EMI poklesl z 54,2 bodu v druhém čtvrtletí na 51,9 bodu a zaznamenal tedy čtvrtý nejhorší výsledek v dějinách průzkumu.
Stagnující poptávka rozvinutých trhů vedla ke sníženému výstupu na takřka všech sledovaných rozvíjejících se trzích. Výrobci snížili rozpracovanost, aby udrželi aktivitu na stejné úrovni, ale výsledná volná kapacita se nevyhnutelně projeví propouštěním.
Objem výroby na rozvíjejících se trzích v Q3 klesl, čímž se uzavřelo období devíti čtvrtletí po sobě, kdy výroba nepřetržitě rostla. Poskytovatelé služeb naopak v daném čtvrtletí zaznamenali nárůst podnikatelské aktivity, ale tempo růstu bylo nejpomalejší od Q2 2009.
Stephen King, hlavní ekonom HSBC, k tomu uvedl: „Dnes je zjevné, že růst světového obchodu vrcholil v prvním čtvrtletí. Firmy v rozvíjejícím se světě zareagovaly rychlejším tempem vyřizování rozpracovaných zakázek, což v krátkodobém horizontu pomohlo udržet aktivitu na stejné úrovni. Ovšem vzhledem k tomu, že nelze počítat s rychlým oživením obchodu, horší výsledky aktuálního EMI se pravděpodobně promítnou do ztrát pracovních míst. Zaměstnanost v rozvíjejícím se světě podle všeho již teď stagnuje.
Přestože rozvíjející se země na rozdíl od rozvinutého světa nemusí snižovat míru zadlužení, trpí nákazou, neboť investoři v turbulentním světě hledají bezpečnější investice. Zatímco v dlouhodobém horizontu je jasně vidět oddělení hospodářského vývoje rozvíjejících se ekonomik a vyspělých zemí, takové oddělení již není příliš zřetelné na finančních trzích v každodenním provozu.
Slábnoucí inflační tlaky vytvářejí trochu více prostoru pro flexibilní opatření, ale rozvíjející se země se rozhodně nepustí do fiskálních stimulů v měřítku, které jsme viděli v letech 2008-09. Je tedy čím dál pravděpodobnější, že rozvíjející se země nebudou připraveny plně kompenzovat endemickou slabost rozvinutého světa, a tempo globálního ekonomického růstu tudíž zůstane hluboko pod 3 % v roce 2011 i 2012. To je v porovnání s předcházejícími roky neuspokojivý výkon, bez ohledu na solidní základní ekonomické ukazatele v mnoha částech rozvíjejícího se světa."
Výroba se snížila v Brazílii, Číně, Singapuru, Jihoafrické republice, Jižní Koreji a na Tchaj-wanu. Jihoafričtí a tchajwanští výrobci zaznamenali obzvláště výrazný pokles produkce a v těsném závěsu za nimi Brazílie, kde výroba poklesla nejrychlejším tempem od Q1 2009. Čína zaznamenala jen minimální a Singapur mírné oslabení.
Ve třetím čtvrtletí se východoevropským výrobcům dařilo obecně lépe než rozvíjejícím se asijským zemím, ale u všech růst výroby během čtvrtletí zpomalil. Rusko zaznamenalo pouze minimální nárůst výroby, zatímco tempo růstu v České republice a v Polsku zpomalilo na nízkou úroveň z posledních měsíců. Růst indického průmyslu poklesl na nejnižší úroveň za posledního dva a půl roku. Naopak Turecko a Izrael byly jediné rozvíjející se země, v nichž výrobní sektor zaznamenal rychlejší nárůst produkce.
Vzhledem k nízké globální poptávce výrobci na rozvíjejících se trzích poprvé za devět čtvrtletí hlásí nižší objemy nových exportních zakázek. Poptávka ze zahraničí klesla na většině trhů, jedinými výjimkami byly Česká republika, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Ze čtyř velkých rozvíjejících se trhů zaznamenaly nejrychlejší pokles nových exportních zakázek Brazílie a Indie, zatímco v Číně došlo pouze k drobnému oslabení.
Aktivita v sektoru služeb klesla v Q3 2011 na nejnižší úroveň za devět čtvrtletí a tempo růstu oslabilo na všech čtyřech rozvíjejících se trzích. Na otázku ohledně aktivit v příštím roce poskytovatelé služeb vyjádřili třetí nejnižší úroveň optimismu od té doby, co se tyto údaje začaly ve čtvrtém čtvrtletí roku 2005 analyzovat. Podnikatelská důvěra klesla v Číně na rekordně nízkou úroveň a firmy v ruském sektoru služeb byly nejméně optimistické za posledních deset čtvrtletí.
Dále pokračuje trend zaznamenaný v posledních EMI – i z posledního průzkumu plyne, že důsledná politika kvantitativního utahování v celém rozvíjejícím se světě přispěla k oslabení inflačních tlaků. Tempo nárůstu cen vstupů oslabilo na nejnižší úroveň za čtyři čtvrtletí napříč trhy, které se účastní průzkumu EMI. Všechny čtyři největší rozvíjející se trhy zaznamenaly slabší nárůst průměrných cen – v Brazílii to bylo minimum za dva roky, v Číně rostly ceny nejpomaleji za rok a v Rusku byl růst nejslabší za půldruhého roku. Vzhledem k nižšímu nárůstu cen vstupů firmy na rozvíjejících se trzích zvedaly ceny hotových výrobků nejméně výrazným tempem za rok, přičemž tempo růstu cen oslabilo jak ve službách, tak ve výrobě.
Kvůli nižšímu tempu růstu objemu nových zakázek firmy snížily rozpracovanost, aby udržely aktivitu na stejné úrovni, tudíž se napříč rozvíjejícím se světem vytvořila volná kapacita. Proto byl růst zaměstnanosti ve výrobě i službách nejpomalejší za posledních devět čtvrtletí, na čemž se podepsala nižší tvorba pracovních míst ve službách a stagnace v zaměstnanosti ve výrobním sektoru. Indie poprvé od Q1 2009 zaznamenala snížení počtu pracovních míst, zatímco v Brazílii, Číně a Rusku rostla zaměstnanost pomaleji.
Index EMI od HSBC se počítá pomocí dlouhodobých údajů PMI od společnosti Markit, která se specializuje na globální finanční informační služby. HSBC v roce 2009 oznámila partnerství s firmou Markit, jehož cílem je sponzorovat a vytvořit řadu PMI pro rozvíjející se trhy.
• Globální ekonomika je v pohybu a HSBC Index rozvíjejících se trhů poklesl v Q3 2011 na 51,9 bodu
• Růst výstupu byl nejpomalejší za devět čtvrtletí a růst výroby poklesl do záporných čísel
• Zpomalení výroby bylo nejprudší v Jihoafrické republice, na Tchaj-wanu a v Brazílii; pouze Turecko a Izrael zaznamenaly rychlejší růst
• Sektor služeb zaznamenal zanedbatelný růst, ale optimismus v podnikání spadl na nejnižší úroveň za letošní rok
• Růst cen vstupů dále oslabil; v celém rozvíjejícím se světě dochází k trvalému monetárnímu utahování
(tz)