České firmy čelí vyšším cenám energií, než existují v sousedních státech, což výrazně ovlivňuje jejich konkurenceschopnost a mnohdy i samotné přežití. Proto Hospodářská komora ČR hledá řešení nejen na národní, ale i na evropské úrovni.

Tak se vyjádřila členka představenstva a předsedkyně Energetické sekce Hospodářské komory Zuzana Krejčiříková na odborné diskusi, kterou tato největší česká podnikatelská organizace uspořádala za podpory skupiny ČEZ ve středu v Bruselu. Na ní prezentovala Komora své klíčové energetické priority více než 60 účastníkům, včetně představitelů institucí EU, europoslanců a velvyslance ČR při EU Vladimíra Bärtla.

V rámci diskuse zaznělo, že s rostoucí elektrifikací a zapojením obnovitelných zdrojů do elektrické soustavy narůstá tlak na flexibilitu trhu. Je proto nezbytné, aby se energetické trhy v EU více propojily a umožnily efektivnější přenos elektřiny z míst výroby tam, kde je aktuálně nejvíce potřeba.

Výstavba nových zdrojů a modernizace infrastruktury
Rozvoj všech nízkoemisních zdrojů je klíčový pro snižování emisí. Nicméně jejich výstavba stále naráží na technické překážky, a proto je nutné urychlit povolovací procesy a podpořit využívání dlouhodobých smluv PPA. To se týká jak obnovitelných zdrojů, tak jaderné energetiky. V současnosti trvá udělení notifikace jaderného bloku Evropské komisi až dva roky. Současně je nutné modernizovat energetickou infrastrukturu, což v ČR vyžaduje investice v řádu desítek miliard ročně. Evropská komise by problematice sítí měla věnovat větší pozornost. Tyto investice soukromý sektor nemůže sám o sobě plně pokrýt, a proto je třeba efektivně využívat dostupné finanční nástroje, například prostředky z Modernizačního fondu.

Soutěžení zakázek a regulace cen elektřiny
Další oblastí, která zvyšuje náklady na energie, je složité soutěžení sektorových zakázek. Přísná environmentální a sociální kritéria v tendrech vedou k vyšším cenám. Zatímco některé členské státy si vyjednaly výjimky, české firmy musí zakázky vysoutěžit v plném rozsahu. Otevírání směrnice o veřejných zakázkách proto nabízí příležitost k vyjednání výhodnějších podmínek pro ČR.

Ke snížení koncové ceny elektřiny může přispět také snížení položek v regulované části ceny. Evropská komise chce motivovat členské státy k redukci daňového zatížení elektřiny v rámci chystané strategie Clean Industrial Deal. V Česku by jednou z cest mohlo být snížení DPH, které již některé země EU využily. Zachování současného tržního modelu je klíčové, avšak je třeba hledat dočasná opatření na podporu energeticky náročného průmyslu.

Přechod na nízkoemisní zdroje a role plynu
Postupný odklon od fosilních paliv znamená nahrazení uhelných zdrojů plynem, který je dle evropské taxonomie označován jako přechodný zdroj do roku 2035. Zuzana Krejčiříková však upozornila, že tento termín je pro ČR nereálný.

„Plyn by měl sloužit jako kapacitní záloha pro vyrovnávání flexibility, proto musíme tlačit na zjednodušení pravidel pro kapacitní mechanismy a ideálně hledat cesty, jak změnit pravidla v taxonomii. Do uvedeného termínu nebudeme mít dostatek nových zdrojů a malé modulární reaktory na trhu ještě nebudou,“ uvedla Zuzana Krejčiříková.

Deregulace jako cesta k efektivnějšímu trhu
Technické problémy v oblasti energetiky jsou mnohdy řešitelné, avšak hlavní překážkou je přebujelá byrokracie. HK ČR proto bude prosazovat, aby jedním z hlavních cílů současného funkčního období Evropské komise byla deregulace. Komora se zaměří na přetavení navrhovaných řešení do legislativních změn, které povedou ke snížení celkových cen energií pro české spotřebitele.

(tz)