Hospodářský růst 25 nejvýznamnějších rychle se rozvíjejících ekonomik, mezi které patří i Česká republika, od počátku letošního roku zpomaluje. Podle čtvrtletní makroekonomické prognózy Ernst & Young (Rapid Growth Markets Forecast) se však jedná jen o přechodný výkyv a tyto země budou i nadále motorem hospodářského růstu globální ekonomiky. Jejich HDP letos podle odhadu poroste průměrně o 4,9 % – na rozdíl od eurozóny, kde se v nejlepším případě očekává 0,6% pokles. Již v příštím roce by ale měly růst 6% tempem a v roce 2014 ještě o půl procentního bodu rychleji.

Ceny elektřiny a zemního plynu budou do konce letošního a s největší pravděpodobností i v příštím roce stagnovat. Vyplývá to z analýzy a prognózy vývoje na trhu s energiemi společnosti CENTROPOL ENERGY, největšího domácího alternativního dodavatele elektřiny.

To, že česká ekonomika poklesne, se předpokládalo. To, že je domácí poptávka slabá, se vědělo. Výsledek HDP za druhý kvartál tedy nikterak nepřekvapil.

I když bylo ke konci července na akciových trzích pořádně rušno a slábnoucí ukazatele důvěry naznačovaly zpomalení globálního hospodářského růstu, existuje celá řada indikátorů, podle kterých by se měl propad do hluboké recese Evropě vyhnout. Naději na lepší budoucnost dává vedle dobrého hospodaření světových firem i politika Evropské centrální banky. Nízká úroková sazba z vkladů by měla přimět banky k většímu poskytování úvěrů.

Z Německa se ozývá kritika zvýšené role trvalého záchranného fondu eurozóny ESM a záměru Evropské centrální banky (ECB) obnovit nákupy státních dluhopisů ohrožených zemí eurozóny. Proti jsou někteří vládní politici v čele s ministrem zahraničí Guidem Westerwellem a členy bavorské CSU. Bavorský ministr financí Söder také kritizoval záměr ECB a vyzval Řecko k odchodu z eurozóny. Podle něj by německá ekonomika v dlouhodobém pohledu utrpěla více, kdyby předlužená země v měnové unii zůstala.

Dnes se ukáže jak na tom eurozóna skutečně je, neboť data o růstu HDP za druhé čtvrtletí představí země, jež reprezentují více než polovinu výkonu eurozóny. Nás, co by malou středoevropskou ekonomiku, bude zajímat především to, jak na tom je jádro měnové unie v čele s Německem.