Nedávno jsem se ptala osobnosti, která je povolaná o české gastronomické scéně hovořit zcela bez obalu, zda je tu něco, z čeho by se majitelé restaurací, bister a kaváren mohli radovat. Podíval se na mne se zdviženým obočím a následně rozhodil rukama. Odpověď zněla jasně. Ne. Není nic, co by provozovatelům mohlo dodat optimismus. Nechtěla jsem se spokojit s tak jednoznačně negativní odpovědí. Kladla jsem otázky dál. A z diskuze vyplynulo, že tu přeci jen malé střípky naděje jsou. Plná hospoda, které se podaří na konci měsíce být v kladných číslech a přístup řádného hospodáře. Aby první důvod k radosti vydržel, je potřeba dbát na ten druhý. Kdo to zvládne, má šanci v srdcích milovníků dobrého jídla a pití zanechat trvalou stopu.
Kateřina Šimková