Josef KratochvílJe obdivuhodné, kolik českých firem, vysokých škol, výzkumných organizací a dalších subjektů v uplynulém půlroce nacházelo nová řešení pro to, aby mohly existovat dál, rozvíjet výrobu a služby. Nabízet trhu to, co nejvíce potřebuje. Vznikly nové produkty, zrodily se ojedinělé postupy práce, ke slovu se dostaly špičkové technologie i efektivnější organizace procesů. Znamená to, že potenciál tvořivosti nabral na obrátkách, aktivoval se.

Věční pesimisté, škarohlídi a remcalové dostali na frak novou praxí. Ale nejde jen o dobu koronavirovou. Tendence zlepšování se v přístupu k využívání chytrých myšlenek u nás stoupá. Důkazem je, Česká republika zaznamenala další úspěch na poli inovací. V Globálním inovačním indexu (Global Innovation Index-GII) obsadila 24. místo ze 131 světových ekonomik. Globální inovační index hodnotí světové ekonomiky podle inovačních schopností. Je postavený na sedmi pilířích, ve čtyřech z nich si ČR vede nadprůměrně i ve skupině 49 vysokopříjmových zemí. Jde o infrastrukturu, sofistikovanost obchodu, znalostní a technologické výstupy a tvůrčí výstupy. „Opravdu mě těší výsledek, kterého naše země v žebříčku dosáhla. Před dvěma lety jsme ve vládní Radě pro výzkum, vývoj a inovace představili revoluční inovační strategii a přesvědčili vládu, že výzkum se stane základem nové hospodářské vize Česká republika: Země pro budoucnost. Vyplatilo se to a postupně se posouváme mezi inovační lídry,“ uvedl při příležitosti výsledků ČR vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. S tématem úzce souvisí duševní vlastnictví a správné nakládání s ním, včetně jeho ochrany. Proto jsem se zeptala předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví Mgr. Ing. Josefa Kratochvíla, Ph.D.:

Čerstvá informace ze září tohoto roku – Čes­ká republika v Globálním inovačním indexu obsadila 24. místo, v rámci Evropské unie se dostala na 11. příčku. O čem to vypovídá?

Především je nutné zmínit trend. ČR se v roce 2020 posunula na celkové 24. místo, přičemž je to o jedno místo lepší než v roce 2019 a o tři místa na tom jsme lépe než v roce 2018. V hodnocení inovačních vstupů se od roku 2018 zlepšujeme meziročně vždy o jedno místo. V inovačních výstupech se dokonce naše země posunula na celkové 17. místo. Inovační efektivita pro rok 2020, tj. poměr inovační vstupů a inovačních výstupů, je 123 %. Tato čísla vypovídají o tom, že ČR si vůbec nevede zle, a navíc se zlepšuje.

Znamená to, že ze sledovaných 131 světových ekonomik, i přes kritické hlasy podnikatelů i státu, nejsme zase tak špatní?

Přesně tak, nejsme vůbec špatní. ČR sice v žádném hodnoceném pilíři nedosahuje Top 10, nicméně v několika pilířích je lepší než průměr Evropy, konkrétně jsme lepší ve znalostních a technologických výstupech, v tvůrčích výstupech, v infrastruktuře a v sofistikovanosti obchodu. V pilířích, kde sice nejsme lepší než průměr Evropy, za tímto průměrem nezaostáváme výrazně a průměr těsně následujeme.

Přesto, kde jsou v cestě za ještě zajímavějším hodnocením podle dat vašeho Úřadu, největší rezervy?

Existuje mnoho způsobů, jak měřit inovační výkonnost států. Na principu kompozitních indikátorů jsou založeny inovační indexy zachycující velké množství informací různého charakteru, čímž poskytují komplexní pohled na inovační výkonnost. Významné inovační indexy jsou Global Innovation Index (GII – vydává Světová organizace duševního vlastnictví v Ženevě) a Summery Innovation Index (SII – vydává Evropská komise). Podle údajů, které jsou zahrnuty v těchto indexech, ČR zaostává ve využívání ochrany průmyslového vlastnictví. Jak se můžete dočíst v níže uvedené tabulce, ČR neobstojí v počtu PCT patentových přihlášek ani se srovnatelně velkými zeměmi jako například Švédsko nebo Rakousko. Rezervy jsou tedy jasné, stačí začít více využívat ochranu průmyslového vlastnictví!
Na druhou stranu, inovační výkonnost státu nejsou jenom přihlášky patentů, proto celkově vycházíme ve srovnání s ostatními státy dobře.

A jak mohou pomoci vaši odborníci?

Naši odborníci mohou poskytovat maximální podporu přihlašovatelům, potenciálním přihlašovatelům a majitelům průmyslových práv. Přihlašovatelům registrace průmyslových práv co nejvíce usnadňujeme online podání, rychlost správního řízení, konzultace a další. Potenciálním přihlašovatelům vysvětlujeme, že zhodnotitelné průmyslové vlastnictví je třeba registrovat k průmyslověprávní ochraně. Potenciálním přihlašovatelům například zpracujeme rešerši stavu techniky a poradíme, jak efektivně pro své průmyslové vlastnictví zajistit ochranu na více teritoriích.
Soustřeďujeme se na osvětu a principy ochrany průmyslového vlastnictví, vysvětlujeme nejen v soukromé a výrobní sféře, ale i ve státní správě, tak aby byla co nejlépe využívána a efektivně nastavena pravidla v různých dotačních systémech. Máme nastavené fungující spolupráce se Světovou organizací duševního vlastnictví (WIPO), Evropskou patentovou organizací (EPO) a Úřadem pro duševní vlastnictví Evropské Unie (EUIPO).
V současné době například jednáme o vzniku IP mediačního centra, které by mělo usnadnit majitelům práv řešit jejich spory o duševní vlastnictví. Rozvoj IP mediací bude tématem nejbližší budoucnosti.

Před dvěma lety byla vládou přijata Inovační strategie nesená v duchu myšlenky, že výzkum se stane základem nové hospodářské vize naší země. Myslíte, že právě tato cesta už začíná nést své ovoce?

Jednoznačně. Právě pro letošní edici Global Innovation Index tým pod vedením vicepremiéra vlády Karla Havlíčka zpracoval příkladovou studii, jak investovat do vědy, výzkumu a inovací (VaVaI). Přístup ČR ocenil i generální sekretář WIPO Francis Gurry, což je velký úspěch. Je pravda, že současná vláda navazuje na ty předchozí a sklízí úspěchy i za ně. Zatímco v roce 2008 ČR investovala do VaVaI 1,2 % HDP, v roce 2018 už to bylo 1,8 % HDP. Nárůst investic do VaVaI je samozřejmě znát. Tyto investice rostly kontinuálně, nezačaly růst pouze s přijatou vládní Inovační strategií ČR.
Z mého úhlu pohledu je ale Inovační strategie jedinečná v tom, že se zaměřuje na konkrétní témata, klade si konkrétní cíle a k nim stanovuje konkrétní nástroje. Inovační strategie ČR je prvním strategickým dokumentem ČR, který řeší ochranu průmyslového vlastnictví systémově. Ochrana průmyslového vlastnictví je průřezové téma, které se propisuje do mnoha dalších agend státní správy, veřejné i soukromé sféry. Není možné, abychom v ÚPV dosáhli nějakých výsledků ve zvýšeném využívání průmyslového vlastnictví bez spolupráce s ostatními aktéry inovačního prostředí. Právě v tomto je Inovační strategie ČR jedinečná, nejenže stanovuje konkrétní cíle a nástroje, ale nastavuje i efektivní spolupráce.

Ministerstvo průmyslu a obchodu je toho mínění, že má ČR velký potenciál v tvořivosti a spolupráci tak, aby se transfer technologií, tvořivé nápady, kreativita a akčnost rychle měnily nejen v dobré business projekty, ale hlavně jejich výsledky vstupovaly do praxe. Tedy aby se rychle vyrábělo či zavádělo do života to, co je nejvíce potřeba, a to na špičkové kvalitativní úrovni. Jaký je váš názor? Jak tento potenciál procesově násobit?

Vzhledem k tomu, že se ptáte, jak znásobit tvůrčí potenciál předsedy ÚPV, nebude jistě překvapením, že odpovím, že násobku lze dosáhnout právě efektivním využitím ochrany průmyslového vlastnictví. Jestliže někdo tvořivý něco vymyslí a přihlásí vynález k patentové ochraně, pak každý, kdo by chtěl danou věc vyrábět, musí vynálezce požádat o svolení, tedy licenci. Násobit tvůrčí potenciál lze právě prostřednictvím ochrany průmyslového vlastnictví. Je na státní a veřejné správě, aby procesy pro podporu tvůrčího potenciálu byly nastaveny efektivně. Někde je to nastaveno skvěle, někde je co zlepšovat.

Lidský kapitál, motivace, podmínky k seberealizaci. Jak se to všechno snoubí a projevuje ve snaze ochránit duševní vlastnictví českých chytrých hlav?

Jistě jsme v České republice potěšeni, že Češi jsou kreativní a schopní vymyslet mnohé, jsou autory vynálezů. Technologická agentura České republiky nechala zpracovat Analýzu patentů českých původců dle jejich vlastnictví. Dovoluji si citovat z uvedené analýzy:
„V posledních pěti až deseti letech sledujeme zvýšenou patentovou aktivitu českých vynálezců oproti předchozímu období. Nárůst v přihlašování průmyslového vlastnictví souvisí se zvyšováním technologické vyspělosti země. Společně s růstem patentové aktivity českých původců dochází také k růstu počtu offshorovaných českých patentů. Pětina patentů z aktivního patentového portfolia českých vynálezců je registrována mimo Česko. Vývoj posledních pět let ukazuje, že podíl offshoringu by se mohl v nejbližších letech týkat až čtvrtiny aktivních patentů českých původců.“
Čísla hovoří jasně, lidský kapitál máme, motivaci a podmínky pro seberealizaci poskytují často zahraniční firmy. Jestli je to správné, či nikoli, případně v jaké míře, to je otázka a spíše téma pro další diskuze a studie. I uvedená studie TA ČR ve svém závěru pokládá další otázky, například „Jaké konkrétní dopady má offshoring na rozvoj regionů s vysokým podílem těchto firem a jak jsou tyto firmy zapojeny do regionálního inovačního systému? Jak působí na tyto trendy nástroje veřejné intervence na národní a unijní úrovni?“ Na jednu otázku vám místo odpovědi pokládám další.

Vynikáme v oblastech, které souvisejí se zpracovatelským průmyslem. Důkazem je výroba a vývoz (ale i dovoz) špičkových technologií. Znamená to, že se v tomto ukazateli promítá i historická zkušenost, někdejší vzdělanost, rozmach aplikovaného výzkumu a dejme tomu, stále velké schopnosti Čechů reagovat, vymýšlet?

Vynikáme v mnoha oblastech, portfolio je opravdu široké a nerad bych se na jednu oblast omezil. Pro mě osobně je důležitým signálem, že česká věda odchází z koronavirové krize posílená. Například ČVUT se stala v tomto období jakýmsi centrálním mozkem a zároveň i manufakturou na výrobu nových ochranných pomůcek pro zdravotníky, jak prohlásil rektor ČVUT Vojtěch Petráček. Čeští vědci na poptávku řešení konkrétních problémů reagovali prakticky okamžitě, a i široká veřejnost vidí potřebnost aplikovaného výzkumu. Jsem optimista, Češi budou nové věci vymýšlet stále.

za odpovědi poděkovala Eva Brixi