Vlády zemí střední a východní Evropy kladou stále větší důraz na efektivnější výběr daní, přičemž při této snaze se více zaměřují na nepřímé spotřebitelské daně. Podle mezinárodní studie Mazars CEE Tax Guide 2018 také v daňové oblasti zůstávají vysoké náklady firem v regionu na zaměstnávání lidí. Odvody státu ze mzdy, které za zaměstnance platí zaměstnavatel, patří se 34 % v Česku k nejvyšším. Ze superhrubé mzdy zaměstnavatel odvádí 25 % na sociální a 9 % na zdravotní pojištění. Vyšší odvody platí ze státu střední a východní Evropy už jen pouze zaměstnavatelé na Slovensku (35,2 %).

„Snaha o efektivnější výběr daní je jednou z nejdůležitějších priorit několika posledních vlád v České republice. V minulých letech stát zavedl v této oblasti řadu zásadních opatření, jako bylo EET či kontrolní hlášení k DPH, které však mají velký dopad na podnikání, a vláda v červnu 2018 proto rozhodla o zmírnění pravidel o EET a přesunu některých komodit a služeb do nižší, 10% sazby DPH. Zatím zůstává otázka, jak k této problematice přistoupí nová vláda a zda bude reflektovat trend v rámci celého regionu, kde sazby DPH zůstávají stále poměrně vysoké,“ řekl Pavel Klein, vedoucí partner daňového oddělení Mazars.

Nejvyšší korporátní daň je v Řecku

Nejvyšší korporátní daně (daně z příjmu právnických osob) odvádějí firmy v Řecku (29 %), kde rovněž i sazby DPH a odvody na sociálním a zdravotním pojištění patří k nejvyšším. Naopak nejnižší firemní daně zaplatí v Černé Hoře (9 %) a také v Maďarsku (9 %), kde však výše sazby je kompenzována nejvyšší DPH v regionu. Nízká daň z příjmu právnických osob platí v Bulharsku 10 %. Stejně vysokou daň zaplatí firmy i v Makedonii a Kosovu (10 %), kde však dokonce od určité výše obratu zaplatí pouze minimální daň.

Maďarsko má s 27 % nejvyšší sazbu DPH

Většina zemí regionu CEE, která je zároveň součástí EU, má harmonizované normy pro výběr DPH. Nicméně jeho výše se stále země od země velmi výrazně liší. Studie ukazuje, že nejvyšší sazba DPH je v Maďarsku, kde se její standardní výše pohybuje na 27 %, což je oproti České republice o šest procentních bodů více. Druhou nejvyšší sazbu v regionu má Chorvatsko (25 %), třetí skončilo Řecko s 24 %.
Česká republika se se svými 21 % pohybuje mírně nad průměrem regionu, který činí 20 %. Jednotnou sazbu DPH má v regionu CEE už jen Bosna a Hercegovina (17 %, vyjma sazby 0 %, která se uplatňuje při exportu zboží). Vzhledem k pozitivnímu ekonomickému vývoji, zlepšení veřejných rozpočtů a růstu spotřeby vlády v regionu kladou důraz při plánování fiskálních příjmů na zvýšení nepřímých spotřebitelských daní.
Při výběru DPH a zabránění daňovým únikům přitom stále významnější roli zastávají moderní digitální technologie, když účetní systémy firem se stále více propojují s finančními úřady. Od roku 2018 bylo toto opatření povinně zavedeno pro podnikatele v Maďarsku.

Nejednotnost ve výpočtu daně z příjmů právnických osob

Výpočet DPPO přispívá svou nejednotností v regionu ke složitosti porovnávání jednotlivých hodnot v zemích mezi sebou. V současnosti se vyskytuje více než 20% rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší sazbou v regionu, přičemž průměrná sazba se pohybuje kolem 17 %. Letos došlo ke snížení DPPO v Chorvatsku, kde sazba z původních 20 % klesla na 18 %. Naopak sazby zvyšovali v sousedním Slovinsku ze 17 na 19 %. Česká republika se sazbou 19 % patří k průměru regionu (17 %).

Náklady firem za zaměstnance činí 160 % jejich mezd

Náklady firem na práci zůstávají v regionu poměrně vysoké. Přesto letos došlo v k jejich výraznému snížení v Chorvatsku a v Černé Hoře, v Rumunsku dokonce radikálním: povinné odvody zaměstnavatelů klesly dokonce z 22,75 na 2,25 %! Povinné odvody byly tímto přesunuty ze zaměstnavatele na zaměstnance. Nízké odvody na sociálním a zdravotním pojištění platí zaměstnavatelé po Rumunsku ještě v Kosovu (5 %) a v Makedonii a části Bosny a Hercegoviny neplatí dokonce vůbec žádné!

Regulace převodních cen bojuje proti vyhýbání se daňovým povinnostem

Téměř ve všech státech regionu dochází ke zpřísnění regulace v oblasti převodních cen. Velkou roli ve zpřísňování podmínek hraje tzv. BEPS neboli doporučení státům, proti vyhýbání se daňové povinnosti, které zpracovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Hlavním cílem důkladného reportingu je poskytnout místním daňovým orgánům veškeré informace nezbytné pro posouzení daňových rizik a zlepšení transparentnosti firem. V loňském roce plátci daní museli přistoupit k novému reportovacímu systému CBC.

(tz)