Když se člověk dostane do úzkých, ukáže, co v něm vlastně je. Platí to dnes i o celé společnosti. Prožíváme mimořádné dny, kdy leccos nemůžeme, ledacos naopak musíme, a silně vnímáme pocit jistého ohrožení. S lidskou psychikou to prostě tak nějak zamává. V takových dobách si uvědomíme, že patříme k jednomu celku a jsme na sobě velmi závislí. A proto se k sobě začínáme chovat jinak a většinou lépe. Volal jsem teď na dva úřady a nejen se dovolal, ale setkal se s úžasnou reakcí. Jak na živnostenském odboru magistrátu města Kladna, tak na pobočce zdravotní pojišťovny OZP mne čekal v telefonu milý hlas a ochota pomoci. Prostě úředníci byli vstřícní a pomohli radou v problému, jenž jsem musel řešit. A to jsem si myslel, že v situaci, kdy v Česku řádí koronavirus, mě s nějakou prkotinou pošlou do háje. Stal se opak. Moc se mi to líbí a velmi si přeji, aby tento laskavý, ochotný, usměvavý postoj jednoho k druhému zůstal co nejdéle, nejlépe napořád.
Pavel Kačer
Otevřít PDF
Otevřít PDF
