Není nic lepšího než zjištění, že se firmám u nás začíná dařit o poznání lépe než v minulých letech. Tak to alespoň vyplynulo z výzkumu ekonomického a personálního výhledu malých a středních firem pro rok 2025, který si nechala zpracovat skupina PKF APOGEO, česká poradenská společnost s mezinárodním přesahem v rámci členství v poradenské síti PKF Global.

Šetření se zúčastnilo 150 malých a středně velkých firem s 10–250 zaměstnanci různých oborů. Jak charakterizoval data, která takto vznikla, Pavel Postl, Senior Partner PKF APOGEO, o tom jsou následující řádky:

Co vede nyní firmy k většímu optimizmu než před rokem?

Roli hrají subjektivní očekávání, kdy řada firem po předchozích letech již zaznamenala v roce 2024 návrat k růstu, což jim v kombinaci s makroekonomickými informacemi o pravděpodobném oživení v roce 2025 vlilo více optimizmu do žil. Stále ale jde o mírný posun, většina firem dle výzkumu očekává spíše stagnaci. Uvedené může mimo jiné souviset s velkou provázaností s německým trhem.

Letos hodlají směřovat své úsilí do inovací výrobků a služeb, chtějí trh oslovit novinkami. Není to trochu iluzorní? Budou zákazníci ochotni utrácet za přidanou hodnotu? I přesto, že posiluje kupní síla obyvatel i podniků? Nebudou stále ještě opatrní?

Firmy uváděly, že většinou zisk investují do nových technologií, shodně pak zmiňovaly, že takový druh investic plánují v budoucnu. Výsledkem nemusí být jen nový produkt, ale i produkt s vyšší kvalitou nebo za nižší náklady. Sázka na domácí poptávku také nemusí být iluzorní. Zlepšená nálada, pokračování obnovování kupní síly a zvýšený úvěrový apetit naznačují, že pozvolný růst spotřeby domácností, která v ro-ce 2024 ve třetím čtvrtletí sice zaostávala za předpandemickým vrcholem o 4,6 %, může být důležitým motorem ekonomiky v roce 2025.

Bobtnajícím problémem je málo lidí, odborníků, a to téměř v každé profesi. Nerýsuje se tendence věnovat důchodcům pozornost jako určité záchranné brzdě, pokud jde o vykrývání nedostatku zaměstnanců? Starší generace bývá loajálnější, má více času a zkušeností, nepospíchá. Je ochotna se rekvalifikovat, něčemu přiučit, být v odpovídajícím sociálním kontaktu navzdory pokročilejšímu věku. A přivydělá si jistě ráda...

Průzkum tuto oblast sice konkrétně neřešil, ale s ohledem na trvající nedostatek pracovníků je možné, že nová legislativa zaměstnávání důchodců více oživí. Zejména ve velkých městech a v určitých odvětvích by bez lidí v důchodovém věku byl trh práce ještě více přehřátý. Mezi tyto segmenty a profese patří justice, zdravotnictví (průměr u lékařů je 56 let), školství (s věkovým průměrem 50) i sociální služby.

Nepomohla by v tomto smyslu důraznější motivační role státu? Muselo by se to přece vyplatit z mnoha různých úhlů pohledu.

V této oblasti od 1. ledna 2025 vstupuje v účinnost sleva na pojistném pro pracující starobní důchodce. Tato sleva činí 6,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance a je určena pro osoby, které dosáhly důchodového věku, pobírají starobní důchod v plné výši a současně vykonávají výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění. Domnívám se, že s větší flexibilitou zákoníků práce, možností zaměstnávání zahraničních pracovníků, může být právě oblast využití pracovníků v důchodovém věku další podporovanou oblastí.

V souvislosti se sháněním pracovníků podniky začínají pečlivěji vnímat svou image, začínají pozorněji pečovat o své dobré jméno. To je dobré zjištění, že?

Ano, toto vnímáme již delší dobu u velkých korporací. Je potěšující, že výzkum ukázal, že oblast HR marketingu již rozhodně nepodceňují ani střední firmy do 250 zaměstnanců. Firmy i proto spolupracují se vzdělávacími institucemi v jejich regionu a v potřebném zaměření připravují stáže a další formy spolupráce s potenciálními pracovníky. Dnes není výjimkou, že i střední firmy zavádějí programy zaměstnaneckých akcií nebo že více dbají o zdraví svých zaměstnanců.

Podle vašeho průzkumu mají dvě třetiny firem finanční rezervy, ale nemíní je proměnit v investice, spíše vyčkávají, co bude dál. Není to škoda? Nebo je to pochopitelná reakce na vývoj ekonomiky, potažmo politiky nedávných let?

Data opravdu ukázala, že dvě třetiny firem má finanční rezervy na svůj provoz, více než polovina dokonce na více než půl roku. Firmy přiznávají, že tyto rezervy jim většinou leží na běžných účtech. V tomto případě by mělo být odpovědností finančního ředitele nebo jiné osoby věnující se této oblasti ve firmě, aby hledal cesty, jak prostředky lépe zhodnotit. Pokud firma má zájem skutečně disponovat s rezervou v řádech jednotek, nebo mnohdy i nižších desítek miliónů, bylo by vhodné, aby výnosy pokrývaly alespoň inflační zhodnocení. Zároveň může být škoda, že v období, kdy firmy očekávají růst, nejsou odvážnější ve využití těchto prostředků do skutečných investic, které firmu někam posunou i kupříkladu s využitím externího financování. Na druhou stranu se nelze divit, že si firmy, již poučeny minulým vývojem a mimořádnou turbulencí minulých let, dělají rezervu na další „morovou ránu“.

Zajímavé zjištění vyplynulo z otázky pro reprezentanty businessu týkající se využívání dluhopisů. Jak byste to upřesnil?

Součástí našeho průzkumu byla i otázka směřující na způsob nakládání malých a středních podniků s volnými finančními prostředky. Z odpovědí pak vyplynulo, že drtivá většina firem má volnou hotovost uloženou na běžném účtu, případně využívají termínovaných vkladů. Firmy pochopitelně řeší zejména to, aby volné prostředky byly dostatečně likvidní, tudíž tento způsob je z tohoto úhlu pohledu zcela legitimní a nepředstavuje pro společnosti téměř žádné riziko. Avšak z výnosového pohledu a vzhledem ke snižujícím se úrokovým sazbám je tento způsob uložení volných finančních prostředků značně neefektivní, zejména v kombinaci s obdobími vyšší inflace. Podnikům tak nepřekvapivě již druhým rokem zůstává skryta možnost investovat do státních dluhopisů (ČR nebo jakéhokoli jiného státu EU), u kterých je úrokový výnos osvobozen od daně z příjmů. Tímto způsobem lze hodnotu volných finančních prostředků dle našeho názoru lépe zachovat, případně zhodnocovat, a to vše při vysoké likviditě a nízké míře rizika, které každá investice představuje.

Jaké souvislosti z dat, jež jste získali, vyplývají pro vaši poradenskou činnost? Budou malé a střední firmy potřebovat služby, které nabízíte, ve větším měřítku než doposud? Co nového pro ně připravujete?

Vidíme poměrně vysoko vnímané riziko, respektive obavu z růstu daňových a odvodových povinností dále, stále je slyšet volání po pre­dikovatelném a přehledném podnikatelském prostředí. Tedy poptávka být informován a rozumět tomu, jaké změny v legislativě se na firmy valí, jak se na ně připravit a jak optimalizovat svou činnost, bude stále. Dále v poptávce budou stále častěji získávat na významu i nové výzvy pro firmy z oblasti kybernetické bezpečnosti, ESG a umělé inteligence. I my musíme jít s dobou, tedy naši auditoři již samozřejmě disponují oprávněním provádět ESG audity, dále naše nová divize se zaměřuje i na systémová a softwarová řešení, včetně zvládání kybernetické bezpečnosti.

za odpovědi poděkovala Eva Brixi