INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 26. rokem

web2136 copySadaření je překrásná práce. Převážně jste venku na čerstvém vzduchu, hýbete se a děláte to, co všichni potřebují. Pěstujete ovoce. Je to šlechetné, má to smysl. I když z hlediska rentability už dnes v České republice tolik ne. Proto hektary ploch nenávratně mizejí. Krajina se mění, ovoce typické pro naši letitou konzumaci se dováží, libujeme si také v tom cizokrajném.

Letos je situace obzvláště svízelná kvůli silným jarním mrazům. Ovoce bylo málo, jablka se takřka neurodila. Co z toho plyne? Na to se pokusil odpovědět Ing. Martin Ludvík, předseda Ovocnářské unie České republiky.

Česko postihla nebývalá neúroda ovoce. Bylo na vině hlavně počasí?

Jednoznačnou příčinnou byla mrazivá vlna v poslední dekádě dubna. Většinu našeho území postihly teploty, které svým charakterem připomínaly spíše zimní mrazy a na mnoha místech byly opakovaně naměřeny hodnoty -6 až -8 °C.

Jsou vyčíslené škody?

Jednoduše můžeme říct, že mrazy ovocnáře připravily minimálně o 100 000 tun ovoce. Škoda přesahuje 1,3 miliardy korun, v hodnotě tržeb by to bylo daleko více.

Z čeho nyní budou žít sadaři, ovocnáři?

Bohužel mnoho ovocnářů je specializovaných a mají jen ovocné sady. Máme u nás na tři sta rodinných menších ovocnářských firem, které jsou závislé na tržbách za ovoce a ty budou letos jen na úrovni tržeb 10–20 % normálu. Naštěstí jim asi třetinu škod dokáže pokrýt EU z krizového fondu, která podpoří nejpostiženější ovocnáře nejen u nás, ale i v Rakousku a Polsku.

DSC 6298A jak si povedou třeba menší pálenice, moštárny, výrobci marmelád?

To bude následný problém, ztráty mrazem se projeví nejen v podnicích, které zpracovávají, ale také ve skladech a třídírnách jablek, kde nebude produkce. Čistě zpracovatelské podniky budou muset část ovoce na zpracování poptávat v zahraničí, tady prostě nebude.

Jsou však sady, kde se přece jen urodilo, třeba jablka. Budou mít odbyt? Nebo se vše doveze a draze prodá?

O něco lépe dopadla obecně Morava, zejména ta jižní. Bylo to vidět na meruňkách, kterých jsme v průměru za celou ČR sklidili asi polovinu, a to proto, že výrazná část ploch meruněk je právě na Moravě. Jablka naopak dopadla velmi špatně a jejich sklizeň bude jen na úrovni 20 % normálu. Zejména obchodní řetězce budou muset jablka dovážet ze zahraničí více než jindy. Kolik budou jablka v řetězcích stát, když tu nebude domácí konkurence, teprve uvidíme.

Zažila jsem samosběr jablek na jedné farmě, stromy byly a jsou obsypané, že se tomu ani nechce věřit. Lidé z okolí přijíždějí s přepravkami, košíky, a sklízejí. Jenže spousta ovoce je popadaná, hnije, šlape se po tom. Není to škoda? Nedá se zařídit, aby se i to, zejména, když je taková nouze, zužitkovalo třeba do štrůdlů v domovech pro seniory, v nemocnicích, aby ovoce putovalo do moštáren nebo sušíren křížal? Není to trestuhodné plýtvání?

Těžko soudit, proč tam byl takový stav. Je otázkou, jestli to ovoce nebylo nějak poškozeno mrazy či krupobitím či chorobami a škůdci a již z těchto důvodů nezačalo hnít. Letošní ceny jablek na zpracování jsou vysoké a myslím, že každý ovocnář je sklidí a buď zpracuje sám, nebo prodá do moštáren.

Nemohli by jablíčka posbírat třeba školáci?

O brigády studenti příliš nestojí, většina brigádníků je ze zahraničí. Navíc školy většinou nejsou ochotné pouštět své žáky z vyučování, pokud to nejsou odborné školy a žáci by do sadů šli v rámci praxe.

ostatniüNebude současná svízel s ovocem vyvolávat diskuze o tom, že sadaření se u nás opravdu přestalo vyplácet? Nebude osázených ploch stále ubývat?

Ovocných sadů ubývá dlouhodobě. Jen za deset let se snížila plocha produkčních sadů ze 17 500 ha na 10 500 ha dnes. Za poslední zimu byl tento pokles o 800 ha, a i v té příští zimě nás čeká snížení ploch o stovky hektarů. Ekonomika pěstování ovoce je v posledních letech špatná a zvýšené náklady zejména na energie a pracovní síly se nepromítly do realizačních cen.

Čím by se dal tento trend zastavit? Jak to udělat, aby bylo sadaření váženým a vyhledávaným podnikáním?

Především by musely obchodní řetězce platit férovou cenu za ovoce, která by umožnila pokrýt náklady a přinášet i přiměřený zisk. Malým farmám určitě může pomoci každý z nás tím, že bude nakupovat přímo u nich, a tím podporovat jejich ekonomiku.

A jak jsme na tom v Česku s pěstováním rybízu, angreštu, josty, muchovníku nebo aronie? Je poptávka ze strany spotřebitelů po takovém ovoci?

Zájem spotřebitelů je, ale jde o malé objemy produkce a ploch. Tohoto ovoce, zejména angreštu a rybízu, se u nás nejvíce pěstovalo pro zpracovatelský průmysl, ale ten u nás z velké části zanikl, a tak byla většina ploch zlikvidována.

Nebylo by od věci, kdyby každá obec měla svůj malý sad, který by nabídl drobnější ovoce svým obyvatelům zdarma nebo za mírný poplatek? Je taková myšlenka proveditelná, nebo je to utopie, například z hlediska legislativy, mezilidských vztahů, pravidel hospodaření? A vážili by si takového benefitu lidé?

Někde se to děje. Obce často vysazují a obnovují obecní ovocné aleje. Problém je, že se o ně nedokážou odborně postarat, a tak ovoce na nich není úplně kvalitní a stromy často nejsou správně udržovány. Důležité je, že řada obcí si uvědomuje, že ovocné stromy do krajiny patří, a je dobře, že se snaží tuto tradici obnovit.

za odpovědi poděkovala Eva Brixi

Slovo ke dni

  • Záchrana řízkem Hudera a syn

    Znáte to. Jste soustředění na svoji práci, letíte za splněnými KPI. A pak zapomenete na to zásadní. Dotankovat energii. Ne autu, ale sobě. A vzpomenete si na to dávno po poledni. To je pak štěstí, když vyrážíte na vánoční setkání s výjimečným člověkem. Tomáš Hudera rozhodně nasytí vaši duši. A jak tak uklidňujete myšlenky, v té lahodné vůni vznášející se prodejnou a jídelnou se najednou rozpomenete, že jste od sedmé ráno nejedli, že vám žaludek dělá nespokojené kotrmelce a úpí hlady. Jak se říká, líná huba, holé neštěstí. Nedalo mi to. Ptám se, jestli náhodou nezbyl nějaký řízeček. Tomáš se na mě podívá, zdvihne obočí a povídá: A to jsi mi to nemohla říct před půl hodinou, když jsme si volali, zrovna řízky většinou nezbývají. No, já si na ten hlad prostě nevzpomněla, krčím rameny. Pokývá Tomáš souhlasně hlavou a dodá, že se mu to občas...

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Prosinec 2024

INZERCE

Partneři

Hlavní partneři:

TOSlogo 172 JPF

 

Partner plus:

  
         

Partneři:

logo-grada3    logo-dtocz upv logo 56
dk logo 2 audepor

Duševní vlastnictví - ve spolupráci s ÚPV

foto upv

Ochrana průmyslových vzorů 19. leden 2024

Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.

Pokračování ...

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

csj105 cia 60 copy kzps 2024 acto cma 30 let  Svaz květinářů a floristů ČR  cmsm105caim200 AVLOGOM3