Evropská unie i Česko zaznamenaly v loňském roce další výrazný pokles výroby a spotřeby elektřiny. Ten je spojen především s nižší ekonomickou výkoností zejména průmyslových firem.

Již v roce 2022 výroba elektřiny v EU meziročně poklesla téměř o 100 TWh, letos nastal pokles o dalších 66 TWh. Pro srovnání přibližně tolik činí roční spotřeba elektřiny celé České republiky.

„Jde především o důsledek nižší ekonomické aktivity a stagnující výkonnosti ekonomik států EU. Nesouvisí to s aplikací technických úsporných opatření. Spotřeba elektřiny klesá i přes očekávanou elektrifikaci vytápění, dopravy a průmyslu. Nižší spotřeba se pak nepřímo promítá do poklesu výroby elektřiny z uhlí, “ uvedl Matěj Hrubý, řídící konzultant EGÚ Brno, a dodal: „Největší pokles výroby z uhlí nastal v Německu o 22 % (33 TWh), Polsku o 18 % (22 TWh) a potom v Česku, kde došlo k poklesu o 11 % (4 TWh). K významnému snížení výroby elektřiny došlo také v Itálii, Belgii nebo Rumunsku.“

Jádro a uhlí se loni na výrobě elektřiny v ČR podílely téměř z 80 % (56 TWh). V Česku po dlouhé době vzrostla výroba z fotovoltaiky (o 17 %) na 2,8 TWh. Jen nepatrně více elektřiny, než z fotovoltaiky bylo vyrobeno ze zemního plynu (3,3 TWh). Plynové elektrárny však vyráběly jen omezeně vzhledem k nižší spotřebě elektřiny a vysoké ceně komodity. Vodní elektrárny dodaly 2,3 TWh elektřiny. Větrná energie v Česku i v roce 2023 stagnovala, když její výroba dosáhla 700 GWh.
„Aktualizovaný český návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu (NKEP) počítá v roce 2030 s výrobou elektřiny ve větrných elektrárnách ve výší přibližně 3 TWh. Významným impulzem pro další rozvoj by měla být nová legislativa, která nyní podporuje vznik komunitní energetiky. Optimální potenciál pro instalaci větrných elektráren má přibližně sedm procent území České republiky a na nich 99 umístěných obcí, jež mohou z větru zajistit dalších až 1,5 TWh elektřiny,“ vysvětlil M. Hrubý.

Nejvyužívanějším zdrojem v celé EU nadále zůstává jádro (589 TWh). Dále z analýz poradenské společnosti EGÚ Brno vyplývá, že hned po jádru vyrobily nejvíce elektřiny větrné elektrárny. Jejich přínos se meziročně zvýšil o 13 % na 450 TWh. Podíl větru na celkové dodávce je nyní přes 18 %. Takové navýšení výroby však není na rozdíl od fotovoltaiky způsobeno navýšením výkonu, ale především příznivými povětrnostními podmínkami. Nejvíce elektřiny z větru se vyrobilo v Německu, více než 140 TWh. Dalšími významnými výrobci jsou Španělsko, Francie nebo Švédsko.

Z čeho se v roce 2023 vyráběla elektřina v EU

Meziroční navýšení o 18 % zaznamenala fotovoltaika a dosáhla 8% podílu na celkové výrobě elektřiny v EU (196 TWh). EU ve svých cílech přitom předpokládá výrobu ze slunce v roce 2030 na úrovni 600 TWh, což představuje těžce dosažitelné trojnásobné navýšení během sedmi let. Všechny obnovitelné zdroje, včetně biomasy a vody měly v EU v roce 2023 podíl na celkové výrobě 45 %, když celkově dodaly 1 100 TWh elektřiny. Například od roku 2015 přidaly obnovitelné zdroje na výrobě elektřiny přibližně 250 TWh, což je vzhledem k dlouhodobé spotřebě elektřiny okolo úrovně 2 500 TWh nedostačující.

„Loňský rok byl příznivý zejména pro větrnou energii. Výroba byla vyšší především v důsledku lepších povětrnostních podmínek, nikoliv v důsledku růstu instalovaného výkonu, který v poslední době stagnuje. Pokud myslíme nahrazování uhelných zdrojů vážně, rozvoj pouze fotovoltaiky a větru nestačí. Zásadní bude, kolik se stihne postavit nových plynových elektráren, protože za současné situace si Německo, Česko ani Polsko nemohou dovolit uhelné elektrárny uzavřít,“ doplnil M. Hrubý.

Meziroční porovnání dodávky elektřiny v celé EU

(tz)