Jak dobře zhodnotit své peníze? Komu je svěřit bez obav a s vidinou slíbené návratnosti? Jak si založit jistotu, že ve stáří budeme svůj čas trávit bez obav z toho, zda vyžijeme z důchodu?

Jak si pojistit slastné roky života, kdy nebudeme muset podléhat tolika povinnostem jako v produktivním věku, ale čas budeme trávit vším, k čemu jsme se dosud nedostali? Jak pečovat o své sny? Není na to jednoduchý návod, každý z nás má odlišné představy a přání. Rozhodně se však vyplatí investovat. Jakým směrem? Odborníci poradí. Jedním z nich je Petr Čížek, předseda představenstva INVESTIKA, investiční společnost:

Nedávno jste komentoval zajímavý průzkum o investování Čechů, zejména do nemovitostí. Ještě před pár lety byly takové aktivity spojovány jen s lidmi vyšší příjmové kategorie. Jak je to dnes? Kupují domy, půdu, logistická centra atd. jen ti nejbohatší? Nebo se časy mění?

Češi jsou svým založením velice konzervativní, což se promítá do skutečnosti, že mají k vlastnictví nemovitostí speciální vztah. Téměř 70 % Čechů žije ve vlastním bytě či domě, což je v rámci Evropy nadprůměrné číslo. Vzhledem k rychlému nárůstu cen nemovitostí, který byl v posledních deseti letech oproti tempu zvyšování mezd dvojnásobný, se ale vlastnictví nemovitostí stává skutečně čím dál méně dostupným. Ale i pro ty investory, kteří si nemohou dovolit pořídit vlastní nemovitost nebo se chtějí zbavit starostí se správou a pronájmem, je řešením investice do realitního fondu. Do toho našeho se dá investovat již od 100 Kč jednorázově či pravidelně.

Češi také začínají pořizovat nemovitosti v zahraničí, které financují nejen z firemních příjmů, ale také z těch osobních. Nastupuje nový trend, jímž se přibližujeme západní Evropě?

Investice do zahraničních nemovitostí chápu jako snahu o teritoriální diverzifikaci rizika u reálných aktiv, což obdobně aplikujeme i v rámci portfolia našeho realitního fondu.

Je to logický důsledek bohatnutí společnosti a propojování Evropy. A ano, v případě České republiky to považuji za počátek trendu, který je v zahraničí již dlouho běžný.

Proč vkládáme peníze tímto směrem? Majitelé domečků, penzionů, hotýlků, apartmánů, hlavně na mořském pobřeží, si zdejší nemovitosti kupují jako jistotu pro svoji dovolenou, chtějí místo pronajímat, nebo se do některých destinací i přestěhovat, když by se v Čechách necítili dobře, případně bezpečně? Nebo to jsou i jiné důvody?

Platí i to, že investice do luxusnějších nemovitostí v turisticky atraktivních a unikátních lokalitách jsou také zpravidla cenově stabilní, jelikož skupina těch, kteří si je mohou dovolit koupit, dlouhodobě roste. Jde o skupinu movitých lidí, kteří mají dostatek prostředků a nejsou tak citliví na tržní výkyvy jako běžný spotřebitel. Například podle letošního Wealth Reportu publikovaného každoročně společností Knight Frank se jen v příštích pěti letech množství lidí s čistým jměním nad 30 miliónů dolarů globálně zvýší o 28 %.

Když se někdo rozhodne podílet se na příjmech z nemovitostí v cizině, hodlá spoluvlastnit, ale nemíní se o objekt starat, může využít váš realitní fond. Jaké záruky mu skýtá, co ho může mile překvapit?

Náš realitní fond je založený na stabilním a předvídatelném výnosu 4–6 % ročně, který dokáže dlouhodobě porážet inflaci. Abychom mohli takový výnos doručit – což se nám zatím každý rok podařilo s tím, že jednou jsme dokonce horní hranici cílového výnosu překročili –, musíme mít silně diverzifikované portfolio nemovitostí. Vybíráme kvalitní komerční nemovitosti, které pronajímáme bonitním nájemcům s dlouhodobými nájemními smlouvami, které obsahují také inflační doložku, tedy možnost zvyšovat nájem podle výše inflace. Díky rozložení portfolia do různých zemí, typů nemovitostí a mezi nájemce nejrůznějších oborů je dobře diverzifikované i riziko. Pokud se jednomu nebo dvěma odvětvím přestane dařit, netýká se to nikdy všech našich nájemců, což pomáhá udržet vysokou obsazenost našich budov i stabilitu a dlouhodobou předvídatelnost výnosů.

Jsou to opravdu smysluplně zhodnocené prostředky? Motivují k dalším investičním rozhodnutím? Není lepší investovat do zlata nebo do umění?

Já osobně zastávám postoj – a doporučuji to každému – investovat jen do aktiv, u nichž chápu, jak vzniká jejich výnos a jak fungují. Hlavní rozdíl mezi investicí do nemovitostního fondu a investicí do zlata nebo umění je ten, že nemovitostní fond doručuje pravidelný výnos, zatímco u zlata a umění žádný výnos v průběhu držby nemáte. Zde se hraje o to, zda dosáhnete k určitému datu pozitivního rozdílu mezi cenou nákupu a prodeje. Na druhou stranu já osobně nic proti těmto typům investic nemám, podstatné je, jaký máte investiční horizont a jaké zhodnocení očekáváte, to teprve určuje, zda je pro vás tento typ investice vhodný. Obecně platí, že byste měli svým investicím velmi dobře rozumět, znát i související rizika. V opačném případě jde vždy spíše o loterii nebo sázku, s kterými si ostatně Češi investování často pletou. Investování v pravém slova smyslu je přitom spíše dlouhodobý proces, kde hrají roli rozvaha, disciplína
a trpělivost.

Vaše společnost nabízí řadu příležitostí, jak by měly peníze lidem vydělávat. Oč je nyní mezi vašimi klienty největší zájem?

Velký zájem pozorujeme trvale o naši vlajkovou loď, kterou je už zmíněný INVESTIKA rea­litní fond. Každý měsíc v něm přibude zhruba 250–300 miliónů korun od našich klientů, z nichž kolem 100 miliónů korun dělají pravidelné investice. Dalším naším populárním produktem je peněžní fond MONETIKA, který je navázaný na hlavní úrokovou sazbu České národní banky a který se na českém trhu úspěšně etabloval jako investiční alternativa ke spo­řicím účtům.

K 20. červnu 2024 bylo v tomto investičním fondu už 5,5 miliardy korun a na tomto fondu nelze při pozitivních úrokových sazbách prodělat. Existuje také její eurová obdoba s názvem EUROMONETIKA, která podobným způsobem zhodnocuje investice těm, kteří mají příjmy či úspory v eurech. Pro dlouhodobé investování nad 10 let slouží náš dynamický produkt – fond akciových trhů EFEKTIKA, který je vhodný pro dosažení dlouhodobých cílů jako pořízení vlastní nemovitosti, finanční podpora dětí na startu do dospělého života, a zejména zajištění na stáří. Na základě historického vývoje indexu S&P 500, podle kterého investuje, je průměrný předpokládaný výnos EFEKTIKY 9 % ročně. Za první rok svého fungování už přitom svým klientům dokázal fond EFEKTIKA zhodnotit jejich investice o více než 28 %.

Jak lidé vnímají Dlouhodobý investiční produkt (DIP)? Tuší už, co nabízí?

Ohledně spuštění DIPu a jeho podoby panovala nejistota až do konce roku 2023, protože legislativní proces byl ukončen až na poslední chvíli. Z toho důvodu na DIP nebyli připraveni všichni účastníci trhu. Schopno jej poskytovat a propagovat bylo pouze několik společností, včetně INVESTIKY. Jistou roli hraje i to, že fungování DIPu, parametry jeho zvýhodnění a jeho koexistence s penzijním spořením nejsou úplně jednoduché. Povědomí a informovanost o DIP a jeho výhodách je jistě ještě třeba zvyšovat. Naše očekávání přesto DIP nejen splnil, ale dokonce předčil. Od začátku roku nám přinesl zhruba 40 % nových klientů. Mám za to, že je to i výsledek toho, že jsme v DIP věřili od chvíle, kdy se začal chystat, a i v podmínkách legislativní nejistoty jsme se na něj po všech stránkách intenzivně připravovali. Proto jsme byli schopni jej jako jedni z mála nabízet již od 2. ledna 2024. O DIPu jsme také intenzivně a s předstihem komunikovali jak s finančními poradci, tak s našimi klienty.

Co poradit movitější klientele, která pomalu končí s businessem, má ke spokojenému stáří vše, co potřebuje, a ví, že finance nemůže nechat ležet na běžném účtu? Vsadit na akciové fondy? Trochu zariskovat? Nebo všechno odkázat dětem a být bez starostí?

Riskovat bych nedoporučoval, obezřetnou práci s rizikem ano. Do akcií by měli investovat ti, kteří mají před sebou alespoň desetiletý horizont. S blížícím se důchodem by měli lidé své úspory naopak převádět do konzervativnějších investic. A ideální formou jejich čerpání je pak renta, tedy postupné pravidelné čerpání naakumulovaných prostředků. Výši renty ovlivní doba čerpání, výše vámi zainvestované částky a také skutečný výnos investičního produktu, z kterého rentu čerpáte. Zbytek peněz přitom zůstane zainvestován a bude dál „pracovat“. Právě to může vést k tomu, že vám zainvestovaná částka na důchod může vydržet mnohem déle. V případě pozitivního trendu na úrovni „zbývajících“ investic se dokonce může teoreticky stát, že formou renty budete čerpat pouze výnosy, zatímco jistina zůstane víceméně stejná a jednou ji získají vaše děti.

Česká populace rychle stárne, a jak se ukazuje, není úplně bez prostředků. Společnost bohatne i přes ekonomickou houpačku, kterou jsme si v posledních letech prošli. Není to pro vás příležitost?

Starší generace získaly na základě kuponové privatizace zkreslenou představu o investování. To se ale postupně začíná měnit s tím, jak se investování stalo v posledních letech populárním tématem v médiích i mezi lidmi. Velkým a paradoxně pozitivním impulzem bylo období vzedmutí inflace, která spoustu Čechů konečně přiměla k tomu, aby své úspory přesunuly ze svých běžných účtů s nulovým výnosem. Uvědomili si totiž, že se svými penězi musí aktivně pracovat, jinak že jim je inflace znehodnotí. Jako obrovský vnímám také potenciál DIPu. Obecně se uvádí, že lidé s průměrným příjmem by měli pro zachování stejné životní úrovně odcházet do důchodu alespoň s úsporami ve výši dvou miliónů korun. Pokud tento předpoklad přeneseme na pět miliónů obyvatel, kterých se to týká nebo se v nejbližších letech týkat bude, znamenalo by to deset biliónů korun, jež by se mohly v následujících dekádách na investičním trhu objevit. To je více než sedminásobek toho, co je v současnosti umístěno ve všech domácích investičních a penzijních fondech.

Čím povzbudit mladou generaci, aby se naučila efektivně nakládat s financemi? Pomáhají argumenty, vidina jistoty v pozdním věku, příklad adrenalinové radosti z toho, že jde můj fond nahoru? Být rozumným investorem by mohlo brzy patřit také k dobré image mladých mužů. Slyší na to?

Částečně ano, i když – jak správně říkáte – to může být pro část mladé populace tak trochu sport či móda. Stává se pak celkem často, že investování chápou spíše jako ruskou ruletu či hazard, ve kterém se mimochodem ročně otočí více peněz – přes 800 mi­liard korun –, než kolik mají Češi celkem zainvestováno v investičních fondech. Celkově ale vidíme u mladé generace trend, kdy investování chápou jako přirozenou součást života a nejsou tak výrazně zatíženi předsudky a mýty o investování. Jen by ten podíl mladých lidí, kteří již investují, měl být mimo jiné i vzhledem ke stárnutí populace a nepříznivým vyhlídkám státního penzijního systému mnohem vyšší.

O ženách investorkách se v poslední době hovoří jako o velmi rozvážných, spíše konzervativnějších bytostech, které se neženou za pofiderními nadsazenými cíli. Čím vás zaujala právě tato kategorie, co na ní obdivujete?

S obdivem sleduji, jak se ženy i v oblasti investování rychle přibližují mužům. Počet žen investorek je v posledních letech na vzestupu a mezera mezi muži a ženami se uzavírá. Vůbec přitom nevadí, že kvůli svému přirozenému založení jsou ženy opatrnější a konzervativnější. Pokud si můžu dovolit malé zevšeobecnění, řekl bych, že jsou ženy současně také disciplinovanější a trpělivější, což je pro dlouhodobé investování skvělá výbava. Přesto si ženy v oblasti investování věří méně než muži, i když pro to není důvod. Stačí tedy už jen málo – odbourat často neopodstatněné obavy a začít investovat klidně i s malou částkou, která se dá kdykoli podle aktuální životní situace a vývoje příjmů zvyšovat. Nějakým způsobem by měl totiž investovat prakticky každý z nás.

A proč jste se stal spoluzakladatelem INVESTIKY? Jaký příběh napsal váš osud do pamětního listu firmy?

Po studiích jsem získal cenné zkušenosti v bankovnictví, když jsem pracoval pro banku HSBC. V roce 2007 jsem se svým bratrem Janem začal podnikat v nemovitostech a po poměrně krátké době jsme vyhráli tendr Telefónicy, která se tehdy rozhodla prodat v ČR zhruba tři stovky nemovitostí českého Telecomu, který tehdy vlastnila. Tyto nemovitosti jsme odkoupili a v létě 2008 začali činit kroky k založení fondové struktury se zahraničními investory. Jenže na podzim přišla globální finanční krize a ze založení zahraničního fondu nakonec sešlo. Někdy od roku 2013 jsme začali připravovat projekt české investiční společnosti s tím, že jejím hlavním zaměřením by byl realitní fond, k čemuž došlo o dva roky později. Vsadili jsme na něj, protože Češi věří „v cihlu a beton“, tedy v reálné, hmatatelné aktivum. A my spolu s nimi, protože investování do nemovitostí má nesporné výhody. A jsem přesvědčen, že by mělo být součástí každého investičního portfolia. Na zvážení každého pak je zvolit, jak velkou část tohoto portfolia budou nemovitosti tvořit.

za odpovědi poděkovala Eva Brixi