií zemědělských věd a již zmíněným Bioeast HUB CZ. Několik let zpátky bylo podepsáno memorandum o spolupráci i s Akademií věd ČR. Byť na mnohé věci nemáme stejné názory, tak v celé řadě oblastí jsme schopni společně argumentovat ve prospěch rozvoje výzkumu v ČR.

Ovlivňují aktivity soukromých výzkumných pracovišť praxi více a pružněji než třeba před 15 lety?

Osobně se domnívám, že ano. Z komunikace s podnikateli je patrný zájem o inovace. Když se podíváte na noční oblohu, tak možná zahlédnete družice, jejichž některé komponenty byly vyrobené v leteckém výzkumném ústavu v Praze. A když naopak sklopíte zrak a podíváte se na česká pole, tak tam najdete celou řadu nových odrůd, jejichž základ byl položen v českých výzkumných a šlechtitelských pracovištích. A mezitím byste našli celou řadu inovací v energetice, technologiích zpracování surovin, v nanotechnologiích, biotechnologiích. Výsledky výzkumu můžete objevit i v obchodech s potravinami. Stálým hendikepem českých výzkumníků je menší schopnost propagovat svoje výsledky a hovořit o nich srozumitelnou řečí. Tak, aby i laická veřejnost vnímala, že zde existuje kvalitní český výzkum, s jehož produkty se dennodenně potkává. Proto jsem vděčný i za publicitu například v měsíčníku Prosperita.

za odpovědi poděkovala Eva Brixi