Od července 2007 platí nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropy č. 1924/2006, o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin a doplňků stravy. Zdravotní tvrzení je dobrovolná informace týkající se zdraví v reklamě či na obalu potraviny nebo doplňku stravy. Příkladem zdravotního tvrzení je „vápník prospívá kostem" na krabici mléka či „dobré pro srdce a cévy" na doplňku stravy obsahujícím omega-3 mastné kyseliny z ryb.

Podle platné evropské legislativy nesmí být výživová a zdravotní tvrzení nepravdivá, dvojsmyslná či klamavá, nesmí nabádat k nadměrné konzumaci určité potraviny nebo například vyvolávat pochybnosti o její bezpečnosti. Nově byla tato legislativa doplněna o seznam zdravotních tvrzení, která jsou povolena pro potraviny, a od 14. 12. 2012 jsou tuto legislativu povinny dodržovat všechny zainteresované subjekty.

Zdravotní tvrzení na obalech a v reklamě jsou v současnosti posuzována na základě existence dostatečných vědeckých důkazů o jejich pravdivosti. Záměrem evropské regulace je dát spotřebitelům větší jistotu ohledně správnosti a pravdivosti zdravotních tvrzení na obalech a v reklamě na potraviny. Zároveň bylo cílem tohoto zákona vyjasnit pravidla pro výrobce a vytvořit jednotné předpisy pro používání zdravotních tvrzení při propagaci výrobků.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) hodnotí účinky potravin a živin na naše zdraví. Na základě stanovisek EFSA bude Evropská komise zákonem regulovat, která zdravotní tvrzení smí být použita na konkrétních složkách potravin nebo potravinách. Potravinářské firmy tomu musí přizpůsobit reklamy a obaly svých výrobků. Původní záměr této nové evropské legislativy schválené i Evropským parlamentem byl ochránit spotřebitele před klamáním. Způsob posuzování zdravotních tvrzení zvolený Evropským úřadem pro bezpečnost potravin k tomu ovšem nevede, a lidem tak bude zcela odepřen nárok na informace o výrobcích, resp. o účinku látek, které obsahují, pokud dané tvrzení bude zamítnuto.

Většina z 2700 zdravotních tvrzení předložených ke schválení, která byla dosud běžně používána, byla posouzena negativně. Evropská komise schválila pouze 222 vědecky zdůvodněných zdravotních tvrzení. Tvrzení, která obstála, se vztahují především k vitaminům, minerálům a látkám, které již byly důkladně zkoumány a používají se už dlouhou dobu. Některá sporná tvrzení, která EFSA posoudila pozitivně, ale Evropská komise a členské státy o nich ještě jednají, např. tvrzení o kofeinu, fruktóze či probiotikách, budou na seznam povolených nebo zamítnutých tvrzení zařazena s velkou pravděpodobností až koncem roku 2013.

Jak je možné, že kladné hodnocení obdrželo pouze 222 zdravotních tvrzení?

Problémem je, že zdravotní tvrzení byla hodnocena nesprávným způsobem. Proces posuzování byl v některých případech dokonce přísnější než při posuzování léčiv. Účinky léčiv jsou přitom snáze prokazatelné, protože se projeví výrazněji a také mnohem rychleji. Účinky potravin a potravinových doplňků vykazují jisté odlišnosti a v některých případech se projeví až při dlouhodobém používání.

Znamená to, že většina zdravotních tvrzení v rámci reklam a na obalech jsou nesmysly?

Ne, tvrzení, která byla EFSA a Evropskou komisí hodnocena negativně, nejsou nutně nesprávná či nesmyslná. Některá tvrzení byla zamítnuta dokonce i v případech, kdy existuje pádný důkaz o zdravotním benefitu. Tvrzení, která nevyhoví přísným standardům posuzování, jsou zamítnuta tak jako tak. Jediná jistota je, že tvrzení, která byla povolena, jsou 100% vědecky doložitelná.

Kdy mohu získat informace o nových vědeckých závěrech?

Pouze ve chvíli, kdy byly 100% vědecky prokázány, a to může trvat velmi dlouho. Do té doby na produktech informace nenajdete. Bylo by mnohem logičtější informovat spotřebitele i o možných či pravděpodobných účincích a nechat rozhodnutí na něm. V případě, že spotřebitel má informace o možných efektech, může se jasně a vědomě rozhodnout, zda výrobek koupí, či ne.

Není omezení propagace výhodou?

Je dobře, že existují pravidla pro reklamu s cílem zamezit klamání spotřebitele. Nicméně je také důležité, aby byli spotřebitelé informováni adekvátně. V případě mnoha potravin a doplňků stravy nebude dovoleno uvádět, k čemu mohou být používány, ačkoli dané informace nejsou nutně klamavé. Tento zákon tudíž velmi pravděpodobně nedosáhne svého účelu poskytovat spotřebitelům potřebné pravdivé informace.

Kolika výrobků u nás se toto nařízení dotkne a jak probíhá jejich stahování?

Dotkne se to prakticky naprosté většiny výrobků s výjimkou produktů obsahujících pouze vitaminy a minerály. I u nich lze ale předpokládat, že výrobci budou nuceni něco opravovat. Potraviny opatřené etiketou a uvedené na trh před 14. prosincem 2012, které nejsou v souladu s nařízením, mohou být na trhu až do vyčerpání zásob. Potraviny vyrobené od 14. prosince 2012 musí být již plně v souladu s novým nařízením. Zdravotní tvrzení uvedená v reklamě, na webových stránkách, v propagačních materiálech apod. musí být bez výjimky v souladu s nařízením od 14. prosince 2012. Nařízení se týká jak slovního, tak symbolického i obrazového vyjádření.

Nařízení postihne nejen firmy, a to zejména ty malé a střední, které nemají na vlastní klinický výzkum nutný pro schválení svých zdravotních tvrzení, ale také spotřebitele, kteří v mnoha případech nedostanou žádnou informaci, k čemu je výrobek vlastně určen (např. koenzym Q10, lecitin, ...). Profitovat budou naopak nesolidní firmy podnikající pouze na internetu, který je velmi těžko postižitelný. To opět bude znamenat nebezpečí pro spotřebitele, protože ho tvrzení na internetu mohou zlákat k nákupu nekvalitních a někdy i nebezpečných výrobků.

Příklady neschválených tvrzení jsou Koenzym Q10 & zdraví srdce, Dietní vláknina & trávicí systém, Lecitin & cholesterol a paměť.

Kontrolu na obalech výrobků provádí Státní zemědělská a potravinářská inspekce ČR, v tiskové reklamě živnostenské úřady, televizní a rádiovou reklamu kontroluje Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.

(tz)