Unikátní informace byly na programu tiskové konference, která se uskutečnila 20. června v prostorách Infocentra OSN v Praze. Byla na ní poprvé v ČR představena zcela unikátní biotechnologie s názvem Hydal. Jde o novou technologii, která v současné době jako jediná na světě umí průmyslově zpracovat a využít použitý fritovací olej a přeměnit ho na zcela novou, vysoce hodnotnou surovinu – biopolymer typu PHB*. Ten je dále využitelný jako surovina pro výrobu bioplastů nebo jako přírodní rozložitelný mikroplast.
(Na sn. Lenka Mynářová vpravo)
Hydal se tak řadí mezi technologii tzv. upcyclingu, a je navíc inspirována přírodními procesy. Bakterie, které si biopolymer vyrábějí jako zásobárnu energie na horší časy, jsou součástí našeho ekosystému miliony let. Příroda proto umí tento biopolymer nejen vyrobit, ale i zrecyklovat, a to tak, že pokud jej nespotřebuje sama bakterie, slouží jako potrava pro další mikroorganizmy. Vzniklý polymer typu PHB je tak stoprocentně odbouratelný v přírodě, tzv. biodegradabilní. Největší přínos nové technologie Hydal tak spočívá v tom, že částečně umožní řešení problémů souvisejících se znečištěným planety způsobeným plasty a mikroplasty. „Myslím, že si ještě neuvědomujeme, jak převratnou technologií Hydal je. Celý svět o cirkulární ekonomice mluví jako o ideální vizi, ve které nevzniká žádný odpad. Málokterá firma ale skutečně dokáže postavit svůj business model na úplném uzavření cyklu,“ uvedla Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky.
Nová biotechnologie se zrodila ze spolupráce českých vědců. Autorem hlavní myšlenky je tým profesorky Ivany Márové z VUT v Brně, zde také vznikl první patent, který se v roce 2012 stal ideovým základem vývoje celé technologie. Licenci na tento patent v roce 2012 koupila česká společnost NAFIGATE Corporation, která také zrealizovala fázi přechodu technologie z laboratoře do průmyslového měřítka. Spolupracovala přitom nejen s VUT v Brně, ale i s Mikrobiologickým ústavem AV v Praze, VŠCHT Praha, VUCHT v Šali a dalšími pracovišti.
„Již od prvopočátku jsme si ověřili obrovský budoucí potenciál dnešní technologie Hydal. Tehdy ještě neexistoval koncept Oběhového hospodářství, tzv. Circular Economy, ale bylo naprosto jasné, že vyrábět něco hodnotného z odpadu má hluboký smysl. V našem případě jde navíc o odpad, kterého je globální nadbytek. Již řadu let se také věnujeme výzkumu a rozvoji nanovláken a jsem velmi ráda, že svoji činností přispíváme ke zlepšování životního prostředí,“ vysvětlila Lenka Mynářová, členka představenstva NAFIGATE Corporation a.s. Jí patřily i následující otázky:
Stojíte za projektem unikátní technologie Hydal, která pomáhá likvidovat odpady s tím, že výrobky z ní žádné nové odpady nevytvářejí. Jako jediná na světě umí zpracovat použitý fritovací olej a přinést za to lidem „nový užitek“. Zdá se mi, že je to větší výhra než ve Sportce. Kde jsou kořeny a jaká je vize?
Kořeny tohoto nápadu jsou v týmu profesorky Ivany Márové z Vysokého učení technického v Brně. Právě tady v roce 2009 vznikla myšlenka, byla laboratorně ověřena a pak jsme se její realizace ujali my z komerční firmy a společně s řadou dalších pracovišť vyvinuli technologii s názvem Hydal. A vize – ta je globální – odpad v podobě použitého oleje existuje všude na světě a jeho množství se trvale zvyšuje. Technologie, která umí olej tzv. upcyklovat – je nejvyšší patro hierarchie využití odpadů. Z odpadu můžeme vyrobit něco velmi hodnotného – biopolymer PHA.
(Na sn. zleva Lenka Mynářová s Martinem Tlapou, náměstkem ministra zahraničních věcí, a Jiřím Pušem, členem představenstva Bochemie)
Za projektem stojí čeští vědci, čeští odborníci a první továrna na výrobu biopolymeru se začala v červnu stavět v Česku. Co si pod tím všechno můžeme představit? Jaké výrobky nabídnete trhu?
Představit si můžete osm let práce mnoha týmů. Obrovskou energii a motivaci, kterou jsme do toho dali. Hrdost na to, že toto jsme dokázali my – Češi (byť s velkou slovenskou pomocí). A díky společnému výzkumu a vývoji se můžete na podzim těšit na první finální produkty. Bude to nová generace kosmetických přípravků – bez mikroplastů, plně biodegradabilní a neškodící ekosystému.
Mnohé z těchto aktivit vedete vy v roli marketéra, propojovače nápadů, možností, business příležitostí. Co vám to dalo a co vzalo?
Především jsem přijala obrovskou odpovědnost na dlouhé roky. Pro mě to byla a je odpovědnost opravdu osobní – shánět peníze, vytvářet podmínky pro práci vědeckých týmů, hledat řešení, kontakty, prezentovat, přesvědčovat... Celá tato práce mi určitě mnohem více dala – podařilo se mi realizovat vizi, že náš projekt bude tak atraktivní, že bude lákat nejlepší mladé talenty, bude motivovat mladé lidi k zájmu o vědu, k zapojení do projektu. Byla jsem osobně přesvědčena, že toto je cesta, a jsem šťastna, že se to potvrdilo. Talenty jsou naši tzv. chief scientists a vytváří lepší svět. Další obrovská příležitost byla průnik mezi světovou elitu. K tomu nám v roce 2015 pomohla cena Fost and Sullivan za nejlepší technologickou inovaci. Právě jsem ukončila prezentaci na nejprestižnější světové biopolymerové konferenci, a náš koncept byl hodnocen jako nejinovativnější... Je úžasné nejen být u toho, ale vytvářet trendy. A co mi Hydal vzal – téměř celý volný čas. A se souhlasem rodiny jsem do Hydalu investovala naše prostředky.
Světoví giganti napříč kontinenty mají o technologii nebývalý zájem. Jak na to reagujete?
S velkou pokorou a klidem. To, že do projektu vstoupil další partner, firma Bochemie, je pro projekt zásadní přínos. Bochemie má velké zkušenosti, excelentní tým a jsem velmi ráda, že právě tuto oblast zastřešujeme společně. Hydal dostal vstupem Bochemie nový vítr do plachet.
A jaké jsou tedy úvahy do blízké budoucnosti? Česká republika má něco, co naznačilo cestu k udržitelnosti napříč zeměkoulí, popsalo, jak může v praxi fungovat cirkulární ekonomika, kde jsou nové příležitosti zvládat ekologické katastrofy související se znečištěním planety odpady.
My se v blízké budoucnosti zaměřujeme na řešení neviditelného problému (a proto možná ještě nebezpečnějšího než to, co vidíme), problému s mikroplasty a dalšími částicemi, které vstupují přímo do ekosystému. Hydal PHA je plně biodegradabilní a biokompatibilní. Mnoha studiemi je prokázáno, že degraduje velmi rychle. Takže naší prioritou je kosmetika a nové generace produktů – 100% odpovědných, takže bez škodlivých látek.
Mezitím chceme s lokálními investory vybudovat výrobní kapacity dostatečné pro výrobu bioplastů, které umí nahradit plasty syntetické tam, kde je to přínosné. Je před námi dlouhá cesta – vše je na úplném počátku.
Co když dojde fritovací olej? Zdravé stravování se bez něj obejde, ekologické hospodaření a konzumace člověku prospěšnější potravy s udržitelností velmi souvisí...
Na otázku použitého oleje se díváme optikou Evropy – příliš nesmažíme. Jinak produkce použitého fritovacího oleje, především v USA a Asii, každý rok roste o 10 %. Takže vstupní suroviny přibývá. Ale my se zaměřujeme i na další zdroje odpadních tuků – tukové koule z čistírny odpadních vod, zbytky kávy, tuky z lapolů, odpady z výroby přírodních olejů. Máme mnoho možností. Materiálové využití odpadů je na úplném počátku.
Za uplatnění ojedinělé technologie se postavila i česká diplomacie. Musí to být úžasný pocit...
Ano, je to tak. Nikdy nezapomenu na jednání s japonským ministrem životního prostředí za účasti Martina Tlapy, náměstka ministra zahraničních věcí ČR. Byla jsem dobře připravena. Věděla jsem, kolik Japonsko vyprodukuje použitého oleje, kolik vyváží do EU (pro výrobu biodieselu) a za kolik. A naopak, že nemá přírodní zdroje pro výrobu biopolymerů a musí vše dovážet. Takže odpad je jedna z mála možností. A kolegové to velmi ocenili – dostali jsme pozvánku na Světové Cirkular Economy forum pořadané právě japonským ministerstvem životního prostředí. Díky ekonomické diplomacii se vám mohou otevřít dveře. Pro firmu našeho typu neexistuje žádná možnost jak zorganizovat jednání na nejvyšší úrovni a ty pomyslné dveře si takto otevřít. Opravdu za takovou možnost děkujeme.
V dubnu jste na Pražském hradě přebírala ocenění v 25. ročníku soutěže MANAŽER ROKU právě za vedení unikátního projektu. Nakolik HYDAL ovlivnil váš profesní i osobní život?
Hydal ovlivnil nejen můj život, ale život celé rodiny a věřím i dalších kolegů. Dělat věci s přesahem, vyvíjet technologie, které mění svět, pracovat se skvělými lidmi... je to opravdu velmi obohacující. Dokázali jsme to společně, po mnoha letech práce a úsilí. A bez podpory nejbližší rodiny by to opravdu nešlo. Spolupracujeme se mnou syn, a ten mi byl v těžkých chvílích, které jsou nezbytnou součástí cesty, velkou oporou. A na předávání cen jsem s sebou vzala moji 80letou maminku – byl to pro ni obrovský zážitek a pro mě velká radost.
Rozměr technologie se zdá být nekonečný. Nabízí vizi science fiction i možnosti podobné principu perpetum mobile. Tak mne napadá: co kdyby šla aplikovat také v medicíně a boji s obezitou? Řízený proces požírače tuků bez druhotných efektů by byl vítaným nástrojem pro těžce nemocné, pacienty před operacemi, odpovědí na mnoho neznámých schovaných pod pojmem metabolický syndrom.
Využití biopolymeru PHA je na úplném začátku. Už dnes existují studie o možnosti využití molekul PHA v identifikaci národů, jako nosiče látek... PHA v podobě monomeru je součást lidského metabolizmu, je to zásobárna energie pro nás. Uvidíme, kam nás budoucnost zavede... Tým profesorky Ivany Márové a docenta Stanislava Obruči na využití polymeru a monomeru v medicíně pracují.
Lze charakterizovat, co čeká Hydal do konce roku? Anebo je vývoj úvah tak převratný, že je taková otázka zbytečná?
Vývoj je určitě převratný. Nicméně do konce roku chceme mít vybraného partnera, se kterým budeme rozvíjet globální koncept Hydalu. A všichni se těšíme na podzim, kdy uvedeme první generaci úplně nových kosmetických produktů, jak jsem již naznačila, a to u nás doma. V Čechách.
otázky připravila Eva Brixi
V rámci tiskové konference bylo také oznámeno, že v k 1. červnu 2018 začala příprava a následně výstavba první továrny v České republice, která bude průmyslově vyrábět nejen biopolymer, ale i přírodní látky na bázi Hydal PHA, například pro kosmetiku. Továrna by měla být uvedena do provozu v druhé polovině roku 2020. NAFIGATE Corporation podepsala smlouvu o spolupráci se společností Bochemie a.s., která je také investorem této továrny. „Myslím si, že nás výstavba tohoto provozu zařadí mezi špičky v cirkulární ekonomice na celosvětové úrovni, protože bioplasty postavené na zpracování problémových odpadů mohou v budoucnu pomoci vyřešit palčivý problém nerecyklovatelných jednorázových plastů, které zamořily svět“, vysvětlila Soňa Jonášová z INCIENu.
Koncept unikátní biotechnologie Hydal má globální potenciál, protože použitý fritovací olej a další odpadní oleje jsou celosvětově dostupnou surovinou. Klíčovými trhy jsou Asie, především Čína, Japonsko a Malajsie, kde kromě dostatečného množství počáteční suroviny je také velká poptávka po biopolymerech a bioplastech. Zájem o spolupráci je ale i v USA a zemích EU. K rozvoji zahraničních trhů a spolupráce v rámci šíření české biotechnologie Hydal do celého světa výrazně pomáhá také diplomacie ČR
„Máme jedinečnou technologii, která navíc dokáže pomoci při řešení otázek spojených s globálními ekologickými problémy. Jsme rádi, že byla vyvinuta v Česku, je to skvělá ukázka toho, jak kvalitní máme výzkum a kam se posouváme. Naším cílem je takovéto projekty podporovat, pomáhat jim navázat zahraniční kontakty a usnadnit jim cestu prosazováni se ve světě,“ uvedl Martin Tlapa, náměstek ministerstva zahraničních věcí.
V letošním roce byla biotechnologie Hydal již také oceněna. V soutěži Inovace pro udržitelný rozvoj získala první místo a Lenka Mynářová byla oceněna titulem Manažer roku za projekt Hydal. V rámci vyhlášení vítězů prestižního ocenění za udržitelnost a společenskou zodpovědnost SGDs (Sustainable Development Goals) získala třetí místo v kategorii Byznys.
* Pozn.: Co je PHA a PHB
PHA je rodina biopolymerů s názvem Polyhydroxyalkanoates (odtud zkratka PHA) i název biotechnologie. Tato rodina je unikátní ve sféře polymerů založených na obnovitelných zdrojích ještě i tím, že reprezentuje jedinou skupinu polymerů, která je konvertována přímo mikroorganizmy ze surovin do jejich výsledné podoby. P3HB, které se v ČR vyrábí, má v rodině PHA jedinečné postavení, a to díky tomu, že je plně biodegradabilní a navíc tzv. biokompatibilní. Monomer je součástí metabolizmu našeho těla. Díky tomu je polymer i monomer využíván nejen v bioplastech, ale i v tkáňovém inženýrství, medicíně a kosmetice.