Když si přečtete odpovědi Cyrila Svozila, jednatele firmy AERS s.r.o., která patří do skupiny Fenix Group, hned se vám zlepší nálada. Zjistíte totiž, že se dá nad panikou a strachem, které se na nás valí ze všech stran, vyhrát zdravým rozumem, činorodostí a chutí dělat něco, co je pro lidi užitečné, co má budoucnost a co skýtá prostor pro nové až převratné technologie. A nejen v energetice, ale i v našem životním komfortu. AERS vyrábí bateriová úložiště pro domácnosti i firmy. A poskytuje i sofistikované služby k nim. S ohledem na vývoj trhu s elektrickou energií a sílící poptávku po řešeních, která dokážou zajistit dostatek elektřiny, respektive dobře s ní hospodařit, si na nedostatek práce jeho tým stěžovat nemusí:
Jak se v uplynulém roce změnil trh v České republice v souvislosti s kmitajícími cenami energií? Začaly firmy i domácnosti o energetice, vlastních potřebách, možnostech přemýšlet jinak?
Bezpochyby. Energie byly a jsou nejen v ČR, ale v celé Evropě tématem číslo jedna a ještě dlouho (bohužel) budou. Jelikož nelze mávnutím kouzelného proutku postavit a spustit robustní zdroj typu jaderného reaktoru, tak si budeme muset zvykat na to, že je kWh luxusní statek, se kterým se musí umět šetrně nakládat. K tomu samozřejmě přispívají v současnosti mohutně rozšířené fotovoltaické elektrárny, ale bez baterky to jaksi není ono. Ekonomika je poměrně jednoduchá. Každá kWh, kterou neodebereme ze sítě, je naše úspora. A k tomu potřebují domácnosti i výrobní společnosti baterku. Bez ní totiž nemohou efektivně pracovat s energií, kterou si vyrobí v období, kdy zrovna nemají adekvátní spotřebu (víkendy, státní svátky apod.) a současně nemohou účinně nakupovat a prodávat elektrickou energii na spotovém trhu.
Nakolik to ovlivnilo vaši orientaci, vaši strategii?
Nijak zásadně. Tenhle vývoj šel předvídat. Green Deal je cesta od uhlí k uhlí. Akorát budeme na té cestě hodně krvácet.
Určitě se situace promítla i do růstu požadavků na domácí bateriová úložiště. Stačíte vyrábět?
Zatím ano. Dodací lhůty jsou pořád v rozmezí dvou až tří měsíců. Navíc plánujeme výstavbu nové automatizované výrobní haly, která by měla celý proces výroby značně urychlit.
Změnila se cena? Přibylo zajímavé financování?
S cenou zatím nehýbeme, ale vše bude samozřejmě záviset na posunech cen vstupů.
Je ve světě dostatek materiálu k výrobě bateriových úložišť?
Na světě je dostatek všeho. Kdo říká opak, tak nic nepochopil a z ničeho se nepoučil (viz všechny predikce ohledně vytěžení ropy, plynu, uhlí apod).
Co je však úplně nejdůležitější, je to, že je naštěstí na světě i dostatek šikovných a pracovitých lidí, kteří se snaží věci posouvat dál, a tím nám všem zlepšují život. Pokud narážíte na jednotlivé prvky jako lithium nebo fosfát, tak ty mohou být (a nejspíše brzy budou) nahrazeny jinými. To mi vrásky nedělá.
Mohl byste specifikovat výhody firmy, která „jede“ na baterky? Kromě soběstačnosti a zajištění se proti případnému blackoutu?
Ty roviny jsou dvě. První rovina je pro mnohé firmy existenční, a to je spolehlivost dodávek elektřiny bez rizika výpadků. Takový výpadek (i když jde o tzv. mikrovýpadek v podobě probliknutí) je pro lecjakou výrobu otázkou bytí či nebytí. Bohužel se dá v současné energetické situaci předpokládat, že spolehlivost dodávek elektrické energie projde také značnou degradací a lze očekávat nárazové či plánované výpadky v dodávkách. A výroba, která nemá jistotu hladkého chodu, není z definice konkurenceschopná. Kromě těchto mikrovýpadků umí naše systémy SAS (špičkovací akumulační stanice) také vyhlazovat odběrový diagram, tedy usekávat odběrové špičky, což vede k úsporám za rezervovaný příkon.
Druhá rovina je na úrovni služeb. Tam umožňujeme zákazníkům pomocí našeho chytrého algoritmu, který jsme vyvinuli společně s centrem UCEEB ČVUT, obchodovat s elektřinou na tzv. spotovém trhu. Ten umožňuje razantní úspory právě pro subjekty, které mají k dispozici dostatečně robustní úložiště energie. Princip je v podstatě jednoduchý. Výhodně nakoupit, kvalifikovaně spotřebovat a ideálně ještě draze prodat. A druhou službu, kterou chceme výhledově spustit, je možnost poskytování tzv. podpůrných služeb, tedy poskytování flexibility. Ta znamená ulevit přenosové soustavě pomocí jednoduchých příkazů nalej/vylej v návaznosti na aktuální situaci v přenosové soustavě. V době enormního množství nově zapojovaných fotovoltaických elektráren lze totiž v distribuční a přenosové soustavě očekávat opravdu nepěkné věci. A existují jen dvě efektivní řešení: (i) mohutné posilování soustavy a (ii) velkokapacitní bateriová úložiště, přičemž se budou obě vzájemně doplňovat.
Prosazujete myšlenku energetické nezávislosti na státu. Myslíte si, že vám dá budoucnost za pravdu? Že každá firma, organizace, domácnost se budou muset časem postarat o vlastní zdroje elektřiny, tepla, energetické jistoty?
Každá ne, jenom ty, co chtějí přežít. Vzhledem k celoevropské energetické politice není od věci předpokládat, že někdy v roce 2026 bude valná většina zemí čistým dovozcem elektřiny. Odkud ji tedy budou dovážet? Proto bych všem radil, aby nečekali na stát, ale zařídili se raději sami. Tak jako již nesčetněkrát je tohle jediná možná cesta.
A věříte tomu, že se za čas zrodí úplně nové technologie, které nabídnou láci, komfort, užitek ve větším měřítku, než jsou soláry, tepelná čerpadla?
Bezpochyby. Pokud bude volný trh, bude souboj konkurenčních myšlenek a technologií. Teprve ten pak ukáže, které výrobky obstojí, a ty se chytnou. Pokud naopak přejdeme (znovu) na centrální plánování, tak nás čeká cesta do padesátých let a k ekonomice nedostatku. To již máme docela dobře zmapované.
Ostatně, aniž příliš vyzrazujete, na čem váš tým nyní pracuje? Tipnu si: zjednodušené ovládání úložiště, jeho zmenšení, řízení s využitím umělé inteligence, recyklovatelnost, inovace softwaru se zabudováním další přidané hodnoty...
Máme toho na stole dost. Pracujeme na další generaci středních kontejnerových úložišť MES, na rozšíření výroby velkých průmyslových BESS a na integraci algoritmu pro obchodování na spotu pro firmy, na vylepšení ovládacího rozhraní pro domácí baterie HES... Tenhle obor je tak nový a dynamický, že nevíme, kam dřív skočit.
za odpovědi poděkovala Eva Brixi