Už od roku 1991 si každý rok připomínáme 1. října jako Mezinárodní den seniorů. V České republice žije pětina obyvatel starších 65 let a PENNY dlouhodobě podporuje veškeré aktivity, které pomáhají starším lidem žít důstojný život. Za posledních 5 let kromě dalších aktivit věnovalo na péči o seniory téměř 5,7 miliónu korun.

Počet seniorů u nás v posledních 10 letech vzrostl o více než půl miliónu a v současné době jich žije v České republice více než 2 milióny. Jedná se tak o nejpočetnější skupinu obyvatel. „Uvědomujeme si, jak naše populace stárne. Současně se prodlužuje doba aktivního života. Senior před 20 lety a senior dnes tráví čas zcela jinak. Na druhou stranu, v dnešní době zůstává stále více seniorů, zvláště v pokročilém věku, zcela osamoceno a opuštěno. I proto jsme už před lety začali spolupráci s Nadací Krása pomoci, která má za cíl usnadnit život starším lidem v domácím prostředí,“ říká Vít Vojtěch, vedoucí strategického marketingu PENNY.
Od roku 2018 PENNY pravidelně finančně podporuje Nadaci Krása pomoci z prodeje časopisu S PENNY U STOLU. V letošním roce tak přispěje na pomoc seniorům částkou 1 165 000 koruny, přičemž od roku 2018 je celková částka téměř 5,7 milionu korun.
„Naší snahou je nejen podpořit seniory finančně, ale pomáhat i dalšími způsoby, a v neposlední řadě informovat o problematice seniorů, protože jednou budeme seniory i my. Měli bychom se tedy už dnes chovat tak, jak chceme, aby se jednou chovalo naše okolí k nám,“ dodává Vít Vojtěch. I proto se PENNY letos stalo partnerem charitativního Běhu pro babi a dědu, jehož výtěžek putuje na program Doma bez obav, (Ne)tančírnu pro všechny generace u příležitosti Mezinárodního dne seniorů nebo se věnuje problematice výživy seniorů s Hanou Stříteckou. „Pro nás je podpora takového partnera, jakým je PENNY, velmi důležitá a jsme za ni neskutečně vděční. V takovém partnerovi máme dlouhodobě oporu, a nejde jen o finanční příspěvek, který je za ta léta jedním z nejvyšších, ale také o to, že spolupracujeme na dalších projektech, které zlepšují a obohacují život často zcela osamělých seniorů, a že společně pomáháme řadě lidí dělat život ve stáří veselejší a příjemnější,“ říká Taťána Kuchařová, zakladatelka Nadace Krása pomoci.
Podle údajů České statistického úřadu za posledních deset let, od počátku roku 2011 do konce roku 2020, vzrostl počet seniorů ve věku 65 a více let celkem o více než půl milionu z 1,64 na 2,16 milionu a podle posledních dostupných údajů (k 31. prosinci 2020) tvořili senioři již (poprvé) více než jednu pětinu obyvatelstva ČR (20,2 %).

Zásady OSN pro seniory
Zásady OSN pro seniory byly přijaty Valným shromážděním OSN (rezoluce 46/91) dne 16. prosince 1991. Vlády jsou vyzývány k tomu, aby tyto zásady včlenily do svých národních programů, kdykoli je to možné. Některé hlavní myšlenky zásad jsou následující:

NEZÁVISLOST
Senioři by měli:
• mít přístup k odpovídající stravě, vodě, obydlí, oděvu a zdravotní péči na základě zajištění příjmu, podpory rodiny a společnosti a svépomoci;
• mít příležitost pracovat nebo mít přístup k jiným příležitostem zajišťujícím příjem;
• mít možnost účastnit se rozhodování, kdy a jak rychle bude probíhat jejich odchod z pracovního života;
• mít přístup k odpovídajícím vzdělávacím a výcvikovým programům;
• žít v prostředí, které je bezpečné a přizpůsobitelné osobním preferencím a měnícím se schopnostem;
• žít ve svém domově, jak nejdéle je to možné.

ZAŘAZENÍ DO SPOLEČNOSTI
Senioři by měli:
• zůstat zařazeni do společnosti, zúčastňovat se aktivně formulování a realizace politik, které přímo ovlivňují jejich blaho, a podílet se o své znalosti a schopnosti s mladšími generacemi;
• mít možnost hledat a rozvíjet příležitosti pro služby občanské společnosti a pracovat jako dobrovolníci na místech odpovídajících jejich zájmům a schopnostem;
• mít možnost vytvářet hnutí nebo asociace starých lidí.

PÉČE
Senioři by měli:
• mít užitek z rodinné péče a péče a ochrany společnosti v souladu se systémem kulturních hodnot každé společnosti;
• mít přístup ke zdravotní péči, která by jim pomohla udržet nebo nabýt optimální úroveň tělesného, duševního a emočního zdraví a zabránit nebo zpozdit propuknutí nemoci;
• měli mít přístup k sociálním a právnickým službám, které by rozšířily jejich autonomii, ochranu a péči o ně;
• mít možnost využívat odpovídající úroveň institucionální péče zajišťující ochranu, rehabilitaci, sociální a duševní stimulaci v humánním a bezpečném prostředí;
• požívat lidských práv a základních svobod, až žijí v jakémkoli obydlí, zařízení sociální péče nebo léčebném zařízení, což zahrnuje i respektování jejich důstojnosti, víry, potřeb a soukromí a práv činit rozhodnutí o péči o ně a o kvalitě jejich života.

(tz)