Společnost ManpowerGroup vytvořila metriku 200 parametrů z oblasti pracovního práva, dostupnosti, nákladovosti a produktivity pracovní síly pro porovnání náročnosti náboru, udržení a řízení lidských zdrojů v 75 zemích světa, včetně ČR.

Vedle tradičních pracovních úvazků zohledňuje flexibilní pracovní sílu, alternativní pracovní úvazky i neformální trh práce. Jednotlivé parametry rozděluje do čtyř skupin:

1. Dostupnost pracovní síly: Popisuje úroveň nezaměstnanosti, vzdělanosti, kvalifikační struktury, jazykové vybavenosti, velikost flexibilní a neformální pracovní síly, věkovou strukturu zaměstnanců, rovnost lidí na trhu práce, oborovou strukturu zaměstnanosti atd.

2. Nákladovost: Porovnání mzdy, benefitů, zdanění, dalších odvodů, příplatky ke mzdě, náklady na mateřské a rodičovské dovolené, úroveň mezd podle typů pozic, náklady na založení společnosti a vedení podnikání atd.

3. Produktivita: Počet hodin, které zaměstnanci odpracují za základní mzdu (pracovní fond, dny placeného volna), délka zkušební doby, efektivita úřadů a infrastruktury, ICT vybavenost obyvatel atd.

4. Legislativní omezení businessu: možnosti flexibility a využití subdodavatelů, možnosti smluv na dobu určitou, výpovědní doba z pracovního poměru, věk odchodu do důchodu, vízová politika a otevřenost ekonomiky vůči zahraniční pracovní síle, úroveň korupce, terorizmu, ekonomického rizika, omezení zahraničních investic atd.

ManpowerGroup Total Workforce Index je nástrojem pro firmy pro plánovaní kapacity, úspory nákladů, investic na trhu, fúzí a akvizic, organizační restrukturalizace a nastavení optimální HR strategie ve společnosti v dané zemi.

Zlepšili jsme se, ale jak se to vezme

Česká republika se za rok 2021 v hodnocení Total Workforce Indexu umístila na 25. příčce ze 75 zemí. V regionu Evropa, Střední východ a Afrika je ČR na 15. místě. Oproti roku 2020 se o čtyři místa zlepšila, nicméně před čtyřmi lety, kdy průzkum začal, byla na 23. místě. „Česko je nadále atraktivní zemí pro zahraniční investice a místem, které nabízí trh práce relativně nakloněný úspěšnému businessu. Klesá sice význam nízké nákladovosti u manuálních profesí, nicméně je zajímavé kombinací relativně nižní nákladovosti a vysokým podílem kvalifikovaných pracovníků. To se projevuje rostoucí koncentrací pokročilé výroby, globálních IT společností, vývojových center nebo mezinárodní technické podpory,“ řekla Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup.
Na předních stupíncích celkového hodnocení na světě najdeme Spojené státy, Singapur, Kanadu, Hong Kong a Nizozemsko. Mezi nejlépe hodnocené země z hlediska dostupnosti pracovní síly patří USA, Singapur a Švýcarsko. V nákladovosti vedou Thajsko, Hong Kong a Macao. Z hlediska legislativního prostředí trhu práce je nejvíce zajímavé Norsko, Estonsko a Rakousko. V produktivitě vévodí Izrael, Nizozemsko a Singapur. Ideální destinací pro konkrétní podnik je ale nastavení váhy jednotlivých parametrů na základě její obchodní a HR strategie.

Vadou na kráse
jsou stále překážky v podnikání

„Česká republika je poměrně malým trhem s velmi nízkou nezaměstnaností, což znamená, že obsazení velkého množství otevřených pozic je poměrně náročné a nákladné. Pandemie toto ještě znásobila. Vysoká poptávka po zaměstnancích na nekvalifikované pozice ve výrobě a logistice v posledních pěti letech a zamrzlý trh práce v období pandemie přinesly vysoké tempo nárůstu mezd. To vede velké výrobní podniky přesouvat své provozy s nízkou přidanou hodnotou do Rumunska, Turecka, severní Afriky nebo Asie. Tyto země také vynikají vyšší dostupností flexibilní pracovní síly, kterou potřebují především výrobní podniky s velkými sezónními výkyvy produkce. Hlavní výhodou českého trhu práce do budoucna je vysoký podíl kvalifikovaných zaměstnanců, na kterém musíme nadále stavět,“ řekla Jaroslava Rezlerová a dodala: „Vidíme ale několik oblastí, kde ČR v mezinárodním srovnání stále více zaostává. Je to například atraktivita pro zahraniční pracovníky, překážky v podnikání, indexu efektivity trhu práce nebo nerovném postavení žen.“ Legislativní a institucionální regulace zaměstnávání je v ČR na průměrné světové úrovni. Není zdaleka tak příznivé pro firmy jako prostředí v Dánsku, Rakousku, USA nebo Hong Kongu, ale je hodnoceno lépe než prostředí na Slovensku nebo v Maďarsku. V komplexním indexu náročnosti podnikání (složeného z mnoha faktorů od hodnocení náročnosti založení firmy, daňového prostředí, stavebních předpisů, úvěrového prostředí, ochrany investic, volnosti mezinárodního obchodu, vynucování smluv a řešení insolvence) je ČR na průměru daleko za USA, Německem a Rakouskem, ale zároveň před Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem.
Důležitým momentem při podnikání je délka výpovědní doby zaměstnanců. Zde má ČR s dvouměsíční lhůtou mimořádně silnou ochranu zaměstnanců na náklady firem, která ale brzdí tvorbu nových pracovních míst. Některé země jako Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko nebo Maďarsko toto řeší různou délkou výpovědní doby pro zaměstnance, kteří jsou ve firmě krátce, a větší ochranou lidí, kteří jsou zaměstnáni delší dobu.
Nákladovost podnikání zásadně ovlivňuje mzdová úroveň, a to především v provozech s vysokým podílem mzdových nákladů na celkových nákladech. V tomto je Německo, Rakousko a USA na téměř trojnásobné úrovni v porovnání s ČR. Přesto jsme ale na výrazně vyšší úrovni než Rumunsko, Slovensko a Polsko „Tyto země konkurují ČR v přitahování investic do zpracovatelského průmyslu, zároveň je ale ČR atraktivní destinací pro kvalifikovanou i nekvalifikovanou pracovní sílu z těchto zemí a je možné je považovat za součást českého trhu práce. Ročně najdeme v ČR práci pro 5000 pracovníků ze zemí východní a jihovýchodní Evropy na různé typy pozic v IT, inženýringu nebo kvalifikovaných výrobních pozic, které se dlouhodobě nedařilo obsadit českými uchazeči,“ uvedla Jaroslava Rezlerová a pokračovala:

Proč jsme atraktivní

„Atraktivita českého trhu práce tedy spočívá především v kombinaci relativně nízkých nákladů podnikání a vysoké kvalifikační úrovně obyvatel. Podíl zaměstnanců ve výzkumu a vývoji, podíl vysoce kvalifikovaných zaměstnanců a digitální gramotnost patří mezi přednosti českého trhu práce. Mohli bychom připravit mnohem lepší prostředí pro podnikání a tvorbu dobře placených pracovních míst, pokud se zaměříme na snížení náročnosti podnikání a nákladů na založení firmy, podporu flexibility a alternativních úvazků, potírání šedé ekonomiky a neformálního pracovního trhu, vytváření inspirativního prostředí ve firmách, veřejném sektoru a politice, které bude více respektovat individuální potřeby lidí, ať už jsou to maminky s dětmi, absolventi, ZTP, nebo lidé v předdůchodovém věku,“ komentovala situaci Jaroslava Rezlerová.

(tz)