Ve Washingtonu, D.C., byla 4. května 2011 zveřejněna studie věnující se slabým a silným stránkám protikorupčních systémů v zemích celého světa, známá jako THE GLOBAL INTEGRITY REPORT. Poprvé byla do studie zařazena i Česká republika, a to díky Centru ekonomických studií Vysoké školy ekonomie a managementu (CES VŠEM).

U klíčových ukazatelů měřících transparentnost a (ne)kvalitu protikorupčních opatření se výsledky Egypta od roku 2006 do konce roku 2010 soustavně propadaly. Tento propad zvýšil tlak na již tak křehké vládní prostředí na počátku revoluce v lednu 2011, jak odkrývá nová studie. Podobné nedostatky byly objeveny v celé řadě dalších zemí Blízkého východu a severní Afriky včetně Jemenu, Maroka a Západního břehu Jordánu. Zpráva mapující situaci 36 zemí byla zveřejněna dnes organizací Global Integrity. Global Integrity je mezinárodní nezisková organizace, která sleduje stav veřejné správy a korupčních trendů na globální úrovni.

„Zjištění v řadě zemí na Středním východě a v severní Africe jak v datech za rok 2010, tak i při pohledu zpět o několik let, podávají znepokojující obraz," řekl Nathaniel Heller, výkonný ředitel Global Integrity. „Země regionu mají všeobecně potíže při zvyšování transparentnosti a zavádění i těch nejzákladnějších protikorupčních opatření, jako je zajištění přístupu občanů k vládním informacím, ochrana nezávislosti médií, otevřená a transparentní diskuse o státních rozpočtech a eliminace konfliktů zájmů tak, aby státní úředníci neprofitovali ze svých pozic ve vládě," uvedl dále Heller. „Až na vzácné výjimky jsou Střední východ a severní Afrika černou dírou co se týče řádné správy věcí veřejných. V případě Egypta by nás snad mělo překvapit pouze to, proč trvalo tak dlouho, než revoluce začala," dodal Nathaniel Heller.

Nová data globální integrity pro Egypt zachycují pomalý a trvalý pokles od té doby, co v roce 2006 organizace poprvé zahrnula zemi do hodnocení. Pokles představuje paralelu k negativnímu vývoji v řadě zemí regionu. Z více než 200 národních hodnocení vytvořených organizací Global Integrity od roku 2006 celosvětově, jen dvě země hodnocené na Středním východě a v severní Africe – Izrael a Spojené arabské emiráty – vůbec kdy vykázaly celkové skóre lepší než 60 ze 100, což je dolní hranice, pod níž jsou protikorupční praktiky celkově hodnoceny jako velmi slabé. „Tyto statistiky slouží jako skromná připomínka, že dokud se budou vládní reformy a korupční problémy na Blízkém východě odsouvat do pozadí, měli bychom očekávat více nepokojů, ne méně," řekl Heller.

Zpráva organizace Global Integrity za rok 2010 zahrnuje rozvinuté země jako je Kanada a Itálie, stejně jako desítky světových rozvíjejících se trhů a rozvojových zemí od Albánie, přes Kamerun až po Tanzanii. Spíše než měření vnímání korupce zpráva hodnotí mechanismy a opatření zaručující odpovědnost a transparentnost, a tím zamezující korupci prostřednictvím více než 300 indikátorů integrity a novinářských příspěvků zabývajících se korupcí. Mezery v těchto protikorupčních mechanismech naznačují, kde je výskyt korupce pravděpodobnější.

Přestože má Česká republika v Evropské unii své pevné místo, trpí nedostatky hned v několika klíčových dimenzích vládnutí a boje proti korupci. Přes poměrně mohutný právní rámec pro boj s korupcí, země usiluje o zlepšení implementace a vynucování právních předpisů v praxi za účelem celkového zesílení protikorupčního snažení. Dozorčí orgány, jako je veřejný ochránce práv a kontrolní úřad, jsou dobře zavedeny, ačkoliv jejich vyšetřovací pravomoci a soudní vymáhaní zůstávají neúčinné. Možná nejvýraznějším nedostatkem České republiky je financování politických stran: v této oblasti byla země jednou z nejhorších ze všech zemí zahrnutých ve Zprávě globální integrity za rok 2010. Zatímco podle právního mandátu mají politické strany zveřejňovat finanční dary, jakož i kontrolní systém svého financování, další požadavky na zveřejňování, kontrolní praktiky a darovací limity zůstávají velmi slabé, a to jak v rovině právní, tak v praxi samotné. Některé atributy střetu zájmů jsou upraveny právními předpisy, ale jejich prosazování je v praxi nedostatečné. Například Zákon o státní službě, který zahrnuje střet zájmů a ochranu úředníků před politickými tlaky, byl přijat jako jedna z podmínek pro vstup České republiky do EU, avšak jeho účinnost byla opakovaně odkládaná až do ledna 2012, kvůli snahám vládních stran udržet si vliv nad civilní službou. Hlavní protikorupční agentura ČR – protikorupční policie – je silně zpolitizovaná, s ředitelem jmenovaným policejním prezidentem. Přes tyto problémy velké množství korupčních skandálů odhalených v průběhu několika posledních let, poukazuje na životaschopnost českých médií jako klíčového hlídacího psa.

Mezi další hlavní závěry této zprávy patří zejména následující zjištění:

• Země střední a východní Evropy pokračují i nadále ve skluzu následujícím po vstupu do EU a NATO. Organizace Global Integrity předpovídala pokračující pokles v protikorupčních výsledcích ve východní Evropě již několik let. Tento trend bohužel potvrzují údaje za rok 2010. Bulharsko, Rumunsko, Polsko – všechny tyto země vykázaly vůbec nejhorší skóre v měření protikorupčních mechanismů.

• Několik zemí zaznamenalo zlepšení jejich protikorupčních mechanismů. Argentina, Etiopie a Peru vedou ve vzorku zemí za rok 2010.

• Cenzura internetu zůstává problémem v mnoha zemích, které byly zahrnuty do šetření. Organizace Global Integrity je schopná prostřednictvím svých značně členěných dat, sledovat výskyt cenzury on-line. Jde jak o omezení vlády v přístupu na určité webové stránky, tak i o explicitní cenzuru obsahu publikovaného na internetu ze strany vládních orgánů. Co se týká cenzury internetu v roce 2010, nejhorší výsledky byly zjištěny v Jemenu, Etiopii a Egyptě.

„Hodnocení jednotlivých zemí ve Zprávě globální integrity nabízí nejpodrobnější podložené hodnocení protikorupčních mechanismů, které je dostupné kdekoliv na světě," uvádí Heller. „Výsledky poskytují politikům, investorům a občanům informace, které pomohou k uchopení problému vládnutí v konkrétní zemi a umožní jednat," dodal Heller.

Zpráva globální integrity je výsledkem měsíců zpravodajství a shromažďování údajů týmem více než 150 novinářů a výzkumníků pracujících uvnitř zemí, kteří připravili téměř milion slov textu, a více než 10 tisíc datových bodů pro jejich příslušnou zemi. Zpráva za rok 2010 zahrnuje tyto země:

Albánie Guatemala Filipíny

Angola Maďarsko Polsko

Argentina Itálie Rumunsko

Bangladéš Japonsko Ruská federace

Bolívie Kazachstán Somálsko

Bulharsko Kyrgyzská republika Jižní Afrika

Kamerun Malajsie Tanzanie

Kanada Moldavsko Thajsko

Česká republika Maroko Východní Timor

Ekvádor Nigérie Turecko

Egypt Pákistán Západní břeh Jordánu

Etiopie Peru Jemen

Úplné výsledky naleznete na http://www.globalintegrity.org/report.

Organizace Global Integrity je přední mezinárodní nezisková organizace, která sleduje veřejnou správu a korupční trendy po celém světě. Spoluprací se sítí více než 1 200 novinářů a výzkumných pracovníků z více než 100 zemí světa se organizace snaží o formování a podporu veřejné diskuse kolem vládnutí a protikorupčních reforem prostřednictvím hloubkových diagnostických nástrojů na národní, subnárodní a sektorové úrovni. Naše informace pravidelně využívají dárci humanitární pomoci, občanské společnosti, investoři a vlády usilující o reformu správy v rozvinutém i rozvojovém světě. Pro více informací navštivte webovou stránku organizace http://www.globalintegrity.org a následujte nás na Twitteru (@globalintegrity).

(tz)