Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek zadal Správě úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), aby při dalších krocích ve výběru lokalit pro budoucí hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva spolupracovala primárně s těmi dotčenými lokalitami, respektive obcemi, které jsou přístupny dialogu.
V současné době existuje sedm míst, vytipovaných pro výstavbu budoucího hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva. Jsou to lokality Čertovka na rozhraní Ústeckého a Plzeňského kraje, lokalita Březový potok v Plzeňském kraji, Magdaléna a Čihadlo v Jihočeském kraji, Hrádek a Horka na Vysočině a Kraví hora na Vysočině částečně zasahující do Jihomoravského kraje. Některé obce v prvních pěti lokalitách se připojily k žalobám nevládních organizací proti rozhodnutí Ministerstva životního prostředí o stanovení průzkumného území.
"Naše země počítá i v budoucnosti s využitím jaderné energie a naší povinností je připravit bezpečné řešení uložení vyhořelého jaderného paliva a radioaktivních odpadů. Postup výběru vhodných lokalit pro budoucí hlubinné úložiště proto musí probíhat s maximální transparentností. Obce ve stanovených místech pobírají v souladu s atomovým zákonem příspěvky v rozsahu zhruba 10 – 12 milionů podle velikosti lokality, některé ale tento příspěvek vnímají jako nátlak státu. Po konzultaci s panem premiérem jsem se proto rozhodl neusilovat dále o prodloužení platnosti rozhodnutí MŽP ve všech vytipovaných lokalitách a uložil jsem vedení SÚRAO spolupracovat nadále s těmi lokalitami, které jsou přístupné dialogu," uvedl na tiskové konferenci ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.
Jde především o lokalitu Horka, která zahrnuje celkem sedm obcí kraje Vysočina, a lokalitu Kraví hora, která zahrnuje osm obcí krajů Vysočina a Jihomoravského kraje. Na ostatních lokalitách se bude pokračovat pouze v případě, že by se postoj obcí změnil.
"Ještě než toto řešení předložím vládě, chci se za dva týdny setkat se zástupci Pracovní skupiny pro dialog o hlubinném úložišti a starosty všech dotčených obcí, abych se ujistil o jejich konečných postojích. U obcí, které nemají zájem o dialog, skončí výplata příspěvků v letošním roce. Zároveň jsem požádal SÚRAO, aby zintenzivnila komunikaci s veřejností a více se zaměřila na oblast bezpečnosti. Hlubinné úložiště je z hlediska bezpečnosti skutečně to nejlepší řešení a to je nutné veřejnosti vysvětlit," uvedl ministr Mládek.
Tato schůzka, na níž si chce Ministerstvo průmyslu a obchodu společně se SÚRAO vyjasnit postoje jednotlivých obcí k další průzkumné činnosti, se uskuteční ve čtvrtek 28. července na MPO. Platnost dosavadních rozhodnutí o stanovení průzkumného území uplyne na konci letošního roku.
"Máme zájem na maximální transparentnosti a pokračování dialogu. Proces výběru se nemůže zastavit, máme závazné termíny a uděláme vše pro to, aby byl návrh finální lokality předložen vládě ke schválení v roce 2025. Proto je třeba proces výběru lokality zintenzivnit. Chceme volit takový postup, který povede ke konsenzuálnímu řešení a proto je na místě upravit postup výběru lokality tak, aby další fáze průzkumu probíhaly pouze tam, kde je ze strany obcí o další dialog zájem," dodal ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů Jiří Slovák.
Ministerstvo průmyslu a obchodu na základě iniciativy Pracovní skupiny pro dialog o hlubinném úložišti proto připravilo k předložení do meziresortního připomínkového řízení návrh věcného záměru zákona, který bude dopracován o aktuální postup při finalizaci počtu lokalit. Tento materiál bude co nejdříve přeložen k připomínkování a k následnému projednání vládou. Cílem je do roku 2025 přeložit vládě výběr finální lokality. K zahájení provozu hlubinného úložiště by mělo dojít až v roce 2065.