Povinnosti firem vyplývající ze zákona o ekologické ujmě platí sice až od 1.ledna 2013, ale podle doporučení odborníků by se řešení této problematiky nemělo odkládat až na konec roku. Termín ekologická újma je v české legislativě zakotven od roku 2008, kdy vešel v platnost zákon č. 167/2008 Sb. o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů.

Ten ekologickou újmu definuje jako měřitelnou nepříznivou změnu se závažnými nepříznivými účinky na vybrané přírodní zdroje. Podle zákona mohou tuto újmu způsobit provozovatelé přesně definovaných činností, kteří jsou proto povinni znát veškerá rizika ekologické újmy, která by mohla nastat v důsledku jejich aktivit. Mají povinnost rovněž tato rizika zhodnotit a na základě tohoto hodnocení případného rizika ekologické újmě předcházet, případně její negativní účinky kompenzovat.

Ekologickou újmou se tedy rozumí nepříznivá měřitelná změna přírodního zdroje nebo měřitelné zhoršení jeho funkcí, která se může projevit přímo nebo nepřímo na chráněných druzích volně žijících živočichů, planě rostoucích rostlin, podzemních nebo povrchových vodách, znečištěné půdě.

Nicméně zákon z roku 2008 odkládá účinnost ustanovení o finančním zajištění k nápravě o 5 let - do roku 2013. Jinak řečeno, finanční zajištění preventivních opatření nebo nápravných opatření je provozovatel povinen zajistit k 1. lednu 2013.

V této souvislosti však v podnikatelské sféře existuje stále řada nejasností.

Podle vyjádření Markéty Malinové z nezávislé inspekční společnosti Bureau Veritas, která se v této souvislosti zabývá podnikovou ekologií, je třeba upozornit, že „tyto povinnosti se vztahují na převážnou většinu podnikatelských subjektů. A to třeba i na každého chovatele hospodářských zvířat nebo provozovatele zařízení ke sběru, výkupu, využívání a odstraňování odpadů. Souhrnně lze říci, že každý subjekt je povinen při své činnosti předcházet ekologické újmě a přijímat preventivní opatření!"

Kdy vzniká povinnost zajistit dostatečně vysoké finanční krytí potenciálního rizika vzniku ekologické újmy?

Podle Markéty Malinové musí základní hodnocení provést všichni provozovatelé (výjimkou jsou ti, kteří nakládají pouze s malým množstvím závadných látek - limitní množství je dáno v příloze 1 k nařízení vlády). V případě, že získali celkový počet bodů vyšší než 50, jsou povinni zajistit dostatečně vysoké finanční krytí a zpracování podrobného hodnocení rizik.

Existují však výjimky. Co se týče finančního krytí vzniku ekologické újmy, jsou z této povinnosti vyjmuti provozovatelé, u nichž jsou předpokládané náklady na nápravu ekologické újmy nižší než 20 milionů Kč. Rovněž ti, kteří mají certifikovaný systém environmentálního řízení podle norem ČSN EN ISO 14000 nebo jsou registrováni v Programu EMAS (Eco-Management and Audit Scheme). Jedná se o dobrovolný nástroj environmentální politiky, jehož hlavním cílem je podporovat neustálé zlepšování vlivu organizací na životní prostředí. (V České republice byl ustanoven na základě Usnesení vlády České republiky č. 466/1998 o schválení Národního programu zavedení systému řízení podniku a auditu z hlediska ochrany životního prostředí).

Bureau Veritas v rámci této problematiky zajišťuje komplexní řešení – vypracuje základní hodnocení rizik, výsledkem kterého je bodové ohodnocení dané provozovny. Jestliže bodové ohodnocení přesáhne 50 bodů, nabídne zpracování certifikovaného systému ISO 14000, případně EMAS v rámci stanovené výjimky. Firma tím ušetří nemalé částky pro finanční krytí a pro podrobné zpracování, které zahrnuje například zmapování výskytu ohrožených živočichů.

Jak v této souvislosti Markéta Malinová dodává, „firma se tak vyhne finančnímu krytí a zpracování podrobného hodnocení rizik a zároveň společnost absolvuje audit podle normy ISO 14000, který transparentně potvrdí přístup k ochraně životnímu prostředí".

V případě vzniku zjištěné ekologické újmy je provozovatel povinen neprodleně provést veškerá proveditelná nápravná opatření a sdělit příslušnému orgánu informaci o důležitých okolnostech vzniku ekologické újmy. Provozovatel musí vypracovat návrh nápravných opatření a předložit ho příslušnému orgánu ke schválení. Tento orgán může kdykoliv požádat provozovatele o informaci o bezprostřední hrozbě ekologické újmy.

Řízení o uložení preventivních nebo nápravných opatření zahájí příslušný orgán z moci úřední, jakmile se dozví o skutečnosti, která nasvědčuje tomu, že mohlo dojít k ekologické újmě nebo pokud bezprostředně hrozí její vznik.

Provozovatel, který způsobil ekologickou újmu, je povinen nést náklady, o jejichž náhradě rozhodne příslušný úřad.

Společnost Bureau Veritas Czech Republic je součástí mezinárodní skupiny Bureau Veritas, která je lídrem celosvětového certifikačního trhu a poskytuje komplexní služby v oblastech kvality, hygieny, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, životního prostředí a společenské odpovědnosti. Na území České republiky je zastoupena již přes 100 let a zaměstnává více než 100 profesionálů.

Bureau Veritas celosvětově působí ve 140 zemích, kde má síť 900 kanceláří a laboratoří. Přes 48 tisíc jejích zaměstnanců poskytuje služby více než 400 tisícům klientů.

Další informace – viz http://www.bureauveritas.cz

O společnosti BUREAU VERITAS CZECH REPUBLIC, spol. s r.o.

Mezi hlavní služby, které v České republice poskytuje, patří certifikace systému managementu a výrobková certifikace, inspekce potravin a zemědělských komodit, testování a laboratorní analýzy, technické inspekce v průmyslu, periodické kontrolní služby provozovaných zařízení, kontrolní činnosti ve stavebnictví, služby v oblasti lodního průmyslu, kontrolní služby pro finanční sektor, školení a vzdělávání.

Služby nejsou zaměřeny na vybraná odvětví nebo tržní segmenty, ale jsou poskytovány napříč odvětvími bez ohledu na jejich rozsah či charakter. Pro specifické případy jsou využíváni zahraniční auditoři, inspektoři a další experti.