V předchozím příspěvku jsme se seznámili s tím, jak se formulují zásady mediační dohody. Tyto zásady odrážely výsledky předchozích fází mediace a přinesly stranám konkrétní řešení pro každý předmět jednání. Strany za pomoci IP mediátora formulovaly, jak se vybrané řešení konkrétně uskuteční, kdo a co konkrétně udělá, do kdy, co to bude stát apod. Současně strany formulovaly i pojistky pro případ, že by některá ze stran dohodu nedodržela, případně nastala nějaká neočekávaná situace, nestihne se termín splnění závazku apod. Podle potřeby si strany dohodly i sankce za porušení dohody.

Tento materiál publikujeme na základě spolupráce
s Úřadem průmyslového vlastnictví

Nyní strany mohou přistoupit k vlastnímu sepsání mediační dohody. V této závěrečné fázi věnují pozornost zejména tomu, aby v dohodě byl přesně zapsán předmět jednání a způsob řešení témat, která byla předmětem mediace. Někdy se může stát, že i v této závěrečné fázi dojde k otevření ještě dalších témat, případně se ukáže, že stávající předměty jednání nebyly dostatečně projednány. V takovém případě mediace pokračuje, IP mediátor zapíše dosavadní postup mediace a dohodne se stranami další termín setkání a témata, která se budou projednávat. Může se také stát, že bude vhodné uzavřít tzv. provizorní dohodu, kterou se strany budou do příštího setkání s mediátorem řídit. I to přispěje k efektivnímu uzavření dohody při dalším setkání s IP mediátorem.

Mediační dohodou se rozumí písemná dohoda stran konfliktu uzavřená v rámci mediace a upravující mezi nimi práva a povinnosti. Mediační dohoda tedy může svojí povahou nabývat charakteru právně závazné smlouvy. Její podobě je proto nutné věnovat náležitou pozornost. Konečnou podobu smlouvy mohou strany konzultovat se svými advokáty, patentovými zástupci či jinými odborníky, s příbuznými, spolupracovníky, nadřízenými, a s dalšími osobami, kterých se dohoda nějakým způsobem dotýká. Konečná mediační dohoda musí být vždy výsledkem vzájemného souhlasného vyjednávání stran, musí počítat se všemi účastníky a musí být pro ně přijatelná. Za obsah mediační dohody jsou odpovědné pouze strany sporu. Pokud IP mediátor usoudí, že dochází k takovému řešení sporu, které je v rozporu se zákonem, je oprávněn o tom strany sporu poučit.

Mediační dohoda by měla také být formulována jazykem zúčastněných stran, konkrétní kroky by měly být formulovány pozitivně a měly by brát v úvahu všechny okolnosti. Podstatné také je, aby dohoda byla vyvážená a každá strana měla v daném tématu jednoznačné, reálné a dosažitelné úkoly. Dohoda by měla také obsahovat pasáž o užitečnosti mediace, včetně poznámky o tom, že změní-li se podmínky a uzavřená dohoda již nebude vyhovovat, strany opětovně využijí mediace jako mimosoudního řešení jejich konfliktu.

Mediační dohoda je závazná. Avšak je třeba si uvědomit, že se mohou změnit podmínky, za kterých byla uzavřena. V takovém případě dohoda trvá do doby, dokud trvají podmínky jejího vzniku. IP mediátor proto vždy informuje strany o tom, že pokud se změní podmínky, za kterých byla dohoda uzavřena, mohou opět využít mediaci. V této souvislosti je vhodné také zmínit, že dohoda nemůže obsahovat žádnou doložku vykonatelnosti, protože je založena pouze na dobrovolnosti, možnostech a potřebách stran.

Může se v průběhu mediačního jednání stát, že některá ze stran odmítne mediační dohodu podepsat. Pak musí IP mediátor zjistit důvod. Takovým důvodem může být nejistota či obavy strany z podpisu dohody. Strana chce v takovém případě obvykle ještě konzultovat konečnou dohodu s odborníkem, se členem rodiny či s dalšími osobami. Pro IP mediátora je důležité pochopit tento důvod a vše vysvětlit i druhé straně. Obvykle v takovém případě postačí dohodnout se na dalším setkání s mediátorem a podpis dohody prozatím odložit. Strany tím získají čas a také větší jistotu ohledně obsahu dohody. Na dalším setkání s IP mediátorem se pak dohoda podepíše.

Pokud strana vyžaduje při podpisu mediační dohody přítomnost odborníka, obvykle advokáta či patentového zástupce, IP mediátor vyjedná se všemi účastníky přesné podmínky, za nichž se tento odborník jednání zúčastní. I v této fázi se může stát, že strana z nějakého důvodu nechce mediační dohodu podepsat ani pokračovat v mediaci. IP mediátor musí tento stav respektovat a nabídne stranám svoje služby, pokud se rozhodnou v mediaci pokračovat kdykoliv v budoucnu.

V rámci našeho příkladu sporu o výši odměny původce technického řešení při realizaci výzkumného projektu strany v průběhu mediace dospěly k tomu, že jsou schopny otevřeně pojmenovat své potřeby a vzájemně se pochopit, a proto byly schopny přistoupit společně k hledání řešení výhodného pro obě strany. Strany tedy byly schopny začít spolu prostřednictvím IP mediátora efektivně komunikovat, definovat si předměty jednání a nalezly řešení, které bylo výhodné pro obě strany. Poté strany za pomoci IP mediátora rozpracovaly vybraná řešení do jednotlivých zásad budoucí mediační dohody, které byly zcela konkrétní a realizovatelné a obsahovaly pojistky pro případ, že nebudou splněny. Tento proces byl klíčový pro budoucnost funkční mediační dohody. V závěrečné fázi mediace pak strany mohly spolu podepsat písemnou mediační dohodu, která byla výsledkem jejich vzájemného souhlasného vyjednávání, přičemž počítala se všemi účastníky dohody a byla pro ně výhodná. Dohoda byla vzájemně vyvážená a každá strana měla v daném tématu konkrétní, reálné a dosažitelné úkoly. Pokud by se změnily podmínky, za kterých byla dohoda uzavřena nebo přestala vyhovovat, strany se dohodly na tom, že opětovně využijí IP mediaci.

V prostředí vědy, výzkumu a inovací je vhodné svěřit vedení mediace odborníkovi, který dané oblasti rozumí. Odborné i profesní předpoklady mediátora v oblasti ochrany duševního vlastnictví mohou být totiž významnou pomocí pro účastníky konfliktu. V této oblasti vznikají vysoce odborné spory, a je proto vhodné, aby řešení takových sporů probíhalo za účasti IP mediátorů, kteří jsou specializováni na oblast duševního vlastnictví, a kteří jsou schopni kvalifikovaně podporovat komunikaci mezi osobami zúčastněnými na sporu a pomohou jim dosáhnout smírného řešení sporu uzavřením mediační dohody. Je také proto vhodné, aby takový odborník (IP mediátor) konečnou dohodu stranám sepsal, a to na základě předchozích zásad mediační dohody, na kterých se strany dohodly. To nevylučuje možnost, aby stranám sepsali konečnou mediační dohodu jejich advokáti či patentoví zástupci, a poté předložili IP mediátorovi konečnou dohodu stran k podpisu.

Mediační dohodu je vždy důležité sepsat tak, aby byla vyvážená, reálná, konkrétní, časově vymezená a dosažitelná. Mediační dohoda musí obsahovat předmět jednání a detailní popis realizace jeho řešení, včetně pojistek pro případ porušení dohody. Mediační dohodu uzavírají všechny strany konfliktu. Jejími náležitostmi jsou vedle podpisů stran konfliktu také datum jejího uzavření, doplněné IP mediátorem, a jeho podpis, kterým se stvrzuje, že mediační dohoda byla uzavřena v rámci mediace. Po podpisu mediační dohody IP mediátor poděkuje stranám za jejich práci, zejména je ocení za jejich zájem vyřešit konflikt smírnou cestou, a rozloučí se s nimi. Tím je IP mediace ukončena.

JUDr. David Karabec, MPA, LL.M., advokát
ředitel IP mediačního centra Praha,
zapsaný ústav

Kontakty:
IP mediační centrum Praha, zapsaný ústav
Na Stráži 1306/5, 180 00 Praha 8
tel.: +420 283 843 130, mobil: +420 602 331 905
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
www.ipmediace.cz