E. Pronin
Není tajemstvím, že ruský plynárenský gigant Gazprom již řadu let usiluje o realizaci myšlenky zbudování infrastruktury potřebné k masovějšímu využívání vozidel poháněných zemním plynem po trasách od severozápadu Ruska až k Baltickému moři i napříč Evropou. Umožnilo by to také uplatnit plynový pohon v lodní i železniční dopravě.
Nakolik se Gazpromu daří přetvářet tyto vize a konkrétní projekty do života, jsme se zeptali Eugene Pronina, ředitele společnosti Gazprom Export, koordinátora na zahraničních trzích NGV, předsedy výboru WOC 5 Mezinárodní plynárenské unie (IGU) a výkonného ředitele asociace NGVRUS. Stalo se tak o přestávce 6. Mezinárodní konference k perspektivám rozvoje a využití CNG a LNG v dopravě organizované Českým plynárenským svazem:
Trasa Blue Corridor v roce 2011
Kdy pane Pronine vznikl projekt „Blue Corridor“ a jak se jej daří realizovat?
Asi neuškodí menší retrospektiva : Projekt Blue Corridor byl navrhnut v Rusku v roce 1999 komerčním ekologickým fondem Vernadského a byl podpořen Gazpromem a Nacionální asociací plynových pohonných hmot (NGVRUS). V roce 2003 to bylo publikováno Evropskou ekonomickou komisí ООН (UNECE) a v roce 2006 byl projekt schválen na summitu а G8 v Petrohradě. Jeho cílem je organizace mezinárodního hnutí v automobilové, nákladní i osobní dopravě s převažující potřebou zemního plynu jako pohonné hmoty. Řešení tohoto úkolu je možné jenom cestou vývoje sítě plnicích stanic na úsecích automobilových koridorů.
Ve vývoji naší iniciativy Blue Corridor, bylo i v Evropě předloženo několik možností. V lednu byly publikovány nabídky financování ze strany EU ve výstavbě plnicích stanic CNG a LNG. Při tom se stanice musí stavět na úsecích dopravních koridorů; CNG stanice ve vzdálenosti 150 km od sebe a LNG stanice ve vzdálenosti 400 km. Evropská asociace NGVA Europe realizuje projekt Blue Corridor LNG, v návaznosti čeho se budou v Evropě stavět stanice LNG.
E. Pronin v Praze
Co nového chystáte v rámci tohoto projektu pro letošní rok?
Gazprom a jeho dceřiné společnosti Gazprom Germania a VEMEX, s.r.o. , pokračují ve výstavbě plynových plnicích stanic. V Německu a Česku je již 12 nových stanic, do provozu je uveden také mobilní plnicí komplex LNG a v nejbližších letech budou postavěny další nové stanice. Mimo to, Gazprom plánuje prodloužení metanových koridorů na CNG a LNG v zemích Baltského regionu, ve východní, jižní a jihovýchodní Evropy.
Je již dnes možné projet ze severovýchodu Ruska k baltickému moři vozidlem na CNG?
Již v roce 2008 byly akce automobilů poháněných metanem uskutečněné pod názvem Blue Corridor (NGVRally‘BlueCorridor’), důkazem toho, že tankovat zemní plyn je již možné na trase od Baltského do Černého moře a od Uralu do Paříže. V současnosti lze projet Evropou s plynovým automobilem z východu na západ i ze severu na jih. A to je jenom začátek, protože koridory se budou dále vyvíjet. Plánuje se například vybudování kruhových dopravních směrů okolo Baltského a Černého moře i jiné projekty.
V konvoji nechyběl krom osobních vozidel ani nákladní vůz či minibus poháněné zemním plynem
Vidíte tedy další vývoj jako velmi slibný?
Evropský trh NGV se vyvíjí velmi dynamicky. V dnešní době ve starém světe na zemním plyn jezdí 1,8 milionu automobilů. Poptávka na metan v roce 2012 dosáhla 3,5 miliard metrů kubických. V Evropě je již kolem 4 tisíc plnicích stanic.
Zmínil jste se o možnostech využití CNG a LNG v lodní dopravě...
Velmi perspektivní pro zemní plyn je Velký vodní kruh Evropy, o kterém hovořil již před lety hovořil ruský vědec Kiril Chirikov. V tomto směru se dá využitím lodí na řekách a mořích cestovat například z Petrohradu do Rostova, dále pak do Azovského a Černého moře k ústí Dunaje, a potom přes Severní a Baltské moře zpátky do Petrohradu. Tento vodní okruh se efektivně spojuje s mořskými, automobilovými a železničními koridory. Takto se formuje celý systém, v rámci kterého už jen roční poptávka na plyn se dnes oceňuje na 5 miliard euro. V současné dekádě bude vytvořen podpůrný rámec této dopravní infrastruktury plnění metanem.
Konvoj Blue Corridor 2011 na dálničním odpočívadle v Německu
Existují zde ještě nějaká limitující omezení?
Určitě ano. Ale nemůžeme je brát jako nepřekonatelné. Především, energetický přechod z dieselu a benzínu na zemní plyn se omezuje pomalým vývojem infrastruktury plnicích stanic. Bude se muset vyřešit otázka harmonizace vnitrostátních pravidel provozu a využití plynových pohonných hmot. Je nezbytné začít vývoj vnitrostátních a mezinárodních systému stimulace všech účastníků trhu: výrobců plynové hmoty, tvůrců infrastruktury i výrobců plynových zařízení.
Našla myšlenka Blue Corridoru odezvu i jinde ve světě?
Náš nápad se začal vyvíjet v zemích Asie a Tichooceánského regionu, v Jižní a Severní Americe.
Mění se v něčem obchodní a marketingová strategie GAZPROMU v sílící konkurenci na světových trzích?
Mluvit o změně marketingové strategie není třeba z několika důvodů. Reálné konkurence na trhu s plynovými pohonnými hmotami nemáme, protože trh se teprve vyvíjí. V souvislosti s doporučením EU, je třeba postavit od La Manche do Uralu minimálně 50 tisíc stanic a plniček pro zemní plyn, a to jen pro automobilovou dopravu. Je zde však také lodní, železniční a aviatická doprava. Jinými slovy řečeno, musí se postavit více než 10krát více stanic, než je dnes. V krátké době nemůže ani jedna společnost vybudovat tuto infrastrukturu bez partnerů. Proto v návaznosti na tuto skutečnost zvažuje Gazprom různé varianty spolupráce s legislativní a výkonnou mocí všech úrovní, se soukromými a státními podniky, a také s automobilovými a dopravními společnostmi.
Byly již připraveny některé konkrétní návrhy?
Strategie partnerství na trhu plynových pohonných hmot byla předložena předsedou představenstva Gazprom, Aleksejem Millerem, již 27 června roku 2008 na valné hromadě akcionářů s tímto rezimé: „My navrhujeme naším evropským partnerům spolupracovat na vývoji projektu rozsáhlé sítě automobilových plynových stanic v Evropě s účastí Gazpromu“.
Děkuji za rozhovor s přáním úspěchu u všech zamýšlených i realizovaných projektů.
připravil Jiří Novotný