Asociace pro veřejné zakázky uspořádala dne 18. června 2015 v Praze 5.
ročník odborné konference "Veřejné zakázky v novém kabátě, aneb co
přinese nový zákon o zadávání veřejných zakázek v roce 2016".
Konference se konala pod záštitou ministryně pro místní rozvoj, Karly
Šlechtové, a předsedy ÚOHS, Petra Rafaje.
    Předseda ÚOHS v úvodním projevu vyjádřil naději, že nový zákon
přinese svěží vítr do prostředí zadávání veřejných zakázek nyní
zatíženého mnohdy nadbytečnými administrativními pravidly. Na druhou
stranu upozornil, že aplikace nového zákona bude vyžadovat od všech
zúčastněných aktérů, včetně ÚOHS, nový způsob uvažování. Návrh
nového zákona o zadávání veřejných zakázek vnáší do postupu
zadávání veřejných zakázek daleko větší volnost, která však v
žádném případě nesmí být na úkor zásady transparentnosti a ochrany
hospodářské soutěže.
    Přínosy návrhu nového zákona shrnul Vlastimil Fidler, ředitel odboru
práva veřejných zakázek a koncesí MMR. Vyjádřil, že ambicí nového
zákona není řešit veřejné zakázky komplexně a kazuisticky z hlediska
všech kroků a úkonů zadavatele; zásada hospodárnosti a další aspekty
investičního procesu musí být předmětem jiných norem. Cílem nového
zákona je předně transpozice evropských směrnic a to ve smyslu vyvážené
možnosti využití co nejširší škály institutů z nových směrnic. Na
druhou stranu bylo přistoupeno ke zpřísnění a doplnění směrnicových
pravidel v souladu s věcným záměrem zákona. Hlavními záměry MMR bylo
snížení administrativní zátěže, posílení odpovědnosti zadavatele,
zjednodušení a posílení flexibility podlimitního zadávání. K zásadám
transparentnosti a nediskriminačního přístupu nově přibývá zásada
přiměřenosti. Nová norma řeší řadu stávajících praktických
problémů zadávacího procesu. Zadavatel bude mít např. možnost vyloučit
dodavatele, který se v minulosti neosvědčil, nebo možnost stanovit si
předem pravidla pro určení mimořádně nízké nabídkové ceny. Škála
nových hodnotících kritérií umožní lépe postihnout kvalitu nabízeného
plnění. Procesním zjednodušením bude i to, že zadavatel nemusí pracně
posuzovat a kontrolovat všechny obdržené nabídky. Nejsou žádné požadavky
na vznik a jednání komisí, a je ponecháno na vůli zadavatele, zda komisi
pro úkony v zadávacím řízení ustanoví. Josef Chýle z ÚOHS představil
nová pravidla pro přezkum postupu zadavatele v zadávacím řízení a
upozornil, že novým zákonem daná flexibilita postupu zadavatele klade
vyšší nároky na jeho schopnost své kroky odůvodnit. Povaha nových
rozhodnutí ÚOHS musí být věcná, ÚOHS bude rozhodovat pouze o tom, zda
zadavatel porušil zákon či ne, a kontradiktorní ve vztahu k ochraně
hospodářské soutěže.
    Jak vyplynulo z panelové diskuze, aplikace nové normy je spjata i s
riziky. Zmiňovány byly nejasnosti vyplývající z některých nových
institutů, např. možnost self-cleaningu vyloučeného dodavatele, jakož i
schopnost zadavatele tento self-cleaning objektivně posoudit. Tomáš Machurek
z MT Legal nastínil možné otázky týkající se nově pojaté horizontální
a vertikální spolupráce. Adéla Havlová z Havel, Holásek & Partners se
dotkla sporných momentů, jinak vítaného institutu, předběžných tržních
konzultací. Viktor Vlček z ŘSD upozornil na otázku efektivnosti délky
lhůty pro podání námitek proti zadávacím podmínkám a Marie Vebrová ze
společnosti SWIETELSKY vyjádřila pochybnost, zda jsme v "českém
prostředí" schopni takové změny náhledu, jaký návrh zákona vyžaduje.