Po 25 letech od převratu se firmy ve střední a východní Evropě potýkají se zásadními problémy v rozvoji konkurenceschopnosti. Regionální výzkum mezi předními zahraničními manažery, působícími v regionu střední a východní Evropy, ukázal, že je třeba klást větší důraz na snížení byrokracie, vymýcení korupce, výraznější orientaci na zákazníka a zvýšení manažerské odpovědnosti. Studie vedená společností TARGET Executive Search ve spolupráci s GfK a CEU Business School zdůrazňuje i silné stránky manažerů v tomto regionu - vysokou pracovní morálku, pozitivní hodnocení žen na manažerských postech i pevné mezilidské vazby. K dosažení vyšší konkurenceschopnosti má však tento region ještě dlouhou cestu.

Nová mezinárodní studie vedená regionální náborovou společností vyhodnocuje názor 1000 zahraničních manažerů na manažery v České republice, Bulharsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a Slovensku, a to ve čtyřech oblastech: zhodnocení celkového prostředí pro podnikání, způsob řízení, postavení manažerů a situace na trhu, transparentnost a interkulturní aspekty. Tento průzkum navazuje na podobnou studii vedenou společností TARGET Executive Search v roce 2009 a umožňuje tak porovnání výsledků a závěrů o převládajících trendech.

Zahraničním manažerům vyhovuje život v zemích celého regionu, avšak názory na jejich práci se různí. „Skvělé místo pro život, ne vždy ideální místo pro práci“ shrnul svůj názor jeden ze zahraničních manažerů. Respondenti se shodují, že lidé v tomto regionu jsou společenští a navazování osobních kontaktů je pro pracovní jednání důležité. Tento fakt se projevuje i v ohledu orientace na zákazníka, kdy manažeři upřednostňují osobní vztahy se zákazníky před samotnými aktivitami orientovanými na zákazníka.

„Nedostatek orientace na zákazníka je jedním z klíčových důvodů pro absenci větší konkurenceschopnosti firem. Zajímavým faktem je, že lokální manažeři věří, že se nejedná o tak závažný problém, jak ho vnímají zahraniční kolegové,“ uvedl Klemens Wersonig, výkonný ředitel skupiny TARGET Executive Search. „Kdyby tento aspekt, společně se snížením byrokracie a vymýcením korupce, bylo možné změnit, firmy by v tomto regionu zaznamenaly raketový rozvoj. S velkou pravděpodobností by mohly znovu získat stejnou hybnou sílu, jaká se jim naskytla po převratu režimu či vstupu do Evropské unie, a kterou patrně ztratily po ekonomické krizi v roce 2009,“ pokračuje Klemens Wersonig.

Zatímco minimum dotazovaných podpořilo fakt, že podnikání je v těchto zemích vysoce zákaznicky orientované (podpora tohoto tvrzení je reálně jednou z nejnižších), budování přátelských vztahů se zákazníky je klíčovým kritériem úspěchu. Osobní vztahy jsou také důležité uvnitř firmy, kde „otevřenou výměnu názorů zaměstnanci těžko snáší, protože připomínky jsou obvykle brány osobně“.

Byrokracie a korupce zůstávají v tomto regionu závažným tématem i nadále. Pomalý a netransparentní proces rozhodování omezuje konkurenceschopnost a efektivní fungování firem. Zahraniční manažeři konstatují, že „místní manažeři raději jednají podle starých zvyklostí,“ kdy „korupce je běžná“.

„Tato studie odhaluje důležité aspekty v oblasti pracovní morálky a fungování firem,“ vysvětluje Zoltán Buzády, profesor oboru Management a Organizace na CEU Business School. „Navzdory značným pokrokům je stále málo lokálních manažerů, kteří strategicky přemýšlí o potřebách své firmy. Převzetí manažerské zodpovědnosti není běžnou praxí a v řadě zemí kritizují i nadmíru systematický a neflexibilní způsob práce.  Velké zlepšení jsme zaznamenali ve vztahu místních manažerů ke svým firmám, kterých si skutečně váží, oproti hodnocení před šesti lety. Lepší hodnocení pracovního prostředí přitom může nepřímo souviset s důsledky ekonomické krize. Z akademického pohledu jsou výsledky této studie velice významné. CEU proto i nadále plánuje tyto výsledky rozvíjet, především v oblasti vzdělávacích a profesních aktivit,“ dodává Zoltán Buzády.

V porovnání s rokem 2009 je celkové hodnocení spokojenosti zahraničních manažerů nižší v každé ze sledovaných zemí, v Rumunsku došlo však k celkovému zlepšení, naopak na Slovensku se hodnocení zhoršilo. Nejlépe hodnocenou zemí se stalo Polsko. Názory zahraničních manažerů ukázaly, že v Bulharsku je korupce závažným problémem, čeští manažeři nedokážou jednat se zahraničními zákazníky a kolegy a Maďaři se nedostatečně orientují na potřeby svých zákazníků. V níže uvedené tabulce jsou shrnuty silné a slabé stránky každé země (seřazeno sestupně dle celkového skóre):

„Pro headhuntery odhalila tato studie z demografického hlediska dva zajímavé faktory,“ upozorňuje Klemens Wersonig. „Manažeři mladší 35 let jsou otevřenější novým nápadům, mají kvalitní vzdělání a jazykové znalosti, ale chybí jim zkušenosti a schopnost strategicky přemýšlet do budoucna. Oproti tomu starší generace tíhne k jednání v zajetých kolejích, což může být zásadní překážkou při zavádění změn. Druhým poznatkem je, že studie nezaznamenala žádný zjevný genderový rozpor. Přístup k práci i manažerská role u žen je velmi dobře hodnocena zahraničními manažery. Pokud jsou uvnitř společností, kde byl průzkum realizován, v tomto ohledu nějaké problémy, nejsou zřejmé,“ shrnul Klemens Wersonig, výkonný ředitel skupiny TARGET Executive Search.

Čeští manažeři dokážou nejlépe spolupracovat v týmu

Češi umí pohotově řešit problémy a výrazně se zlepšuje jejich odborná úroveň oproti ostatním regionálním manažerům, odhalil mezinárodní průzkum mezi 1000 zahraničními manažery, působícími v regionu střední a východní Evropy. Naopak nejhůře snáší působení zahraničních manažerů lokálně, neumí jednat se zahraničními partnery a nejsou pracovití. Pro celý tento region je velice závažným problémem vysoká míra korupce, nedostatečná orientace na zákazníka a složitá byrokracie. Průzkum realizovaný společností TARGET Executive Search proběhl v České republice, Bulharsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku.

84% zahraničních manažerů se shodlo, že se v České republice velice dobře žije, hůře však pracuje, což se potvrdilo i v ostatních zemích regionu. Čeští manažeři si v porovnání s ostatními manažery v regionu vedou nejlépe v organizaci a efektivitě podnikání (40%), jsou skvělými týmovými hráči (60%), naopak výrazně zaostávají v orientaci na zákazníka (72%) a v porozumění a komunikaci se zahraničními partnery (64%).

Regionální průzkum realizovaný společností TARGET Executive Search ve spolupráci s GfK a CEU Business School navazuje na studii z roku 2009 a v mnoha aspektech potvrzuje zlepšení hodnocení českých manažerů. Po šesti letech se v České republice výrazně zvýšila kvalifikovanost a zkušenost českých manažerů, zlepšily se vztahy na pracovišti, jejich flexibilita, organizovanost a pohotové jednání v krizových situacích. Zhoršila se naopak jazyková úroveň českých manažerů a ochota tolerovat zahraniční manažery v místních pobočkách. V porovnání s rokem 2009 si čeští manažeři mnohem více váží svých zaměstnavatelů (58%). Zajímavým zjištěním také je, že čeští manažeři sami sebe hodnotí pozitivněji ve dvou aspektech – že jsou dobří obchodníci a dostatečně se zaměřují na spokojenost svých zákazníků.

„Přestože čeští manažeři dosáhli stejného hodnocení jako před šesti lety, je z výsledků patrný velký posun kupředu. Především pro rychlejší firemní rozvoj je velice pozitivní fakt, že v České republice je dostatek zkušených manažerů. Velký prostor ke zlepšení vidím bezpochyby ve dvou oblastech - v jazykových znalostech českých manažerů a jejich celkově pozitivnějšímu přístupu k zahraničním kolegům či klientům,“ říká Pavla Mulvey, ředitelka společnosti TARGET Executive Search v České republice.

Oproti slovenským manažerům jsou čeští manažeři kreativnější v řešení problémů, jsou zkušenější a jejich způsob komunikace je mnohem formálnější. Ženy jsou v porovnání s muži efektivnějšími manažery na Slovensku než v České republice. V obou zemích se výrazně zhoršila dynamika rozvoje podnikatelského prostředí a u managementu obou zemí je negativněji hodnocená pracovitost a smysl pro obchodování. Důležitou roli pro management hraje v obou zemích firemní politika a pravidla. V celkovém hodnocení se Česká republika umístila na třetím místě před Maďarskem, Slovenskem a Bulharskem. Nejlepší hodnocení zaznamenali polští manažeři.

Pro celý region je stále velice závažným problémem vysoká míra korupce, nedostatečná orientace na zákazníka a složitá byrokracie, která se nejvíce zhoršila dle zahraničních manažerů na Slovensku (73%). Mezi silné stránky manažerů patří vysoká pracovní morálka i dobré vztahy na pracovišti. V Polsku jsou manažeři nejvíce pracovití (84%), v Bulharsku jsou ženy schopnými manažerkami (76%), v Rumunsku mají manažeři smysl pro humor (75%) a maďarští manažeři mají dobré osobní vztahy na pracovišti (65%).

Příklady pozitivních ohlasů jednotlivých zahraničních manažerů:

„Čeští manažeři jsou velice vynalézaví a zkušení. V posledních letech prožívaly firmy těžké časy a musely dělat složitá rozhodnutí. To zapříčinilo, že být manažerem v České republice je mnohem větší výzvou.“

„Češi jsou hladoví po úspěchu v podnikání.“

„Čeští manažeři mají stále lepší zahraniční zkušenosti. Rozdíly mezi lokálním a zahraničním manažerem se začínají stírat.“

Příklady negativních ohlasů jednotlivých zahraničních manažerů:

„Čeští manažeři mají sklony být negativnější, než daná situace obvykle vyžaduje – nadhled a pozitivnější přístup k životu by této zemi určitě prospěl!“

„V České republice převládá příliš mnoho formálnosti a mužského šovinismu.“

„Češi mají negativní postoj k čemukoli. Ženy jsou většími dříči než muži. Muži jsou neustále nespokojení se svým postavením.“

„Čeští manažeři i jejich zaměstnanci jsou velice konzervativní a těžko lze změnit způsob jejich pracovních zvyklostí.“

(tz)