Jak rychle se mění trh práce? A jak budou vypadat některé tradiční profese za deset let? Kolik nových přibyde a kterak se budou nazývat, co si pod nimi budeme moci představit? Jak náročné bude umění vést týmy k vyšší výkonnosti, kreativitě, jak efektivně si kdo z nás poradí v neobvyklých situacích? Budeme násobně více závislí na nových technologiích, nezblázníme se z počítačů a mobilů, online gramotnosti, dokážeme být k sobě milí, zdvořilí, nepřestaneme spolu mluvit tváří v tvář?
Otázky, které tikají, odpovědí na ně se možná trochu obáváme. Do blízkého světa budoucnosti zamířil i následující rozhovor s Martinem Malo, ředitelem společnosti Grafton Recruitment a GiGroup:
Dá se dnes vůbec předpokládat, jak se bude vyvíjet trh práce v příštím roce? A co se určitě nestane?
Žádnou velkou revoluci nečekáme. S čím se dá asi počítat, je přetrvávající nedostatek lidí napříč všemi obory a regiony. Míra nezaměstnanosti by měla zůstat stabilní a oscilovat kolem 3,8 %. Věříme, že dojde k dalšímu pokroku ve zjednodušování podmínek ekonomické migrace a zaměstnávání zahraničních pracovníků, a moc bychom si přáli konec nelegálních agentur, což může přinést zpřísnění pravidel agenturního zaměstnávání a nemalé postihy pro nelegální agentury a zaměstnavatele, stejně jako přísun dodatečných financí do státní kasy. A doufáme, že nová evropská směrnice přinese zaměstnavatelům návod k větší transparentnosti v oblasti odměňování a odstranění tzv. Gender Pay Gapu, a nikoli jen další administrativní zátěž.
Které profese začínají mizet?
Zatím nelze říct, že by nějaké profese přímo mizely. Spíš se mění jejich charakter, náplň práce. Řadu rutinních úkolů od nás dnes umí převzít automatizace. Účetní tak například už nemusí přepisovat data z fyzických faktur do systému, manažeři nemusí vytvářet reporty pro nadřízené, logistici „ručně“ plánovat trasy rozvozů. Ve výrobě řadu činností zajišťují robotické linky a ve skladech zboží hledá a chystá automat. Lidská práce je však stále významnou částí celého procesu a nedá se tvrdit, že by kvůli automatizaci mizela pracovní místa. Naopak, k automatizaci se ve valné většině případů přistupuje kvůli tomu, že na trhu nejsou volní lidé a firmy potřebují zvýšit produktivitu.
Brzy se zrodí určitě nějaké nové. O jaké patrně půjde?
Profese nové vznikají už nyní. Jsou například programátoři robotického software, designéři a trenéři chatbotů, inženýři automatizace ve výrobě. Hodně nových pozic vzniká i ve firemním vzdělávání – firmy totiž musí na nové technologie své lidi vyškolit.
Nastoupí místo pokrývačů a malířů pokojů roboti?
Myslím, že to je ještě stále trochu sci-fi. Pokrok jde ale rychlým tempem, takže se nechám i já rád překvapit. A navíc, nejdříve musí někdo ty roboty umět ovládat. O to důležitější bude v dalších letech rozšiřování kvalifikace (up-skilling) nebo úplná rekvalifikace (re-skilling).
A bude zájem stále hojněji vykonávat jisté profese z domova v případě, že to technika, technologie či organizace práce dovolí?
Práce z domova se u nás v době pandemie covidu stala normou. Plný home office už běžný není, ale hybridní modely práce ano. Nejčastěji dnes firmy a jejich zaměstnanci fungují v režimu 2+3, tedy dva dny z domu, tři z kanceláře, případně obráceně. Takže ano, zájem pracovat alespoň částečně z domova přetrvává a určitě zůstane i do budoucna. Záleží také na tom, jak aktuálně zaběhnutý režim práce z domu změní příchod mladších generací na trh práce. O nich je známo, že kromě adekvátní mzdy jsou flexibilní pracovní doba a možnost práce z domu základními pilíři jejich pracovních očekávání.
Jsme stále více závislí na sítích. Budou spolu umět lidé za deset let vstřícně komunikovat? Budou si vědět rady v pokládání otázek, při odpovídání na ně, budou umět reagovat? Nebo si nastupující mobilová generace nebude vědět rady?
Je pravda, že způsoby komunikace se hodně mění. Vliv sociálních sítí a doby digitální je vidět zejména na nejmladší generaci, která je zastoupená na trhu práce. Nedávno jsem četl studii, ze které vyplynulo, že se tato generace necítí dobře při veřejném vystupování, má zábrany hovořit před více lidmi, třeba i v rámci svého týmu. V rámci vzdělávání tedy bude potřeba začít klást větší důraz na všechny softové aspekty – komunikaci, prezentační dovednosti, týmovost a spolupráci a podobně.
Také se dá asi předpokládat, že ve firmách i organizacích bude více záležet na schopnostech manažerů, jak budou umět zacházet s lidských faktorem a potenciálem, dovednostmi, možnostmi. Asi stoupne role psychologie práce...
Ano, role manažerů a jejich schopnosti pracovat s lidským faktorem budou v moderních firmách klíčové. Navíc, pro mladou generaci jsou zásadní i hodnoty firmy, kterou reprezentují, a schopnost zaměstnavatele poskytnout jim takovou práci, která je bude rozvíjet. Na druhou stranu, v dnešní době, kdy technologie stále více automatizují rutinní úkoly, se lidský potenciál stává hlavním zdrojem inovací a konkurenční výhody. Manažeři, kteří dokážou odhalit silné stránky svých týmů, využít jejich dovedností a podpořit jejich růst, budou mnohem úspěšnější. Každopádně se dá očekávat, že vzhledem k měnícímu se trhu práce, implementaci technologií, připravované směrnici rovného odměňování, vyšší přítomnosti mladé generace výrazně stoupne důležitost oddělení lidských zdrojů, jejichž úkolem bude na tyto probíhající změny jednotlivé manažery připravit.
za odpovědi poděkovala Eva Brixi