Vysoké úrovně digitalizace dosahuje podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) pouhých 21 % českých firem. To nás v evropském srovnání řadí mezi ty vůbec nejhorší.

I přes to, že fixní připojení k internetu má v Česku 93 % podniků, přístup k internetu v práci z firemního zařízení má stále jen 54 % zaměstnanců napříč obory. Adaptace moderních technologií přitom dělá problémy zejména malým a středním firmám – celá polovina z nich nedosahuje ani základní úrovně digitalizace . Pomoci s překonáním propasti mezi nimi a velkými firmami mohou dotace na digitalizaci, na které Evropská unie v roce 2024 vyčlenila nižší jednotky miliard korun.

České firmy v oblasti digitalizace nadále zaostávají, vyplývá z aktuálních dat ČSÚ . Podle nich dosahuje vysoké úrovně digitalizace jen pětina českých firem, což je šestý nejhorší výsledek v rámci Evropské unie. Ve státech, jako je Finsko nebo Nizozemsko, dosahuje vysoké úrovně digitalizace hned polovina firem. Data například ukazují, že k základnímu nástroji internetu, což je jedno z kritérií určujících úroveň digitalizace, má v práci přístup jen každý druhý český zaměstnanec. Budoucnost digitálních podniků v tuzemsku mají za cíl podpořit dotační programy na digitalizaci.

„Finanční podpora ve formě dotací je určena primárně menším podnikům, které často nemají tolik potřebné zdroje na digitalizaci a automatizaci výroby, marketingu nebo jiných podpůrných procesů ve firmě. Nové technologie jsou finančně nákladné a menší firmy by si je bez dotační podpory nemohly pořídit,“ říká Marek Vaculík z dotační poradenské společnosti enovation a dodává: „Menší míra digitalizace podniků v České republice je ve značné míře způsobena historickým kontextem. Přechod České republiky na tržní ekonomiku v 90. letech měl za následek upozadění digitalizace, která se začínala rozvíjet v západní Evropě. To dále prohloubila nízká podpora digitalizace ze strany státu. Do digitální doby se tak začíná řada podniků pozvolna dostávat až nyní, což dotační programy mohou výrazně podpořit.“

Malé a střední podniky v nevýhodě
Většina tuzemských firem jsou malé a střední podniky s počtem zaměstnanců menším než 250. Podle dat ČSÚ tvoří více než 99 % všech podnikajících subjektů, a právě pro ně bývá digitalizace tvrdým oříškem. Alespoň základní úrovně digitalizace u nás aktuálně dosahuje pouhá polovina (49 %) těchto podniků. Mezi státy EU se tak řadíme až na 22. příčku po boku Polska nebo Lotyšska. Na vrcholu žebříčku se naopak tradičně nachází skandinávské země v čele s Finskem, kde splňuje podmínky alespoň základní úrovně digitalizace hned 86 % malých a středních podniků. Úroveň digitalizace se také výrazně liší v závislosti na tom, v jakém oboru podnikají. Nejčastěji vysoké úrovně digitalizace dosahují cestovní kanceláře (59 %) a firmy věnující informační a komunikační činnosti (57 %). V adaptaci moderních technologií jsou naopak pozadu podniky v oboru stavebnictví (6 %) nebo dopravy a skladování (9 %).

„Malé firmy čelí oproti svým větším protějškům mnoha specifickým výzvám. V drtivé většině případů řeší především svůj core-business, aby obstály v konkurenčním prostředí. Na investice do zvýšení efektivity podpůrných procesů, např. digitalizace, ve většině případů prostředky již nezbývají,“ tvrdí Marek Vaculík a pokračuje: „Přitom moderní technologie mohou podnikům výrazně pomoci ve zvýšení efektivity v oblasti marketingu, HR, řízení zdrojů, skladového hospodářství, dodavatelsko-odběratelských vztahů apod. Jsou to ale právě chybějící finanční zdroje, které digitalizaci podpůrných procesů zpomalují.“

Miliardy korun na digitalizaci
S podporou digitalizace podnikům v roce 2024 pomáhá několik dotačních programů , na které Evropská unie vyčlenila přibližně 3 miliardy korun. V červenci letošního roku dojde ke spuštění dotačního titulu Digitální podnik určený na pořízení nových nevýrobních technologií a investic do informačních a komunikačních technologií nebo čerpání služeb s ICT spojených. „Na dotační program Digitální podnik, určený malým a středním podnikům, je alokována 1 miliarda korun, které jsou primárně určeny na pořízení software a hardware vybavení. Firmy mohou investovat do svých vnitropodnikových systémů, automatizovat skladové hospodářství nebo zvýšit kvalitu připojení k internetu,“ říká Marek Vaculík. V letošním roce již proběhla dotace Virtuální podnik, na kterou bylo alokováno 500 milionů korun, a Technologie pro začínající podniky, kde mohly firmy získat až 1,5 miliardy korun.

Získané dotace mohou firmy využít třeba k pořízení technologií pomáhajících se zvýšením efektivity chodu firmy. To je oblast, ve které zatím za svou konkurencí v podobě velkých podniků poměrně výrazně zaostávají. Více než každá čtvrtá (28 %) velká firma už například do svého chodu stačila zakomponovat technologie postavené na umělé inteligenci. To je výrazně více než v případě malých (4 %) a středních (10 %) podniků. Podobně výrazný rozdíl je patrný i v případě využití cloudových služeb či nástrojů pro pokročilou analýzu dat.

„V rámci dotací bude také kladen důraz na podporu školení a certifikace pro stávající pracovníky s cílem usnadnit jim pracovní podmínky v digitalizovaném podniku a získání certifikátů v oblasti IT a digitálních dovedností. Zároveň je nutné upozornit, že dotace nepodpoří nákup hardware zařízení, které by sloužilo jako hlavní předmět podnikání, ani výrobního hardware, jako jsou 3D tiskárny nebo třeba strojová zařízení,“ dodává Marek Vaculík.

(tz)