"Důvodem, proč Vysoká škola ekonomie a managementu oslovila Global Integrity a proč se následně do projektu zapojila, bylo jednak povědomí o špatném stavu protikorupčního hnutí v České republice a také jedinečná možnost získat mezinárodní srovnání," vysvětlil Prof. Ing. Milan Žák, rektor Vysoké školy ekonomie a managementu. Ve středu, 4. května 2011, bude ve Washington D.C. představen nový THE GLOBAL INTEGRITY REPORT za rok 2010, kde budou poprvé od roku 2004, kdy je zpráva zveřejňována, publikována i data za Českou republiku. Tiskové prohlášení a zpráva budou následně k dispozici na www.globalintegrity.org.
„Je důležité zdůraznit, že Index globální integrity neměří korupci, ale hodnotí protikorupční opatření a dozorčí instituce, mechanizmy a praktiky," vysvětlil Žák. Vychází se z přesvědčení, že hodnocení výkonů klíčových mechanizmů podporujících prosazování zákona, nedotknutelnost a bezúhonnost - jako jsou aktivity spojené s fungující občanskou společností a nezávislými médii - nabízí mnohem konkrétnější způsob analýzy a monitorování odpovědnosti vlády v boji proti korupci, než monitoring vnímání korupce vykonávaný například Transarency International ve formě Indexu vnímání korupce (CPI – Corruption Perception Index). Při interpretaci výsledků IGI pro jednotlivé země je proto nutno brát v úvahu, že „více integrity" není totéž jako „méně korupce". To navzdory tomu, že oba pojmy spolu významně souvisí.
Hodnota Indexu globální integrity (IGI) se pohybuje od „0" – minimální integrita do „100" jako nejlepší možný výsledek s tím, že je složený ze šesti dílčích indexů: I. Občanská společnost a veřejné informace a II. Volby , III. Odpovědnost vlády, IV. Státní správa a administrativa , V. Regulace a VI. Boj proti korupci a právní ochrana. IGI rozděluje země na základě celkového hodnocení do pěti skupin na základě převedení protikorupčních snah následovně: velmi silné (90+), silné (80+), průměrné (70+), slabé (60+) a velmi slabé (<60). Index globální integrity se generuje z více než 300 indikátorů, a to jednoduchým průměrem dat, která spadají pod daný indikátor.
Česká republika
Zpráva organizace Global Integrity za rok 2010 hodnotí Českou republiku 74 body a uvádí: Přesto, že má Česká republika v Evropské unii své pevné místo, trpí nedostatky hned v několika klíčových dimenzích vládnutí a boje proti korupci. Existuje sice poměrně mohutný právní rámec pro boj s korupcí a země usiluje o zlepšení implementace a vynucování právních předpisů za účelem celkového zesílení protikorupčního snažení a dozorčí orgány, jako je Veřejný ochránce práv a Kontrolní úřad jsou dobře zavedeny - jejich vyšetřovací pravomoci a soudní vymáhaní zůstávají neúčinné. Možná nejvýraznějším nedostatkem České republiky je financování politických stran: v této oblasti byla země jednou z nejhorších ze všech zemí zahrnutých ve zprávě Globální Integrity za rok 2010. Zatímco podle právního mandátu politické strany mají zveřejňovat finanční dary, jakož i kontrolní systém svého financování, další požadavky na zveřejňování, kontrolní praxi a darovací limity zůstávají velmi slabé jak na právní úrovni, tak i v praxi. Některé atributy střetu zájmů jsou upraveny právními předpisy, ale jejich prosazování je v praxi nedostatečné. Například, Zákon o státní službě, který zahrnuje střet zájmů a ochranu úředníků před politickými tlaky, byl přijat jako jedna z podmínek pro vstup České republiky do EU, avšak jeho účinnost byla opakovaně odkládaná nejnověji až do ledna 2012, kvůli snahám vládních stran udržet si vliv nad civilní službou. Hlavní protikorupční agentura ČR – protikorupční policie – je silné zpolitizovaná, s ředitelem jmenovaným na základě politických nominací. Přes tyto problémy, velké množství korupčních skandálů, které bylo odhaleno v průběhu několika posledních let, zpráva Global Integrity poukazuje na životaschopnost českých médií jako klíčového hlídacího psa.
Zajímavé je i následující tvrzení obsažené ve zprávě: země střední a východní Evropy pokračují i nadále ve skluzu následujícím po vstupu do EU a NATO. Organizace Global Integrity předpovídala pokračující pokles v protikorupčních výsledcích ve východní Evropě již několik let. Tento trend bohužel údaje za rok 2010 potvrzují. Dříve zahrnuté země - Bulharsko, Rumunsko, Polsko – všechny vykazují vůbec nejhorší skóre v měření protikorupčních mechanizmů za sledované roky. To by mělo být i varováním pro Českou republiku.
CES VŠEM předpokládá oficiální představení indexu včetně jeho analýzy a mezinárodního srovnání na slavnostní konferenci pořádané na počest 20. výročí Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně ve dnech 2. až 3. června 2011.
(tz)