Kvůli covidu nejvíce trpí žáci, kteří byli nerovnostmi ve vzdělávání postiženi už před krizí. Ministr školství Robert Plaga chce využít 350 milionů korun z evropských prostředků na letní kempy a doučovací kurzy.

Země v EU se podle analýzy projektu Evropa v datech s problémy ve vzdělávání způsobenými pandemií vyrovnávají i skrze sbírky elektroniky nebo zajišťování školních obědů zdarma. Následkům krize se postaví také Národní plán obnovy, ve kterém má jít na snižování bariér v přístupu ke vzdělávání, zvyšování odbornosti učitelů nebo doučování až 18 miliard korun z evropského rozpočtu.

Evropské země zvolily různé cesty, jak během pandemie podpořit děti, které pocházejí ze znevýhodněných rodin nebo mají problémy se vzděláváním. Francie například skrze Národní fond pomoci při mimořádných událostech finančně podpořila tisícovky studentů nebo jim zajistila obědy zdarma. V Británii vláda uzavřeným školám nařídila, aby poskytovaly studentům obědy zdarma, a švédská pomoc mimo jiné spočívá v odpouštění studentských půjček pro vysokoškoláky. Slovinská vláda uspořádala sbírku na elektroniku, kterou pak rozdávala dětem bez přístupu k počítači. Podobně se zachovaly i Itálie nebo Portugalsko, které nejpostiženějším studentům poskytly kromě samotných zařízení i internetové připojení.

Řada zemí včetně Česka nyní přemýšlí, jak pomoci dětem, které se v době pandemie nemohly dostatečně vzdělávat a zaostávají za svými spolužáky. Český ministr Robert Plaga na začátku dubna představil plán, který zahrnuje například letní kempy nebo doučování. Ty mají zmenšit nerovnosti ve vzdělávání způsobené covidem za dva až tři roky. K tomu chce využít až 350 milionů korun z evropských prostředků.

Česko spoléhá na výchovné poradce

Mimo covidovou krizi využívá v Evropě největší počet nástrojů pro boj s nerovností ve vzdělávání Německo. To se na prvních dvou úrovních vzdělávání spoléhá nejen na psychology a výchovné poradce na školách, ale do vyučovacího procesu na všech školách začleňuje i specializované pedagogy pro jazyk i matematiku, rozděluje děti do menších studijních skupin nebo jim usnadňuje změnu třídy nebo školy, pokud mají se vzděláváním problémy.

Na nejvyšším stupni vzdělávání jej překonávají Dánsko a francouzsky mluvící část Belgie. Ty však na rozdíl od Německa většinu svých nástrojů nevyužívají plošně na všech školách. Česko na základních školách podle studie Evropské komise využívá zejména výchovné poradce a několik dalších programů pro matematiku a jazyk. Na středních školách k tomu přibývá možnost změny školy nebo oboru. Daleko slabší podporu nabízí znevýhodněným dětem například Bulharsko, které na prvních dvou vzdělávacích úrovních nevyužívá žádná opatření. Ještě hůř jsou na tom Řecko a Itálie, které nenabízí žádnou pomoc napříč celým vzděláváním.

Investice do školství se zhodnotí až čtyřnásobně

Česko je jednou ze zemí, kde uzavírky škol kvůli covidu trvají nejdéle. První opatření přišla už 11. března loňského roku a mimo rozvolnění v letních měsících a současné spuštění výuky pro žáky prvního stupně základních škol restrikce stále trvají. Za rozdíly v přístupu ke vzdělávání často mohou i rozdílné podmínky v rodinách žáků. Počet dětí, které se kvůli nedostatečnému technickému vybavení nemohly zapojit do online výuky, se z loňských 250 tisíc snížil podle České školní inspekce přibližně na pětinu. Mimo výuku tak ale stále zůstává asi 50 tisíc žáků. Situaci pomáhají především zápůjčky počítačů ze škol, neziskové organizace či speciální programy zaměřené na vzdělávání.

Covidová krize má podle studie Nadace České spořitelny největší dopad na děti, které měly problémy ještě před pandemií. Přístup ke vzdělávání ovlivňuje nejen ekonomické, ale i sociální zázemí rodičů. Velmi úzce souvisí s problémy, jako jsou exekuce nebo bytová nouze. Velký vliv má na celý vzdělávací systém i předčasné ukončení studia střední školy. „Kvůli nedokončenému středoškolskému vzdělání vzniká státu mnoho nákladů v oblasti sociálních dávek, trestné činnosti či ušlých odvodů,“ uvádí Kateřina Šaldová, programová manažerka Nadace České spořitelny. České děti s nízkým společenským statusem navíc zaostávají více než děti v ostatních postkomunistických zemích, jako je Estonsko nebo Polsko.

„Klíčem k pomoci dětem ze znevýhodněného prostředí mohou být kvalitní programy včasné péče, redukce absencí a předčasných odchodů, práce s rodinou, lepší regionální řízení vzdělání a dostatečná příprava a podpora pedagogů,“ uvádí sociolog Daniel Prokop ve studii Nadace České spořitelny. Za každou korunu investovanou do programů včasné péče dostane český stát zpátky troj- až čtyřnásobek. Jde o dlouhodobou investici, která by státu mohla do konce století přinést až 1,5 bilionu korun.

Boj s nerovností

Nerovnostem ve vzdělávání se bude věnovat i Národní plán obnovy, na jehož vytvoření se evropské země shodly za účelem oživení evropské ekonomiky po koronaviru. Zatím se hovoří o tom, že Česko by z něj mohlo využít 172 miliard korun. Na vzdělávání chce vláda vyčlenit až 18 miliard korun. Peníze by měly jít například na zajišťování obědů pro děti z ekonomicky znevýhodněných rodin, zvýšení kvalifikovanosti a kompetencí učitelů, kteří pracují s různorodými skupinami žáků, doučování nebo zřízení fondu mobilních digitálních zařízení pro znevýhodněné žáky. Z osmnáctimiliardového rozpočtu se bude čerpat i na jiné činnosti, jako je prohlubování a získávání nových kompetencí nebo celoživotní vzdělávání.

(tz)