Nové požadavky na zprávy o udržitelnosti podniku, stanovené ve směrnici Corporate Sustainability Reporting Directive (CSRD) Evropského parlamentu a Evropské rady, se budou týkat některých českých a slovenských společností už od příštího roku.

Přestože se tento moment nemilosrdně blíží, české firmy stále tápou v mlze. Zorientovat by se ale měly co nejdříve, jinak je to bude stát draho – tlak ze strany dodavatelů a zákazníků cítí totiž mnozí podnikatelé už teď. Kolik bude české podniky celá zpráva o udržitelnosti stát a jaký postup je nejlepší? A mohou firmy na ESG ve výsledku vydělat?

Čínské přísloví říká: „Nejlepší moment zasadit jabloň byl před 20 lety. Druhý nejlepší moment je teď.“ To samé by se dalo říct i o ESG reportingu. Reportingová povinnost pro první vlnu společností je za dveřmi a platí, že kdo se na ni připraví už teď, bude mít nejen lehčí spaní, ale hlavně ušetří. Nejde totiž jen o byrokratickou zátěž, ale o revizi firemních procesů a jejich přenastavení, aby potřebné informace byly vůbec k dispozici, což zkrátka nelze udělat za týden, ani za měsíc – je to běh na delší trať.

Rostoucí tlak ze strany dodavatelů a klientů cítí zhruba polovina českých firem už teď. Měl by to pro ně být budíček, protože kvalitně zpracovaný ESG report (Zpráva o udržitelnosti) je nejen povinností, ale i vstupenkou na trh. Přitom velkou část, především z oblasti „S“ a „G“, už firmy mají velmi pravděpodobně do svých procesů začleněnou, je třeba ji jen vykázat v kontextu ESG strategie. Oblast E je pro firmy nejnovější a nejsložitější, protože obsahuje značné množství dat, která firmy doposud nijak sbírat nemusely. Právě dostupnost dat může být klíčová pro přesnost a správnost reportu.

Jsme exportní ekonomika, ESG se nám nevyhne. České firmy ale mají splněno
Řada českých firem zatím ve světě zpráv o udržitelnosti tápe. Tlak z okolních států, především Německa, a dokonce i ze strany domácích zákazníků, už přitom pociťují.

„Vzhledem k tomu, že česká ekonomika je orientována na export, bude v takovém případě sílit tlak ze zahraničí, ze zemí jako Německo, Nizozemsko nebo Francie, které vnímají ESG intenzivněji než Česká republika. Vzhledem k povaze věci se jedná o oblasti jako automobilový průmysl, strojírenství a také o společnosti s vysokou energetickou náročností,“ vysvětluje Zuzana Kubíková, vedoucí oddělení Management Consulting poradenské společnosti RSM.

„Důležité je zmínit, že mnohé povinnosti v rámci ESG firmy již dodržují. Je to třeba bezpečnost a ochrana zdraví při práci, pracovní smlouvy, ochrana oznamovatelů a podobně. Mnoho podnikatelů a část veřejnosti si myslí, že bude potřeba zcela změnit firemní kulturu a politiku, ale není to tak. České i evropské firmy jsou především v ukazatelích S (social) a G (governance) už teď velmi úspěšné.“

Pokud se podíváme například na téma zaměstnanci a pracovní síla, firmy již zcela jistě mají zaručené dodržování zaměstnaneckých práv díky pracovním smlouvám. Většina firem má v současné době též zavedené směrnice týkající se zamezení diskriminace, pokrývající diverzitu a inkluzi a dodržení zdraví a bezpečnosti práce pro zaměstnance.

Téma dodržování lidských práv se českých a evropských firem může dotknout spíše v rámci dodavatelského řetězce. Nově platí, že je třeba své dodavatelé znát a prověřovat jejich ESG faktory.

Téma společenské angažovanosti také není českým firmám cizí, zahrnuje aktivity, které firma podniká ve prospěch komunit, charitativní činnosti a dobrovolnické práce.

Jde tedy o to spíše se podívat, jaké aktivity již firma podniká, a vyhodnotit, zda jí něco nechybí nebo zda nemůže něco dělat lépe. Přesto se ale firmy mohou potkat i s novými tématy, jako je transparentnost odměňování, aktivní podpora diverzity a větší důraz na dodržování pracovní doby a work life balance. Tato témata jsou populární především u nastupujících generací pracovní síly a také v západním světě.

Tlak ze zahraničí firmy cítí už teď, bude jen sílit
Podle RSM bude v nejbližší době sílit hlavně tlak ze zahraničí, který „donutí“ nakonec všechny společnosti brát ESG vážně. Už samotný fakt, že Česko je velmi úspěšná ekonomika v exportu, podle RSM ukazuje, že standardy udržitelnosti se zde náležitě plní, je však důležité si tuto laťku udržet. O to větší pozornost je třeba ESG reportingu věnovat. Půjde totiž nejen o „vysvědčení“, které bude povinné, ale dokonce přímo o vstupenku na trh.

Od roku 2022 je totiž téměř 50 tisíc firem v EU povinno dodržovat novou směrnici CSRD, která vyžaduje jednotný reporting o udržitelnosti v deseti klíčových oblastech, jako je například klima, biodiverzita, pracovní síla a obchodní chování. Od roku 2023 se také vyvíjejí sektorové standardy pro klíčové oblasti jako energetika či doprava, s povinností reportingu od roku 2025.

Smyslem ESG reportingu by pro firmy mělo být posilování transparentnosti a důvěry u investorů a zákazníků. Důležité pro ně totiž bude nejen vyhovět legislativě, ale získat i konkurenční výhody díky efektivnějšímu využívání zdrojů a lepším vztahům s partnery.

Celkově ESG reporting představuje nejen splnění právních požadavků, ale klíčový prvek strategie udržitelného a odpovědného podnikání.

Podceněním ESG nepřijde firma jen o výhody, ale připraví si řadu obtíží
Nedodržení ESG povinností může mít pro firmy velmi vážné finanční důsledky, včetně pokut a sníženého přístupu k financování. Investoři a věřitelé stále více zvažují ESG faktory při poskytování kapitálu, což může vést k vyšším úrokovým sazbám pro firmy nesplňující standardy. Nedostatečný ESG reporting také poškozuje reputaci firmy, snižuje prodej a může vést k odchodu zákazníků a zaměstnanců, kteří hledají společensky odpovědnější pracovní prostředí. Je totiž důležité myslet na to, že ESG report opravdu odráží realitu života uvnitř firmy a to, jak bere své podnikání vážně.

Firmy, které nesplňují ESG kritéria, tak mohou vyvolat například dojem, že nejsou seriózními obchodními partnery. Riskují tak ztrátu obchodních příležitostí, vyloučení z tendrových řízení a přerušení různých partnerství. Sankce spojené s novými legislativními požadavky (jako je třeba právě směrnice CSRD) mohou vést k dalším bolestivým sankcím.

Celkově je ESG reporting nezbytný pro dlouhodobou udržitelnost a konkurenceschopnost firmy. Kdo nad reportem mávne rukou, může na tom dokonce vykrvácet. Tak to ale už u podnikání bývá obecně a ESG to jen zdůrazňuje. Firmy by jej měly brát jako příležitost, protože pokud report najde některé nedostatky a firma je napraví, velmi pravděpodobně se taková změna reálně pozitivně promítne do její konkurenceschopnosti.

Bez ESG se na trh firmy nedostanou, pro zahraniční partnery zvedne cenu české práce
K pročištění trhu ale stejně podle RSM dojde. „Předpokládáme, že časem na trhu dojde k rozdělení na ty, kteří nebudou mít nastavenou strategii ESG a nebudou podnikat kroky k přechodu na udržitelnější přístup k businessu, a na firmy, které se adaptovaly. Právě ty budou mít budoucnost. Reportování je jedna věc, ale dodržení závazků v rámci definované strategie je věc druhá. Je tedy třeba ji opravdu promyslet, říct si, co je pro danou firmu reálné a jakým směrem svou strategii chce ubírat,“ tvrdí Zuzana Kubíková.

Problematické ovšem je, že doposud vládne mezi podnikateli i auditorskými společnostmi chaos. Prozatím ani poradenské společnosti netuší, jak bude probíhat nefinanční audit, a podle RSM jsou všichni teprve na začátku cesty. Nejvýhodnější ovšem bude se po ní vydat rovnou a neodkládat ji na později.
Jde totiž i o budoucnost české ekonomiky. Pokud naše společnosti nepoleví a své ESG kvality řádně zauditují, bude to pro dovozce českého zboží známkou kvality a serióznosti. Česko by se tak mohlo vymanit z koloběhu nízké ceny práce.

Dlouhodobě ESG firmám peníze může spíše ušetřit
Cesta udržitelnosti je trnitá, ale na jejím konci může podnikatele čekat přece jen odměna, a to jak ve zvýšení atraktivity pro zahraniční klienty, tak i v podobě snížených nákladů. Krátkodobě se sice investice do ESG může zdát velká, ale její zavedení se může promítnout do způsobu, jakým firma funguje, a výrazně tak pomoci získat nové zakázky a udržet si postavení na trhu.

Ve výsledku by tedy pro většinu firem měly tyto skutečnosti znamenat méně nákladný provoz, optimalizaci využitých zdrojů, lepší hospodaření a přilákání nové pracovní síly, businessového potenciálu a přístupu k financování. „Věříme, že se firmám počáteční investice vrátí,“ shrnuje Kubíková.

Kolik ale ESG reporting stojí? Cena se u každého subjektu bude pohybovat někde jinde. „Ráda bych se vyhnula konkrétním částkám, ale může jít o desetitisíce korun až milion. Záleží opravdu na velikosti firmy, odvětví a náročnosti procesů,“ odhaduje Kubíková. Společnost by ovšem neměl ESG audit stát více než ten finanční.

(tz)