Zemědělstvím v poslední době výrazně hýbou vlivy digitálních nástrojů a technologických inovací. Stále využívanějším je precizní zemědělství, u kterého můžeme v letošním roce očekávat výrazný nárůst popularity a implementace.

Zemědělci budou také více využívat IOT (Internet věcí) a můžeme se těšit i na nástup umělé inteligence. Ta se bude prosazovat nejen u monitorování, postřiku či sklizně plodin či u systémů pro předpověď, optimalizaci a řízení zemědělských procesů. Ale i například pro bezchemické ničení plevele nebo monitoring výživy, škůdců či chorob. A to jak u rostlinné, tak živočišné výroby.

Precizní zemědělství využívá činnosti, které jsou prováděny na základě přesné analýzy dat a informací shromážděných a přenášených prostřednictvím pokročilých nástrojů a technologií. To se týká nástrojů a strategií, které umožňují synergické využití řady digitálních technologií umožňujících automatický sběr a analýzu dat shromážděných v terénu, ze senzorů nebo z jiných zdrojů třetích stran.

„Precizní zemědělství přináší zemědělcům větší kontrolu nad náklady a možnost plánovat všechny fáze kultivace, setí a sklizně s velkou přesností, což šetří čas i peníze. Pomáhá také předcházet zbytečnému plýtvání výpočtem přesných požadavků na hnojení či závlahu nebo detekcí propuknutí určitých chorob rostlin či napadení škůdci v předstihu. O všem se již několik let hovoří a vidíme první příklady reálných využití. Ale teprve v příštích letech můžeme očekávat masivnější nasazení těchto technologií nejen u velkých a středně velkých zemědělských podniků, ale i menších zemědělců,“ říká Jakub Hurta ze společnosti Agromex.

Internet věcí a zemědělství 4.0
Internet věcí (IoT) umožňuje vzájemné propojení různých nástrojů a následnou komunikaci za účelem výměny informací a také dat užitečných pro zlepšení podmínek vývoje plodin. Mezi oblasti, kde se již prosazuje a očekává se rychlý růst patří například sledování vlhkosti půdy, teploty či vlhkosti vzduchu, osvětlení a dalších faktorů ovlivňujících růst rostlin. To vše totiž dokáží sledovat senzory, které jsou propojeny s počítačem nebo chytrým zařízením a umožní zemědělcům sledovat stav svých polí v reálném čase a optimalizovat péči o úrodu.

„V nejbližších letech uvidíme skokový růst ve využívání Internetu věcí (IoT) a Big data, tedy dalších oblastí zemědělství 4.0. Poroste také používání technologií umělé inteligence, protože tyto systémy jsou stále více integrovány do současných zemědělských strojů,“ říká Patrik Kalenda zástupce nové platformy MyMex, která zemědělcům a farmářům umožňuje kompletní kontrolu a správu svých farem s vynikající přesností a efektivitou.

Umělá inteligence
„Velkou výhodou zemědělství je, že například oproti automobilové silniční dopravě nabízí velmi dobrou aplikační oblast pro umělou inteligenci (AI). Jsou zde velké příležitosti, ale ne tak velká rizika. Například když si představíte traktor, který bude sám jezdit po poli, tak tam bude menší riziko, než když bude po městě jezdit autonomní auto. Samozřejmě, i tak musíte dosáhnout vysoké míry bezpečnosti. V zemědělství je vysoká míra interakce s reálným prostředím, kde je potřeba něco rozpoznávat a klasifikovat, což je obecně zajímavá aplikační oblast pro AI,“ prozrazuje Martin Dostál z AI Startup Incubator a dodává: „Možných aplikací nejenom umělé inteligence, ale obecně automatizace je v zemědělství mnoho. AI poskytuje možnost vrátit zemědělství do přirozenější podoby, než je tomu v současnosti. Kdysi byly velké změny způsobené mechanizací, potom se velikost úrody zvětšila vlivem chemie. A AI umožní chemikálie v některých případech výrazným způsobem omezit, budete je aplikovat jen tam, kde je to přesně potřeba, můžete odplevelovat i bez chemie. Příkladem je jedna zajímavá aplikace, kdy na traktor lze umístit kamery a pomocí chytrého softwaru rozpoznávat, co je pěstovaná plodina a co plevel. A pomocí nožů ten plevel automaticky vyřezávat.“

Můžeme očekávat také častější využití aplikací na rozpoznávání škůdců, které dokážou zjistit, že je plodina poškozená a jaký škůdce na ní je. Stejně tak posun v oblasti je monitorování plodin, ať se jedná o zjišťování zralosti nebo určování chorob. Umělou inteligenci také stále více využívají podniky zaměřené na živočišnou výrobu. Systémy dokáží pokročile sledovat nejen počet, ale i chování (spánek, strava, indikace nemocí) stád dobytka či drůbežích hejn.

Očekává se také větší využití AI k optimalizaci podmínek pro pěstování rostlin v kontrolovaných prostředích, jako jsou laboratoře nebo skleníky. Umělá inteligence může regulovat teplotu, vlhkost, osvětlení, hnojení a zavlažování rostlin, aby dosáhla maximálního růstu a kvality. Umělá inteligence také může pomoci při výběru nejvhodnějších druhů rostlin pro dané prostředí a monitorovat jejich zdraví a výživu. Některé firmy a organizace začínají využívat AI k vývoji a výrobě rostlinných náhražek masa, mléka, vajec nebo sýra. Umělá inteligence může analyzovat složení, strukturu, chuť, vůni a vlastnosti živočišných potravin a hledat rostlinné ingredience, které by je mohly napodobit. AI také může pomoci při výrobě a testování rostlinných alternativ a optimalizovat jejich receptury, výživovou hodnotu a trvanlivost.

V českém zemědělství pracuje okolo 98 000 lidí. Ještě před pětadvaceti lety však v oboru pracovalo téměř dvojnásobně více lidí. A noví pracovníci se do oboru nehrnou. Zemědělské podniky tak může zachránit co nejrychlejší nasazení těchto moderních technologií.

(tz)