S výsledky aplikovaného výzkumu se potkáváme každý den. Na talíři při obědě, v lékárně, když potřebujeme předepsaný lék, nebo na zahradě, kterou se snažíme oset rostlinami, jež budou třeba pro včely a hmyz více užitečnými než ty, co tam dosud máme. Mnohé z toho, co se zrodí ve firmách, které jsou členy Asociace výzkumných organizací, doslova mění svět.

Do praxe se dostávají řešení, jež přinášejí násobnou kvalitu toho či onoho výrobku, která lidem umožňují vykonávat práce, jež se zdály dříve nemožné. Neobvyklé myšlenky, neotřelé nápady, další zkušenosti a touha udělat z nich pomocníky pro každodenní život člověka, to je princip, na jehož základě výzkumné subjekty odvádějí společnosti svůj díl. Ne vždy si to při zavazování tkaniček u bot, obrazně řečeno, uvědomujeme. Aplikovaný výzkum je jiskrou i stálicí inovací, bez níž by pokrok patřil minulosti. Jaká však je u nás podpora aplikovaného výzkumu? Slavné to není,
naznačil v odpovědích viceprezident AVO RNDr. Jan Nedělník, Ph.D.:

Jak hodnotíte rok 2024? V čem byl pro asociaci zajímavý či přínosný?

Rok 2024 byl z mého pohledu minimálně pro zemědělský aplikovaný výzkum složitější oproti roku předcházejícímu v tom, že došlo k významnému krácení veřejných prostředků investovaných do tohoto rezortního výzkumu. Čtenářům teď může připadat přízemní, že začínám odpověď zmínkou o financích. Ale je potřeba vědět, že ani jedna koruna z veřejných prostředků do českého aplikovaného výzkumu nejde bez soutěže a bez detailního hodnocení přínosů předchozí činnosti výzkumných organizací. Všechny činnosti jsou vystavěny jako zakázky s jasným plánem experimentálních prací a jasně navrženými výstupy. Pokud tedy dojde z roku na rok z mého pohledu na nezdůvodněné krácení prostředků, tak je to pro příjemce problém. Ve stejném roce došlo paradoxně k navýšení prostředků ze státního rozpočtu pro Akademii věd České republiky a vysoké školy. Nutně si potom musíme klást otázku, jaký typ výzkumu a výsledků chce stát primárně podporovat. Zda to bude převážně výzkum základní, který je samozřejmě nezbytný, ale otázkou je míra podpory, a jeho výsledky převážně v podobě publikací. Nebo výzkum aplikovaný, jehož výsledkem jsou inovace a praktické výsledky. Je to dozajista výsostně politické rozhodnutí. A já bych si přál, aby politici a ministr pro výzkum měli odvahu více než dosud deklarovat podporu kvalitnímu aplikovanému výzkumu.

Omlouvám se za tento politický úvod, ale žijeme v ekosystému, který je politikou opravdu výrazně ovlivňován. Pokud bych měl velmi stručně odpovědět na otázku ohledně naší asociace, tak se nám nepodařilo zvrátit rozhodnutí vlády o krácení prostředků na aplikovaný výzkum. Na druhé straně tato asociace zůstala jediným relevantním subjektem sdružujícím přes většinu rezortů výzkumné základny aplikovaného charakteru. A ukázalo se, že pokud by tady asociace nebyla, tak by se český výzkumný ekosystém vyvíjel ještě možná méně příznivým směrem.

Do praxe se určitě i loni dostaly výsledky výzkumu a vývoje řady vašich členů. Co objevného lze uvést?

Na úvod odpovědi zůstanu opět v rezortu zemědělství. Na agrosalónu Země živitelka 2024 byly do soutěže o Zlatý klas přihlášeny v expozici výzkumných ústavů exponáty, které nakonec všechny Zlatý klas obdržely.

Výsledek tohoto nezávislého hodnocení odborníky ukazuje, že český aplikovaný zemědělský výzkum nedělá vůbec špatnou práci. Oceněny byly nové odrůdy obilnin, meziplodin či nové technologie biopeletizace osiva. A kdybychom zvedli zrak od českých polí k obloze, tak byly vypuštěny dvě družice, na jejichž vývoji se podíleli členové AVO. A dokonce na jedné je na orbitě ampulka s českým nealko pivem, které uvařil bývalý člen předsednictva AVO. Dalším významným výsledkem aktivit našich členů je úspěch ostravské organizace Materiálový výzkum, který získal velký projekt v rámci Operačního programu Spravedlivá transformace a přebuduje bývalou hokejovou arénu na moderní centrum cirkulární ekonomiky. A jak sleduji i vzrůstající aktivitu členů v mezinárodní oblasti, tak si dovolím konstatovat, že při detailnějším pohledu na mezinárodní konsorcia a výsledky jejich členů se vůbec jako Česká republika nemáme za co stydět. Naše výsledky jsou
plně srovnatelné se světem, jen je někdy neumíme tzv. správně prodat. K lepší propagaci chce asociace také přispívat. Ať již na sociálních sítích, či aktuálními informacemi na webu. Je ale pravdou, že ne vždy výzkumníci vnímají transfer, ale i popularizaci výsledků, jako téměř stejně významnou část práce jako vlastní experimenty. To je kritika do vlastních řad a byl bych velmi rád, aby se o přínosech výzkumu více vědělo a více hovořilo. Děkuji tedy proto za možnost podělit se se svými názory i se čtenáři časopisu Prosperita.

Oč hodlá AVO usilovat v roce 2025?

Rok 2025 je rokem parlamentních voleb. AVO se bude snažit navázat na ustálenou praxi komunikovat nejen s vládními činiteli, ale i se členy parlamentu o záležitostech českého výzkumu. Do voleb bude zřejmě ještě v Poslanecké sněmovně schválen nový zákon o výzkumu, vývoji a inovacích, na jehož přípravě se asociace v prvních fázích intenzivně podílela, a bude nás velmi zajímat jeho implementace do praxe. Stejně tak se budeme snažit zapojovat do skoro nekončící debaty o tom, jak hodnotit výsledky výzkumu a jak na toto hodnocení navázat alokaci veřejných prostředků. Ta debata je mnohovrstevná a komplikovaná, a každý z hlavních hráčů v českém výzkumném prostoru má trochu odlišné názory. V roce 2025 dochází také k výměně na postu předsedy Akademie věd ČR. Aso­ciace má s akademií uzavřené memorandum o spolupráci a určitě máme zájem ho s novým předsedou i nadále rozvíjet. Tou hlavní náplní naší činnosti v roce 2025 ale bude práce se členy asociace, čeká nás valné shromáždění a volba nového vedení asociace a tomu přeji, aby mělo dost invence pro další rozvíjení AVO.

Bude letos více finančních prostředků pro výzkumné organizace?

Nebude. Podle informací, které máme, se rozpočty rezortů, ze kterých je nejvíce našich členů, nevrátí na úroveň roku 2023. Dochází k mírnému navýšení oproti loňskému roku, ale v reálných číslech, pokud bychom započítali kumulativní míru inflace, rostoucí ceny vstupů, lidské práce, tak rozpočet v lepším případě stagnuje, a to jsem ještě optimista. Rozumím tomu, že státní rozpočet je pod velkým tlakem celé řady vnějších vlivů, ale přesto si nedovedu představit, že bychom ve firmách, nakonec ale i v domácnostech, plánovali již dopředu tak obrovské deficity. Stále bychom měli hledat i motivační nástroje, jak více zainteresovat soukromý sektor do financování výzkumu. Samozřejmě, že to vše by mělo vycházet z kvalitních a v praxi uplatněných výsledků výzkumu a z nových vizionářských projektů.

Zapojíte se do některých nových projektů?

AVO bylo zapojeno do několika mezinárodních projektů, v současnosti participujeme na jednom, a budeme se snažit tuto tendenci udržet. Klasické projekty přesto nejsou pro asociaci tím hlavním směrem aktivit.

Rád bych v širším slova smyslu viděl „projekt“ na ještě lepší a intenzivnější PR výzkumných organizací a jejich výsledků. Aby veřejnost vnímala, že Česká republika, nemaje zásadního například přírodního bohatství, bude ekonomicky i sociálně růst jen z uplatňování inovací a výzkumných poznatků. Byl bych rád, aby toto bylo jasnou prioritou každé vlády. V programových prohlášeních se to objevuje téměř pravidelně, ale každodenní realita je mnohdy odlišná. AVO je členem Bioeast Hub ČR, který se snaží rozvíjet téma bioekonomiky. Je to na evropské úrovni jeden z aktuálních trendů a asociace se snaží být při implementaci těchto moderních nástrojů do českého prostoru velmi aktivní.

Nakolik zajímá vaše členy ochrana duševního vlastnictví? Spolupracujete s Úřadem průmyslového vlastnictví?

Dovolím si odpověď začít trochu ze široka. Dnes velmi diskutujeme otázku tzv. Open Science a Open Data. Evropa chce jít směrem repozitářů primárních dat, která jsou základem publikací a dalších výsledků výzkumu. Hledá se nyní cesta, jak repozitáře designovat a využívat. Do určité míry to právě souvisí i s ochranou duševního vlastnictví. S Úřadem průmyslového vlastnictví především spolupracují členské organizace a snaží se mnohé výsledky chránit ať už patenty, nebo užitnými vzory. Osobně se domnívám, že ve srovnání s některými evropskými zeměmi není ještě ochrana duševního vlastnictví u nás tak zažitá, to je jeden problém. A druhý potom je vlastní implementace chráněných výsledků formou licenčních smluv apod. Všichni máme v dobré paměti efektivitu patentů prof. Antonína Holého, takový příklad bychom v dnešní době hledali obtížně. Přesto se domnívám, že především u výsledků aplikovaného výzkumu je ochrana duševního vlastnictví nezbytná.

Sdružujete řadu subjektů, jejichž zakladatelské osobnosti doslova mění svět. Neuvažovali jste o jejich větší popularizaci? Nezřídíte jim třeba na webových stránkách Síň slávy?

Děkuji za zajímavý podnět. Je pravda, že v loňském i letošním roce mnohé organizace, které jsou našimi členy, slaví kulatá výročí od privatizace. Například téměř všechny privátní výzkumné organizace v rezortu zemědělství oslavily 30 let své existence. I samotná asociace vznikla před 35 roky. Souhlasím s vámi, že se najde dlouhá řada osobností, šlechtitelů, technologů, konstruktérů, vizionářů, kteří formovali nejen směrování vlastních organizací, ale určitě měli vliv na širší okolí. Nechci teď nikoho jmenovat, ale určitě emeritní prezidenti AVO jsou takovým příkladem. Ale podobných osobností je celá řada. Budeme se tímto podnětem vážně zabývat. Určitým krokem tímto směrem je čestné členství v naší asociaci.

za odpovědi poděkovala Eva Brixi