Nejen nekvalitní a prošlé potraviny, které se objevily na pultech českých obchodů, jsou špatnou vizitkou prodejců. Zákazníci narážejí také na nízkou úroveň čistoty prodejního prostředí. V současnosti platné nařízení Evropského parlamentu a Rady, které upravuje požadavky na hygienu potravin, je totiž v případě nároků na čistotu prodejních míst velice obecně formulované a v mnoha bodech nejasné. Provozovatelům tak dává možnost mezi hygienickými normami lavírovat a nezřídka je i obcházet. A navíc, takřka nepostihnutelně. Zákazníci by se nejen v rámci ochrany svého zdraví měli více zajímat, jaký servis a v jaké kvalitě za svoji loajalitu vůči obchodu ve skutečnosti dostávají. A to nejen směrem k provozovatelům – jasný impuls by měl být vyslán také Ministerstvu zemědělství s apelem, aby se touto problematikou začalo vážněji zabývat.

České obchody sázejí při dodržování hygienických standardů na to, že zde chybí jasně definovaná pravidla a požadavky na hygienu v prodejních prostorách. Platné je přitom Nařízení o hygieně potravin ES č. 852, které v roce 2004 nahradilo českou Vyhlášku Ministerstva zdravotnictví o hygienických požadavcích na prodej potravin a rozsah vybavení prodejny podle sortimentu prodávaných potravin č. 347/2002. I když toto nařízení uvádí povinnost provozovatele obchodu stanovit si v rámci své hygienické praxe hygienické zásady a dodržovat je a stejně tak povinnost zabezpečit zdravotní nezávadnost potravin, jsou zmíněné požadavky jen obecného charakteru. Nařízení například nespecifikuje úroveň kvality hygienických zásad, tedy to, v jakém rozsahu, jak důkladně a jak často má být sanitace prodejních prostor prováděna. To nahrává do karet provozovatelům obchodů, kteří nejčastěji zajistí jen nejnutnější sanitární služby, bez ohledu na možná zdravotní rizika zákazníků. Tento stav navíc umocňuje fakt, že nejednoznačně jsou popsány také kontrolní mechanismy. Nařízení uvádí všeobecné hygienické požadavky, například jak mají vypadat stěny, povrchy prostor, zmiňuje povinnost provozovatele stanovit si mikrobiologická kritéria a dodržovat je. Jaká to budou, je již však na samotném provozovateli. Zákazník se tak musí smířit se skutečností, že není nikde dáno, jak často je potřeba sanitaci prodejen provádět a ani v jakých intervalech má být dodržování hygienických zásad kontrolováno ze strany pověřeného orgánu. Státní zemědělská a potravinářská inspekce je tak jako kontrolní orgán často bezmocná.

„Až do devadesátých let platilo, že stát byl v případě kontroly hygienických norem mocný dozorový orgán. Existovaly městské a okresní veterinární správy a hygienické stanice, které byly pověřeny kontrolou provozoven, v nichž byly pravidelně odebírány stěry a vzorky potravin. Prodejci byly zkrátka pod přísnou hygienickou kontrolou a prodejny důkladně sledovány. Tehdejší počet veterinárních inspektorů umožňoval zkontrolovat každou prodejnu, včetně celé prodejní plochy, zařízení i lahůdkářské výrobny, až jedenkrát měsíčně. Provozovatelé tak byli tlačeni k udržení určitého standardu čistoty," uvedla MVDr. Dana Walterová, konzultantka v oblasti hygieny. „Po roce 1990 ovšem stát postupně přenesl své pravomoci na samotné provozovatele obchodů, kteří podpořeni tím, že v současně platných předpisech vlastně ani nikde nenajdeme přesný výklad pojmu sanitace, vzali hygienické předpisy do svých rukou. Navíc, z praxe vím, že personální kapacita současného kontrolního orgánu neumožňuje pravidelné a časté kontroly přímo na prodejnách, což provozovatelům dodává ještě na kuráži," doplnila Dana Walterová.

To potvrzuje také Milan Horyl ze společnosti Clean4you, která se zabývá speciální údržbou a čištěním obchodů. „Důraz na čistotu prodejních prostor a kvalitu úklidu se liší u každého provozovatele obchodu. Všeobecně lze říci, že jedna skupina se spokojí s klasickou sanitací, jako je mytí podlah a odstranění viditelných nečistot z povrchu regálů a dalšího vybavení prodejny. Ta druhá, bohužel zatím minoritní skupina, si však již uvědomila, že kvalitní a komplexní hygiena prodejních prostor se jim vyplatí především ve vztahu k zákazníkovi. V těchto případech je úklid a sanitace prováděn nad rámec běžné české úrovně. Například je zajišťována dezinfekce nákupních vozíků, provozovatelé nechávají odstranit zapečené nečistoty z pečících plechů v dopékárnách, což se mimo jiné znatelně projeví na kvalitě prodávaného pečiva. Pozornost je kladena i na dezinfekci pokladních boxů a pásů - jednoduše tedy všeho, s čím zákazník během nákupu přichází do přímého kontaktu," doplnil Milan Horyl.

Přitom pozitivní přínos důkladné sanitace prostor na zdraví zákazníků je zřejmý. Prodejny, zvláště ty s potravinami, představují místo, které navštěvuje každý bez výjimky, a denně se tu křižují cesty stovek lidí, z nichž mnozí jsou s dodržováním hygienických zásad na štíru. Není tajemstvím, že například madla nákupních vozíků jsou jedním z nejvíce kontaminovaných veřejných povrchů. Stačí si jen představit množství osob, které se jich denně dotkne. Je prokázáno, že osmdesát procent infekcí je šířeno prostřednictvím kontaktu rukou s jiným objektem. Přitom některé mikroorganismy jsou infekční již ve velice malém množství a na neporózních površích jako jsou kuchyňské linky, telefony nebo držadla nákupních vozíků dokážou přežít hodiny až týdny. Například na zmiňovaných madlech vozíků byla v řadě výzkumů zaznamenána přítomnost slin, krve, fekálií, hlenů, a dále bakterie jako jsou pseudomonády, listerie, salmonely, koliformní bakterie, enterokoky, Escherichia coli či Staphylococcus aureus. Zákazník si tak z obchodu může přinést, kromě zamýšleného nákupu, i neplánovaný bonus v podobě průjmového onemocnění nebo zánětu.

Dotekem se navíc mohou šířit také virová onemocnění jako chřipka, rotavirové infekce nebo hepatitida. Důkladná a pravidelná dezinfekce a sanitace takto frekventovaných kritických míst by tedy měla být alfa omegou každého provozovatele obchodu. O to více nyní, kdy už i výzkumy prokázaly, že zákazníky nejvíce od nákupu odrazují znečištěné a neudržované prodejny. Americká studie publikovaná v odborném periodiku Convenience Store Decisions se zaměřila na hlavní důvody, jež negativně ovlivňují zákazníky při utváření vztahu k nákupnímu centru či obchodu. Na 99% dotazovaných v anketě uvedlo, že málo čisté nebo špinavé prostředí jednoznačně negativně ovlivňuje jejich vnímání obchodu. Jako nejvíce odpuzující zákazníci hodnotili špinavé toalety (95%) a nepříjemný zápach v prostoru nákupního místa (92%). Dále se na negativním vnímání obchodu podepisuje nízká úroveň zákaznického servisu (90%), špinavé podlahy (86%), znečištěné nákupní vozíky a košíky (84%), vzhled a úprava zaměstnanců (83%), louže a skvrny na podlahách (83%), neoznačené kluzké podlahy (76%), zaprášené povrchy prodejních ploch (74%) či znečištěné skleněné vitríny a okna (68%).

(tz)