Loňská sklizeň máku byla nejvyšší za posledních dvanáct let. Současně výrazně poklesly dovozy oproti předchozím rokům. To českému modrému máku „hraje do karet“ a jeho pozice na světovém trhu sílí. Přispívá k tomu také cechovní norma a chráněné zeměpisné označení, o které je mezi pěstiteli stále větší zájem. Největšími konzumenty zůstávají Češi, přitom asi 85 % v tuzemsku vypěstovaného máku jde na vývoz.

Mákem bylo v roce 2021 oseto 43 867 ha, což je meziročně o 9 % více. Sklizeň činila 29 220 tun, tedy přibližně o 500 tun více oproti loňskému roku. Jde tak o nejvyšší úrodu za posledních dvanáct let. Pěstitelé se však potýkali s pozdějším nástupem jara a chladnějším a deštivějším průběhem léta, což způsobilo neobvyklé zpoždění vegetace a následně i sklizně zhruba o tři týdny. Někteří zemědělci byli nuceni své plochy máku zaorat, jinde nebylo sklizeno z důvodu zaplevelení a očekávaných nízkých výnosů. „Některé plochy jsme nemohli vůbec sklízet. Zaplevelené máky vykazovaly horší kvalitu. Nepoškozené byly naopak velmi dobré,“ řekl Jaroslav Mikoláš z firmy Lupofyt. Mnozí sklízeli mák v období dešťů, tedy vlhký, což si vyžádalo dodatečné náklady, čas a práci při dosušování makového semene.

Vlhké počasí přispělo k výskytu plevelů, mimo jiné i vlčího máku a laskavce, takže také čištění máku bylo loni náročnější. „V zásadě se ale dá říci, že podle dosavadních poznatků kvalita loňské sklizně zásadně nevybočuje ze standardu minulých let,“ sdělil Václav Lohr, poradce spolku Český modrý mák. K to mu dodal, že průměrný výnos v přepočtu na oseté plochy činí podle Českého statistického úřadu necelých 0,67 tuny makového semene z hektaru, což je mírně pod průměrem posledních dvanácti let. Někteří zemědělci však dosáhli výrazně lepších výsledků, u jiných tomu bylo naopak.

Bohužel minulý rok byl pro pěstitele máku mimořádně nepříznivý. Koncem června vlivem vichřice došlo k polehnutí nadějných porostů. Následné deštivé počasí a výrazně zpoždění sklizně způsobily druhotné zaplevelení porostů, takže některé plochy nebylo možné vůbec sklízet. Zaplevelené máky vykazovaly horší kvalitu. Nepoškozené byly naopak velmi dobré.

Ve sklizňovém roce 2020/2021, tedy od září 2020 až do srpna 2021, bylo z České republiky podle oficiálních údajů Intrastatu vyvezeno celkem 22 736 tun makového semene. Až na drobné výjimky (osivo) byl tento mák určen pro potravinářské využití. Celková hodnota vývozu činila 1,218 miliardy korun a řadí makové semeno mezi úspěšné položky českého agrárního exportu.

„Pěstování máku a jeho využití pro potravinářské účely má v Česku dlouhou tradici. Čeští zemědělci jsou v pěstování této plodiny mimořádně úspěšní, jak ostatně dokazují čísla ohledně letošní sklizně. Český modrý mák získává díky své vysoké kvalitě mezinárodní uznání,“ doplnil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Největšími odběrateli českého máku jsou Ruská federace, kam bylo za uplynulý sklizňový rok vyvezeno téměř 6000 tun. Následuje Rakousko (přibližně 4700 tun) a Polsko (necelých 3900 tun). Mezi další významné dovozce našeho máku patří Německo, Slovensko, Nizozemsko, Francie a Ukrajina. Uvedených osm zemí se na našem vývozu podílí přibližně 90 %, celkem však byl mák dodán přibližně do třiceti zemí.
Spotřeba máku v ČR víceméně stagnuje. V posledních letech připadá na osobu 300–400 g makového semene, celkem tedy asi 4000 tun ročně. Toto množství činí z obyvatel České republiky největšího konzumenta máku na světě. „Z porovnání produkce v roce 2020 na jedné straně a vývozu plus domácí spotřeby máku na straně druhé je zřejmé, že prakticky celá sklizeň předchozí úrody byla spotřebována. To lze považovat za pozitivní zprávu pro celé odvětví,“ poznamenal Jan Doležal.
Dovoz máku do Česka představovaly v posledních letech pro tuzemského zemědělce takzvaného strašáka, protože tento mák byl s naším mákem míchán a dále dodáván do třetích zemí podstatně levněji, čímž našim zemědělcům kazil ceny. V posledních dvou až třech letech dovoz výrazně poklesl. Za uplynulý rok 2020/2021 činil 2257 tun, což je přibližně 40 % objemu dovozu, který byly zaznamenán před pěti sedmi lety. Změnila se také struktura dovozu, mák je dovážen do Česka v naprosté většině pouze ze Slovenska a Maďarska, a částečně i z Turecka.

Cechovní norma pro český modrý mák platí přes dva roky. Mezi producenty a zpracovateli máku je o přihlášení se k cechovní normě stále větší zájem a první výrobky s tímto označením se na trhu již objevily. V současné době se připravuje obdobná cechovní norma i pro bílý mák.

Chráněné zeměpisné označení pro český modrý mák bylo schváleno počátkem letošního roku. Také o toto označení je zájem, až dosud se přihlásilo kolem třiceti uchazečů z řad pěstitelů a zpracovatelů máku. Celý proces přidělení tohoto označení konkrétním výrobcům je nyní ve stadiu testování kvality makového semene a dodržování stanovených pravidel.

Pokud surovina s CHZO tvoří podstatnou část finálního výrobku, může si zpracovatel rovněž požádat o přidělení značky. Podmínkou je, aby dodavatel suroviny disponoval značkou CHZO. „Takže například makové buchty mohou být touto značkou označeny, protože mák tvoří podstatnou část výrobku, zatímco makové rohlíky posypané mákem nikoliv. Totéž platí i pro další možné výrobky z máku chráněného značkou CHZO, třeba pro olej nebo mletý mák,“ vysvětlil Václav Lohr.
Spolek Český modrý mák předpokládá, že i v dalších letech bude o mák zájem mezi spotřebiteli v Česku i v zahraničí. Stejně tak bude zájem o jeho pěstování mezi zemědělci jako o plodinu, která je zajímavá jak z hlediska pěstování, tak i z hlediska ekonomického. Jde o zlepšující plodinu vhodnou pro zpestření osevních postupů.

V souvislosti se změnou podnebí a s vyšlechtěním nových odrůd lze do budoucna předpokládat nárůst ploch ozimých odrůd máku. V posledních letech se podíl ozimého máku na našich polích výrazně zvýšil a podle odhadu se v uplynulém sklizňovém roce podílel na celkových plochách již více než 10 %. Výhodou ozimů je vyšší odolnost vůči suchu, protože rostlina načerpá vláhu ze zimních srážek, a dřívější sklizeň.

Produkce bílého máku, který v Česku není tak populární jako mák modrý, se zřejmě udrží na svých obvyklých přibližně 3–4 % z celkových ploch. Rovněž naprostá většina bílého máku je určena pro vývoz.

(tz)