Josef KratochvílMnohé z nás potěší, když se dovědí, že někdo vynalezl něco, co má široké praktické využití. Třeba pro komfortnější život člověka, například by to mohla být sestava bylin, která zabere na angínu lépe než antibiotika, nebo dámské punčocháče, které se budou opravdu snadno a rychle oblékat, či způsob, na jehož principu se naučí příroda ve spojení s myšlenkou člověka důmyslně zadržovat vodu tam, kde je toho nejvíce zapotřebí, aniž by do regionu mylně zasahoval. Žárovky, které nebudou svítit, ale přesto pod nimi budeme báječně vidět, nebo kombinaci tří pohybů, na jejichž základě obézní zaručeně do měsíce zhubne. Nikdy totiž neříkej nikdy.

Převratné vynálezy lidstva se zpravidla již patentují nebo se chrání obdobným způsobem. Dnešní složitá sociální a ekonomická situace vyvolaná řáděním koronaviru mimo jiné odhalila, jak užitečná je ochrana duševního vlastnictví právě pro budoucnost. Některé subjekty mohly své know-how pohotově nabídnout při výrobě roušek a respirátorů, léčivých preparátů, doplňků stravy. Shrnout by se to dalo pod pár slov: Štěstí přeje připraveným. 

Krizové okamžiky však odhalily i značný potenciál lidí, nezmapovanou zkušenost, kteří sice nic nepatentovali, ale zase přišli s nejrůznějšími nápady, jak věci zvládnout. Někde se pečou buchty pro ostatní, jinde se jako z čistého nebe mění logistika či využívají výrobní provozy k jiným účelům. Všichni najednou hledají nějaká řešení. Není podstatné, že jen ta výjimečná mohou spatřit světlo světa i jako patent nebo průmyslový vzor. Podstatné je uvědomit si, že potenciál zde je.
Jak na to všechno nahlíží předseda Úřadu průmyslového vlastnictví Mgr. Ing. Josef Kratochvíl, Ph.D., a co nabízejí jeho odborná pracoviště? O tom je následující rozhovor:

Potěšilo vás, kolik přemýšlivosti, tvořivé energie se najednou „vyrojilo“ na nejrůznějších úrovních, na vysokých školách, ve firmách i mezi občany? Myslíte si, že některá řešení mohou dospět až k metě patentu?

Ano, potěšilo mě to. Avšak o moc raději bych byl, kdyby k takovému rojení, jak říkáte, došlo při jiné příležitosti, než je zrovna tato. Ověřil jsem si, co si myslím již dávno, a to, že chytrých, tvořivých lidí máme hodně, že dovedeme být inovativní a nápadití, ale často potřebujeme jistý tlak okolností. Z toho bychom se měli poučit a vytvářet pozitivní tlak zejména ekonomickými instrumenty, třeba vyšší zainteresovaností výzkumu a vývoje a jednotlivých výzkumníků a vývojářů na realizaci výsledků jejich práce. Je jasné, že tady systém ochrany průmyslového vlastnictví nabízí osvědčené nástroje. Jen bych vás trochu opravil: patent není meta, meta je využití patentovaných technických nápadů v praxi, meta je dosažení win-win výsledku, kdy prospěch má společnost, ale i původce. Samozřejmě se to může týkat dnes tak sledovaných nových léčiv či ochranných zdravotnických pomůcek.

Co byste poradil v této hektické době, kdy doslova záleží na každé minutě, těm, kteří přicházejí s novými směry a myšlenkami? Neměli by pomýšlet i na to, jak nápad ochránit?

Myslím, že ani v takto mimořádné situaci by se nemělo zapomínat na nabídky, které systém ochrany průmyslového vlastnictví přináší. Jako při mnoha jiných příležitostech znovu připomínám obrovské množství technických informací volně přístupných v patentových databázích. Ti, kteří ve výzkumu a vývoji bojují se současnými výzvami, by se každopádně měli podrobně seznámit se stavem techniky ve specifických oblastech lékařství a hygieny. Vyzývám: prosím, podívejte se do zdarma přístupné databáze Espacenet. Hledejte tam odpovědi, kde je ve vašem oboru svět. A samozřejmě, poté, co sami naleznete vlastní technické řešení, které by podle vás mohlo obstát při posuzování splnění podmínek patentovatelnosti, podejte přihlášku vynálezu. A hned potom můžete jít s novinkou na veřejnost.

Úřad průmyslového vlastnictví získal v posledních letech vysoké renomé. Co se například loni podařilo?

Snažíme se nejen pomáhat chytrým „věcem“ na svět, ale také pomocí osvěty nabádat k tomu, jak mocné je duševní vlastnictví právě v ekonomických souvislostech. Ale abych byl konkrétní. Celkový výkon ÚPV, pokud jde o přihlášky a udělená průmyslová práva, průběžně sledujeme a měsíčně vyhodnocujeme. V roce 2019 bylo ukončeno řízení u 1133 patentových přihlášek, patent byl udělen v 509 případech, z toho 467 domácím přihlašovatelům. Množství nevyřízených patentových přihlášek se podařilo snížit o 11 %. U 7576 evropských patentů bylo provedeno řízení nutné pro dosažení jejich platnosti na území ČR (validace). Celkový počet patentů platných na území ČR ke konci roku 2019 činil 48 414.
Bylo ukončeno řízení u 1285 přihlášek užitných vzorů. Úřad zapsal do rejstříku 1128 užitných vzorů. Celkový počet zapsaných užitných vzorů platných na území ČR ke konci roku 2019 činil 7734.
Bylo ukončeno řízení u 268 přihlášek průmyslových vzorů. Úřad provedl 212 zápisů průmyslových vzorů, které obsahovaly 620 jednotlivých vzorů. Na konci roku 2019 bylo na území ČR v účinnosti 2647 národních průmyslových vzorů.
Bylo ukončeno řízení u 7968 přihlášek ochranných známek a do známkového rejstříku bylo zapsáno 6648 národních ochranných známek. Na konci roku 2019 platilo na území České republiky 126 133 národních ochranných známek.
ÚPV rozhodoval rovněž v rámci tzv. sporných řízení. V oblasti technických řešení šlo o řízení zrušovací, výmazová a určovací. V roce 2019 bylo vydáno 57 rozhodnutí. Ve sporných řízeních v oblasti ochranných známek ÚPV vydal celkem 684 rozhodnutí. Zvláštním správním řízením o přezkoumání rozhodnutí vydaného ÚPV v prvním stupni je řízení opravné. Nejvíce užívaným opravným prostředkem je rozklad. Vyřízeno bylo 225 rozkladů.

Snažíte se trvale působit na odbornou veřejnost tak, aby z ochrany nehmotného majetku měla české společnost i ekonomika větší užitek než v minulosti. Přicházejí výsledky?

Myslím, že zcela určitě, i když ne takovým tempem, jak bychom si přáli. Při službě veřejnosti vycházíme z faktu, že systém ochrany průmyslového vlastnictví je významným nástrojem podpory ekonomického růstu. Efektivní poskytování, řízení a využívání práv průmyslového vlastnictví je klíčem k rozvinutí potenciálu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, který je pro dlouhodobou konkurenceschopnost nezbytný. Systém poskytuje, vedle zajištění výlučného práva užívání nehmotného vlastnictví, také možnost seznámit se s nejčerstvějšími technickými poznatky. Proto sledujeme nejnovější vývoj oblasti ochrany průmyslového vlastnictví a snažíme se na něj pružně reagovat. Využíváme k tomu především informace získané činností v řídicích orgánech Světové organizace duševního vlastnictví, Evropské patentové organizace, Úřadu EU pro duševní vlastnictví. Účastníme se odborného dění v naší oblasti, pracovních setkání na úrovni Visegrádské skupiny, bilaterálních mezinárodních jednání, konferencí, seminářů. Nabyté zkušenosti uplatňujeme například při přípravě metodických postupů uvnitř úřadu nebo při tvorbě nových právních předpisů, v poslední době například novely zákona o ochranných známkách.

Hojně zmiňujete, že české firmy i vědecká pracoviště zaostávají ve vytěžování informací, které nabízíte. Oč přesně jde?

Celospolečenská potřeba akcentovat podporu užívání systému ochrany průmyslového vlastnictví se projevila zařazením této problematiky do Inovační strategie České republiky 2020–2030. Zpracováváme Koncepci podpory ochrany průmyslového vlastnictví, která z Inovační strategie vychází a je s jejími pilíři úzce propojena. Klade si stejný cíl, pomoci posunout ČR mezi nejinovativnější evropské státy, a to cestou podpory efektivního využívání systému ochrany průmyslového vlastnictví. Docílit, aby optimální využívání všech prvků tohoto systému se stalo trvalou součástí každodenního výzkumného, vývojového a podnikatelského života. V posledních letech čeští uživatelé ze statistického hlediska mírně pokročili v ochraně svých technických řešení a inovací.
Celkově však, zejména v prodejích licencí a ve vytěžování patentových informací a využívání právně volných technických řešení, stále zaostávají za konkurencí průmyslově vyspělých států. Málo je užíván potenciál patentových informací za účelem vyvarovat se zkoumání již známého, stejně jako sledovat směr výzkumu, vývoje a produkce konkurentů a eliminovat nebezpečí citelných sankcí při porušování průmyslových práv ostatních uživatelů. Připravovaná koncepce nabízí soubor opatření, která by měla zlepšit chápání smyslu systému ochrany průmyslového vlastnictví a podpořit jeho využívání. Jestliže se za jednu z hlavních příčin nedostatečného využívání systému pokládá stále ještě nízké povědomí o jeho významu, obsahu a možnostech, koncepce předkládá opatření i pro oblast vzdělávání.

Získat kvalitní informace je dnes mnohem jednodušší, než dejme tomu před deseti lety. Co k tomu v případě nabídky Úřadu přispělo?

Chceme být co nejotevřenější vůči našim klientům. Vybudovali jsme a dále zlepšujeme informační systém, který, jak se domnívám, není ve státní správě zcela obvyklý: každému umožňujeme získat online zcela aktuální informaci o podaných přihláškách vynálezů, užitných vzorů, průmyslových vzorů, ochranných známek a dalších a průběhu řízení. Tato informace obsahuje nejen bibliografická data vážící se k přihlášce, případně zveřejněnou přihlášku, ale též historii celého řízení – přehled všech položek spisu k jednotlivé přihlášce.

Velmi významným způsobem dbáte na kvalitu. Jak na to jdete?

Snažíme se pracovat kvalitně se vším, co k tomu patří, a hlavně s ohledem na to, aby byly naše služby dokonalejší a vstřícnější. A především se snažíme postupovat koncepčně. V souladu s tímto trvalým záměrem si stanovujeme jednotlivé roční cíle v rámci zavedeného Integrovaného systému řízení. Pro nejbližší období jsme si mimo jiné stanovili uspět při recertifikačním auditu systému managementu kvality podle normy ISO 9001:2015 a dozorovém auditu systému managementu bezpečnosti informací podle normy ISO/IEC 27001:2013. Pro další rozvoj jsme určili provést analýzu systému řízení a realizovat opatření, která by v příštím období umožnila implementaci normy ISO 22301:2013 systém managementu kontinuity podnikání. V loňském roce získal jeden z členů našeho managementu ocenění Manažer kvality roku od České společnosti pro jakost. Měřitelných výsledků je samozřejmě více.

Přemýšlel jste, jak právě v této době nebo poté, co odezní to nejhorší, povzbudit firmy či jednotlivce, klastry, vědecká pracoviště a jiná seskupení k tomu, aby byli ještě aktivnější v komunikaci s Úřadem? Nebo lépe, aby, až se doba zklidní, nezapomínali na to, že mohou svoji invenci také zhodnotit pomocí nástrojů, jež se přímo nabízejí?

V rámci naší připravované Koncepce podpory ochrany průmyslového vlastnictví předložíme návrhy, které považujeme za zásadní, aby všichni uživatelé mohli co nejkomplexněji využít všeho, co systém nabízí. Úřad pracuje i za této mimořádné situace. Vedle zpracování přihlášek se usilovně věnujeme rozvoji moderních nástrojů elektronické komunikace. Mimochodem, v letošním březnu jsme oproti únoru elektronicky přijali o 33 % více přihlášek a ostatních podání. Bohužel jsme museli omezit svou osvětovou a vzdělávací činnost a některé služby vyžadující osobní jednání. O to víc se v tomto ohledu budeme snažit hned, co omezení pominou. Samozřejmé je, že zaměstnanci Úřadu průmyslového vlastnictví, a předem jim za to děkuji, vynaloží veškeré úsilí, aby kompetence a služby byly na sto procent plněny, a ještě o trochu víc, abychom poskytli maximální pomoc a podporu každému, kdo se na nás se svými potřebami obrátí. Pokud se nám podaří české chytré a šikovné lidi přesvědčit, že u nás mohou najít technickou inspiraci a pak vlastní nápady mohou prodat za násobek toho, na co byli dosud zvyklí, bude to naše největší radost.

za rozhovor poděkovala Eva Brixi