Není snad dne, aby se lidstvo neposunulo ve svém vývoji o kousek dál. Nové myšlenky a jejich proměna v praktické využití provázejí naše snažení neustále. Velmi výrazně si to uvědomujeme právě nyní, v éře nástupu umělé inteligence.

Ta začíná měnit řadu oborů, profesí, možností člověka. K novým objevům patří také jejich ochrana. To věděli už naši předkové. Proto kdysi dávno vznikl na našem území Patentový úřad v Praze, dnešní Úřad průmyslového vlastnictví. Pomáhá ochránit nehmotný majetek tak, aby po právu sloužil rozkvětu společnosti, přinášel užitek, který přepisuje dějiny. Letos oslaví Úřad 105. výročí své existence a společně s tím chystá bohatý program a odbornou diskuzi. Hovořila jsem o tom s jeho předsedou Mgr. Ing. Josefem Kratochvílem, Ph.D.

Co zásadního přinesl rok 2023 v ochraně duševního vlastnictví?

Navzdory neblahým událostem v zahraničí, které bohužel ovlivňují dění ve všech oblastech, duševní vlastnictví nevyjímaje, byl uplynulý rok v mnoha ohledech plný novinek. Z našeho oboru bych rád zdůraznil spuštění systému jednotné patentové ochrany v Evropě. Ten si klade za cíl vylepšit stávající evropský patentový systém tím, že umožní získat jednotnou patentovou ochranu v těch členských státech Evropské unie, které se pro jeho užití rozhodly. Přestože ČR k nim zatím nepatří, tak i čeští přihlašovatelé již mohou bez omezení získat jednotný patent najednou pro území 17 států EU, které se do systému zapojily.
Další novinkou je tzv. patentový balíček, který navrhla Evropská komise v dubnu 2023. Jde o několik legislativních návrhů, které se týkají problematiky patentů, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem (tzv. SEP patenty), nucených licencí v krizovém řízení, dodatkových ochranných osvědčení pro léčivé přípravky a dodatkových ochranných osvědčení pro přípravky na ochranu rostlin.

Na konci listopadu 2023 vstoupilo v platnost nařízení o ochraně zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků a s ním související nové rozhodnutí Rady o přistoupení EU k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních. V důsledku toho evropská právní úprava poskytne komplexní systém, který zaručí možnost ochrany označení původu a zeměpisných označení pro všechny kategorie výrobků, a to jediným zápisem v příslušném evropském rejstříku a z něj možnost pokračovat mimo území EU mezinárodní cestou.

Jak se snažili čeští vynálezci? Přišli se zajímavými nápady, ojedinělými myšlenkami?

Od českých přihlašovatelů jsme v roce 2023 obdrželi 465 přihlášek vynálezů a 1024 přihlášek užitných vzorů. Obě tato čísla jsou nižší než v roce 2022. Nejvíce nových vynálezů je v oborech doprava a skladování, zdraví a zábava, elektrotechnika. Vzhledem k mnohem vyššímu komerčnímu potenciálu mezinárodní ochrany vynálezů mě těší, že pokračuje vzestupný trend v počtu přihlášek evropských patentů podaných českými přihlašovateli. Těch bylo v roce 2023 podáno 241, což představuje oproti roku 2022 nárůst o 8,6 %.

Dá se z přihlášek vysledovat, zda v České republice přibývá mladších lidí, kteří usilují o ochranu know-how? Že nastupující generace podnikatelů přikládá náležitý význam patentům, užitným vzorům, ochranným známkám?

Věk původců vynálezů není údaj, který bychom po přihlašovatelích mohli žádat. Věřím ale, že se i díky našim popularizačním a edukačním aktivitám daří zvyšovat povědomí mladých lidí o důležitosti efektivní ochrany duševního vlastnictví. V roce 2023 jsme realizovali mnoho přednášek na různých školách všech stupňů po celé ČR. Dlouhodobě spolupracujeme např. s Vysokou školou ekonomickou, Západočeskou univerzitou, Technickou univerzitou Liberec, Vysokou školou chemicko-technologickou a mnoha dalšími.

A jak jsou na tom s inovacemi ženy? Kolik jich mezi přihlašovateli vynálezů je?

Evropský patentový úřad v roce 2022 vydal studii Women’s participation in inventive activity, která se na ženy-vynálezkyně zaměřuje. Z ní vyplývá, že v letech 2010–2019 byla mezi původci evropských patentových přihlášek z ČR alespoň jedna žena pouze v 11,9 % případů. V roce 2023 byla alespoň jedna žena uvedena jako původkyně evropských patentů ve 27 % přihlášek (průměrný údaj ze všech 39 členských zemí Evropské patentové organizace). Nejvíce žen-vynálezkyň je zastoupeno v přihláškách ze Španělska (46 %), Francie (33 %) a Belgie (32 %). Co se týče oborů, tak nejvíce žen se podílí na vynálezech z oblasti chemie (50 %).

Je dnes jednodušší obhájit přihlášku k ochranné známce než v minulosti? Z jakých oborů se rekrutuje nejvíce zájemců?

Požadavky, které musí označení splnit, aby mohlo být zapsáno do rejstříku ochranných známek, a svoji ochranu mělo šanci si udržet, jsou definovány zákonem 441/2003 Sb., o ochranných známkách. Ten byl novelizován v roce 2019. Od té doby jsou podmínky pro zápis stále stejné. Důležité je, aby označení nebylo ve vztahu k výrobkům a službám, pro které je užíváno, popisné, aby nebylo klamavé nebo nepravdivé, aby nebylo v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy apod. Ochranné známky se dělí podle výrobků a služeb, pro které jsou užívány, do 45 tříd tzv. Niceského třídění. V roce 2023 jsme nejvíce přihlášek ochranných známek obdrželi pro třídy 35 – Propagační činnost (3115 přihlášek), 41 – Výchova, zábava, sport (2355 přihlášek) a 9 – Přístroje (1274 přihlášek).

Letos si Úřad průmyslového vlastnictví připomene 105. výročí svého založení, někdejšího Patentového úřadu v Praze. Určitě se na oslavu chystáte. O čem bude především?

Hlavní událostí bude mezinárodní konference Ochrana práv duševního vlastnictví v Evropě. Ta se uskuteční 10. září 2024 na Pražském hradě za účasti nejvyšších představitelů mezinárodních organizací systému ochrany duševního vlastnictví v rámci OSN, Evropské unie a Evropské patentové organizace a evropských národních úřadů průmyslového vlastnictví. Očekávám též účast českých odborníků z našeho oboru, patentových zástupců, advokátů, zástupců státní správy, univerzit, výzkumných institucí a inovativních firem. Osobně se těším na inspirativní diskuzi.

Zůstal za těch 105 let v platnosti nějaký předpis, ustanovení, kterým se Úřad řídí doposud?

Velmi staré jsou některé mezinárodní smlouvy z našeho oboru. Jde například o Pařížskou úmluvu na ochranu průmyslového vlastnictví z roku 1883, která byla naposledy novelizována v roce 1979, či Madridskou dohodu o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek z roku 1891 (poslední novelizace 1979).

Legislativa se ale neustále vyvíjí, aby odpovídala realitě a podmínkám, ve kterých firmy a výzkumné instituce působí. Velkou roli hraje legislativa Evropské unie a harmonizace v rámci Světové organizace duševního vlastnictví. Od roku 2002 jsme rovněž členským státem Evropské patentové organizace. Nejstarší z „našich“ zákonů je tak zákon 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, nejaktuálnější naopak již zmíněný zákon o ochranných známkách, který byl novelizován v roce 2019. V nejbližší budoucnosti bude novelizován zákon 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení.

Vaší velkou snahou je vzdělávat odbornou veřejnost tak, aby si byla vědoma bohatství, které lidské myšlení nabízí, a promítala tuto možnost do businessu. Pohnuly se ledy?

Aktivity v oblasti zvyšování povědomí o užitečnosti efektivního nakládání s duševním vlastnictvím jsou nekončící proces. Prostředky a energie vložené do vzdělávání v ochraně duševního vlastnictví přináší dlouhodobé benefity nejen pro jednotlivce a firmy, ale i pro celou společnost, která tím podporuje inovace a tvůrčí ekonomiku. Samozřejmě bych byl velice rád, kdybych mohl říct, že se „ledy pohnuly“, ale tak daleko dle mého názoru nejsme. V oboru ochrany značek, tedy ochranných známek, jsou aktivity českých přihlašovatelů naprosto srovnatelné s vyspělými evropskými zeměmi. Bohužel, v oblasti ochrany technických řešení, tedy patentů a užitných vzorů, a to zejména jejich mezinárodní ochranou, máme ještě co dohánět.

Na jakých vysokých školách či univerzitách se váš obor vyučuje? A kdo ho vlastně může studovat?

Kompletní studijní obor přímo zaměřený na duševní vlastnictví není v současnosti vyučován na žádné z českých vysokých škol. Dílčí znalosti získají všichni studenti práv, někteří studenti ekonomie i technických oborů. V ÚPV organizujeme vlastní dvouleté specializační studium duševního vlastnictví. Je určeno pro podnikatele, pracovníky vědeckých a výzkumných institucí, vysokých škol, institucí zabývajících se podporou inovací a transferem technologií, pro začínající patentové zástupce a advokáty. Studium u nás každoročně zakončí kvalifikační zkouškou (profesní kvalifikace Specialista v oboru průmyslového vlastnictví) přibližně 20 absolventů.

A co popřát všem, kteří se svou usilovnou, objevnou prací snaží změnit svět k lepšímu?

Všem inovátorům, kteří se, ať už v soukromém, nebo veřejném sektoru, pokoušejí posunout hranice lidského vědění, bych samozřejmě rád poděkoval a popřál jim úspěch v jejich snažení. Rád bych také dodal, že znalost možností, které jim průmyslové vlastnictví nabízí, je rozhodně k jejich prospěchu. Pokud by kdokoli měl zájem dozvědět se více, ať určitě neváhá navštívit náš web upv.gov.cz, zúčastnit se některé z námi pořádaných vzdělávacích akcí či požádat o informace v našem informačním středisku. Všem našim klientům se snažíme vyjít maximálně vstříc.

otázky připravila Eva Brixi