Jan NedělníkKaždý z nás má radost, když si může obstarat to, co mu přináší dobrou přidanou hodnotu, co pro něj má význam, který se násobí určitým zlepšením oproti výrobku či službě z minulého období. Ať jsou to ergonomičtější zahradnické nůžky, nebo vylepšená tkanina oblíbených džínsů, jedinečná aplikace do mobilu či varná konvice s funkcemi, o nichž jsme před rokem neměli ani ponětí. Zdánlivé drobnosti, za nimiž však mnohdy stojí mraky práce, vývoje, výzkumu, peněz i fandovské energie. Své o tom vědí členové Asociace výzkumných organizací. Ta se snaží nejen podporovat aplikovaný výzkum u nás, ale také usiluje například o větší provázanost výzkumu, vývoje a praxe. Jinými slovy, aby se dobré a užitečné nápady dostávaly do života včas, ba ještě rychleji. AVO po čtyřech letech bilancuje. Oč se asociace snažila, co se podařilo a oč usiluje, o tom jsem hovořila s jejím viceprezidentem RNDr. Janem Nedělníkem:

Asociace má za sebou úspěšné čtyřleté období pod vedením předsednictva, jemuž se podařilo pro výzkum mnohé udělat. Co byste v této souvislosti rád zdůraznil?

Čtyři roky uplynuly jako voda, ve druhé části mandátu byla naše práce, tak jako život v celé společnosti, ovlivněna pandemickou situací a nouzovým stavem. Rád ale konstatuji, již i s mírným odstupem od roku 2020, že tento mimořádný stav neměl zásadní negativní vliv na činnost asociace. Aktivit, které vyvíjela pro stabilizaci a rozvoj výzkumného prostředí v České republice a podporu aplikovaného výzkumu, bylo mnoho. Jestli jich bylo dost a byly smysluplné, musí posoudit naši členové. Dovolím si pouze krátký výčet.
Významný podíl asociace na diskuzích o tvorbě a implementaci Metodiky hodnocení 17+, implementaci nejen na národní úrovni, ale i na úrovni rezortů. Vytvoření metodiky k posuzování hospodářské a nehospodářské činnosti ve výzkumných organizacích. Snažíme se být v permanentním kontaktu se členy Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace i členy Komise pro hodnocení výsledků. Stále vznikají také zásadní koncepční dokumenty, které budou ovlivňovat dění v České republice do budoucna. AVO je do připomínkovacího řízení těchto významných dokumentů zapojeno, aktivně vstupujeme do debat o náplni RIS 3 strategie, v poslední době vznikající strategie Cirkulární Česko a mnohých dalších. Ve všech těchto iniciativách artikulujeme význam aplikovaného výzkumu a smysluplnost alokace veřejných prostředků do aplikovaného výzkumu v debatách s politickou reprezentací, a to jak s ministry, tak také s poslanci a senátory. Posledním příkladem je i Národní plán obnovy, i když tady je pravda, že objem prostředků věnovaných přímo na výzkum není takový, jaký bychom si představovali. A jen pro doplnění – nutnost vyvíjet výsledky připravené do praxe (EU používá klasifikaci TRL resp. technological readiness level, kdy platí, čím větší hodnota, tím vyšší připravenost k implementaci) se promítá do podmínek dosažení těchto aplikačních výsledků (resp. výsledků s vyšším TRL) v mezinárodních projektech. Jako příklad mohu uvést poslední výzvu H2020 Green Deal, připravovaný program Horizon Europe jde stejnou cestou.

Projevila se vaše snaha o pružnější spolupráci výzkumných pracovišť a firem?

Covidová situace ještě více zvýraznila nutnost rychlé tvorby a rychlého transferu nových výzkumných poznatků a inovací do praxe. Je to vidět i v chování firem, které cítí a vědí, že bez inovací je budoucí rozvoj obtížnější. Pokud srovnáváme objem veřejných a neveřejných prostředků, které jdou do výzkumného prostoru, tak ty neveřejné v posledních letech dominují. Je to dobře a je z toho cítit, že zájem o spolupráci mezi firmami a výzkumem stále vzrůstá. Ale samozřejmě za základního předpokladu, že výsledkem výzkumu nebude jen publikace, ale opravdu uchopitelný produkt, který se rychle dostane do výroby a na trh. V této souvislosti AVO dlouhodobě vede debatu o dalších nepřímých nástrojích podpory pro výzkum – jako příklad mohu uvést stále více využívané daňové odpočty.

Jaké aktivity vyvíjíte dnes k tomu, aby se zajímavé myšlenky dostaly do života co nejdříve?

Naše strategie je v poslední letech založena na aktivní komunikaci se členy a veřejností pomocí webu, sociálních sítí, vydávání Zpravodaje. Jedním z příkladů z „covidové doby“ je rychlé přenesení komunikace z osobních jednání do online prostoru. Asociace byla jednou z prvních, která měla přístupy k několika komunikačním online platformám a formou poradenství zprostředkovávala tyto nové možnosti dál. AVO nabízí nejen svým členům, ale i nečlenům projektové poradenství ať již pro národní výzvy, tak dnes hlavně výzvy mezinárodní. Asociace se stala členem BioEast HUBU CZ, seskupení výzkumných organizací, malých a středních podniků a asociací s cílem prezentovat relativně nový směr v evropském prostoru, a tím je bioekonomika. Klade velkou pozornost na efektivnější (jak v ekonomické, tak v environmentální perspektivě) využívání přírodních zdrojů a s větším důrazem na cirkularitu a podporu bioekonomických inovací a nových obchodních modelů přistupuje k řadě aktuálních úkolů. Pro efektivnější využívání biologických zdrojů ČR a celá EU potřebuje inovace a nová technologická řešení – lepší nakládání s biologickými zdroji je tedy obrovskou příležitostí pro aplikovaný výzkum a naši asociaci.

Pomáháte některým podnikům například i s přípravou průmyslových vzorů nebo patentů k přihlášení? Nebo je to příliš tenký led a zatím jste o takové spolupráci neuvažovali?

Průmyslová ochrana je sice stále častější formou ochrany výsledků výzkumu, přesto ve srovnání se světem ještě zaostáváme v četnosti patentů či užitných vzorů. Asociace komunikuje s Úřadem průmyslového vlastnictví, členům poskytujeme konzultace, ale nepřipravujeme pro ně konkrétní přihlášky. Není to tenký led, ale vypracování kvalitní přihlášky vyžaduje důkladné rešerše a vhled do problematiky, a přece jen tady existuje široká nabídka ze strany patentových zástupců a my zde nevidíme tu základní roli asociace. Ta naše role v této oblasti je hlavně v tom, že prosazujeme, aby takové typy výsledků byly zohledňovány v hodnocení výzkumu, a především pro aplikovaný výzkum měly větší váhu než publikace.

Co nového pro výzkum v ČR bude platit, nač se jednotlivá výzkumná pracoviště chystají a nač se mohou těšit?

Aniž bych chtěl být velkým skeptikem, tak se domnívám, že současné a plánované schodky státního rozpočtu se musí nutně v národní ekonomice projevit. Informace o nižší alokaci prostředků pro TAČR už médii proběhla. Jsme před volbami do parlamentu, to je doba, kdy politici neradi sdělují nepříjemná fakta. Mám obavu, že se může stát, že jedním z nepříjemných dopadů nastupující ekonomické stagnace může být i dlouhodobé nenavyšování či snižování národních prostředků pro výzkum. Bylo by to krátkozraké, bylo by to nemoudré, ale přesto zde tato moje obava je. Proto i AVO se snaží svým členům zprostředkovávat nejen informace, ale i kontakty pro daleko širší zapojení českých výzkumných subjektů do mezinárodních programů. Jako členové pracovních skupin pro přípravu nového programu Horizon Europe jsme navrhovali tematické oblasti potřebné pro Českou republiku. BioEast HUB CZ rovněž podporuje politickou iniciativu BioEast, která sdružuje země Střední a Východní Evropy a která po své linii propaguje priority tohoto makro regionu a usiluje o lepší pozici v rámci EU. Zjednodušeně řečeno jde o to, aby se více subjektů ze Střední a Východní Evropy do nových projektů mohlo zapojit.
Je nejvyšší čas vytvářet konsorcia a jejich prostřednictvím hledat zdroje na výzkum i mimo hranice naší vlasti. Pokud jsou čtenáři seznámeni s novou strukturou tohoto programu, tak vědí, že je tam kromě historicky největší alokace prostředků také široké spektrum témat, které musí nutně zajímat i Českou republiku. Více informací přinese také nové připravované číslo našeho zprAVOdaje, ve kterém připravujeme pro čtenáře přehled finančních možností národních i mezinárodních programů.

AVO úzce spolupracuje s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Hospodářskou komorou ČR a mnoha dalšími subjekty. Co je výsledkem?

K vyjmenovaným bych připojil i Ministerstvo zemědělství a Svaz průmyslu a dopravy ČR. Se všemi probíhá úzká komunikace a spolupráce. Členové AVO jsou zapojeni do různých pracovních skupin, tvoří a připomínkují důležité podklady pro státní správu, snažíme se být aktivní v diskuzi, kam by měla směřovat Česká republika do budoucna. Jedním z příkladů velmi úzké spolupráce s HK ČR je nově připravený interaktivní portál s názvem MAPAVIN. Byl vytvořen na základě podnětů podnikatelských subjektů, které postrádají informace o možnostech využití infrastruktury a spolupráce s výzkumnými organizacemi. Portál je nyní s podporou projektu z programu ETA TA ČR vytvořen, jeho ostrý provoz bude spuštěn do pololetí tohoto roku. Věřím, že se stane vyhledávaným nástrojem pro budoucí spolupráci podniků a výzkumu, ať už na komerční bázi, nebo na bázi projektové.
Dále bych rád zmínil aktivity pro podporu bioekonomiky, většina „starých“ členských zemí národní strategii bioekonomiky má a s ohledem na Zelenou dohodu a navazující nové Evropské strategie tuto oblast podporuje. V České republice byla ustavena neformální interministerské skupina, ve které je vedle Ministerstva průmyslu a obchodu také Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo školství, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo dopravy. Za podpory Ministerstva průmyslu a obchodu AVO zpracovává Road mapu a klíčové domény pro aplikovaný výzkum. BioEast HUB CZ připravuje koncepční podklady národní strategie bioekonomiky a právě oblast aplikovaného výzkumu a Road mapa AVO bude jedním z hlavních podkladů.
Závěrem dovolte poděkovat i vašemu časopisu. Prosperita je významným partnerem naší asociace, spolupráce si velmi vážíme a jsme rádi, že existuje.

otázky připravila Eva Brixi