Ať už jste workoholik, který tráví prací 60 hodin týdně, nebo práci dlouho hledáte a propadáte beznaději, dovolená vám může změnit nebo i zachránit život. Stále více se totiž ukazuje, že pokud máte práci na prvním místě, poškozuje to duševní, fyzické i emoční zdraví. Vyplývá to ze závěrů společnosti Stanton Chase, která se zabývá vyhledáváním vrcholových manažerů (Executive Search).

Stanton Chase porovnala zhruba dvě desítky nejnovějších studií zabývajících se z různých hledisek důležitostí dovolené. Vyplývají z nich poměrně jednoznačné závěry o tom, že dovolená je důležitá nejen jako oddych od pracovního zatížení, ale také v případě jakékoliv životní změny, těžkostí či například tělesného nebo duševního postižení, a je stejně důležitá pro majetné i nemajetné.

„Lepší výkon po dovolené podávají nejen pracující, ale také uchazeči, již o nějaké místo usilují. Víme z mnoha zkušeností, že dovolená pomůže najít jiný, nový a často lepší pohled na vlastní život,“ tvrdí Marek Huml, Managing Partner pražské kanceláře Stanton Chase.

Humlovu zkušenost potvrzují mnohé studie. Dovolená přináší zlepšení celkové kvality života a především pozitivní vliv na rodinu, ekonomickou situaci a zdraví a velmi pozitivní výsledky má již období před dovolenou, kdy ji člověk plánuje, očekává a těší se na ni.

Dovolená také může fungovat jako řešení problémů, nebo rozptýlení od nich. Zdravotní problémy nebo třeba nezaměstnanost pomůže dovolená překonat lépe než setrvání doma; dovolená zlepší zdraví, nebo nabídne jinou životní perspektivu, zlepší výkon při hledání práce a nalije optimismus do žil. Pokud ovšem lidé ani na tu nejskromnější dovolenou nemají peníze, může v nich naopak stres narůstat. Takových lidí je naštěstí menšina a řada států také zavádí programy sociální dovolené, která je hrazena z veřejných fondů.1

Proč je nutné o možná známých pozitivech dovolené znovu hovořit? „V západní civilizaci jsme notoričtí workoholici, často dáváme práci na první místo v žebříčku svých životních hodnot. Tento trend podpořila i dvě kovidová léta a dlouhodobě je důležité, měnit prostředí a dobře odpočívat,“ tvrdí Marek Huml.

Například lidé v Evropě, ve Spojených státech i na Blízkém východě zvýšili dobu strávenou prací v posledních dvou letech téměř o hodinu denně2. Přitom dlouhá pracovní doba dokonce již v roce 2016 způsobila celosvětově 745.000 úmrtí, především kvůli mozkové mrtvici nebo ischemické chorobě srdeční, což doložila loni zveřejněná studie Světové zdravotnické organizace (WHO) a Mezinárodní organizace práce (ILO). Nejvíce ohroženi byli muži ve středním a vyšším věku.3

K většímu pracovnímu nasazení zároveň většina lidí omezila dovolenou. V posledních dvou kovidových letech to bylo v USA neuvěřitelných 93 % lidí, kteří dovolenou odsunuli, zrušili, nebo ji v průběhu pandemie vůbec neorganizovali. Kovid narušil dovolenou většiny Čechů: rušili zahraniční pobyty, zůstávali v Česku, přeorganizovat dovolenou musel v roce 2021 téměř každý druhý.
Ani letos se problémy dovoleným nevyhnou, kvůli válce na Ukrajině, inflaci a dalším těžkostem ji musí změnit nebo vynechat každý pátý a, jak zjistila studie společnosti Ipsos, přes 80 % lidí je nuceno šetřit a plánuje letos utratit za dovolenou méně než 20.000 Kč na osobu.

Někteří zaměstnavatelé v Česku, jak uvádí ze své zkušenosti Marek Huml, navyšují dovolenou na 30 dní ročně: 25 dní řádná dovolená, 5 dní tzv. sickday nebo administrativní volno a někteří dokonce přidávají den navíc jako dárek k narozeninám. Ovšem na druhou stranu si řada vytížených zaměstnanců nestíhá dovolenou vybrat: na konci roku 2021 si v Česku dovolenou nestíhalo vybrat 36 % zaměstnanců, pouze 52 % se to podařilo.4

„Dovolenou si rozhodně vezměte, může vám to zachránit život. Práce chvilku počká,“ radí Marek Huml. „Alespoň jednou za rok byste měli vypnout nejméně na 14 dní v kuse, odložit telefony, počítač, nezapínat e-mail, prostě se odpojit.“

V některých zemích problém s nedostatkem odpočinku, zanedbáváním dovolené a zároveň touze zaměstnanců po lepší kvalitě života berou velmi vážně. Například na Islandu, kde se letech 2015 – 2019 při několika pokusech čtyřdenní pracovní týden testoval, dosáhli mimořádně překvapivých výsledků: nejen že produktivita práce neklesla, ale dokonce se zvýšila, lidé byli schopni si práci koncentrovat do kratšího času, pracovali lépe a, ano, radostněji. Kratší pracovní týden přinesl méně stresu, menší riziko vyhoření a lepší rovnováhu mezi osobním a pracovním životem.5

Než však nastane pro mnohé kýžená společenská změna, nechte i současnou dovolenou, zachránit Vám život. Zde jsou podle Stanton Chase hlavní důvody, proč ji nezanedbat:

1. Zlepší fyzické zdraví. Bez dostatku fyzické aktivity a pod neustálým stresem hrozí vysoký krevní tlak, choroby srdce a mrtvice. Hýbejte se.
2. Zlepší duševní zdraví. Dovolená má pozitivní vliv na fyzické i duševní zdraví. Dlouhodobá a nepřetržitá expozice stresu může dokonce vyvolat trvalé změny mozku, dovolená od stresu uleví a mysl zregeneruje. Zapomeňte na čas na práci.
3. Zvýší pocit životní pohody. Po dovolené se lidé cítí lépe mnoho týdnů, zlepší se spánek a celková spokojenost se životem.
4. Zlepší duševní výkon a motivaci. Stres unavuje mozek, zpomaluje myšlení a je nepřítelem kreativity. Naopak aktivní odpočinek to vše zlepší. Tento bod je mimořádně důležitý pro uchazeče, kteří práci právě hledají. Díky dovolené přijdete na jiné myšlenky a práci najdete snadněji.
5. Zlepší mezilidské vztahy. Jak lépe posílit rodinná pouta, než trávit čas se svými blízkými?
6. Zmenší riziko vyhoření. Zaměstnanci, kteří si pravidelně berou dovolenou, nevyhoří. Dobrá nálada a pocit pohody se přenese i na okolí, kolegy, přátele a především rodinu.

(tz)

Ilustrace Pixabay.com