Akce Šťastné Česko 2016, která se konala 18. května v nabitém sále Lucerny, jen ukázala, že priority manažerů i široké veřejnosti se mění. Ve 21. století již nejde jen o zvyšování HDP, zisků společností, akciových bublin, atd. Jde o kvalitu života ve zdravé společnosti a na zdravé planetě. S tímto přístupem přišla i Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj (CBCSD) již v roce 2015 ve své VIZI 2050 ČR, kterou představila také premiérovi a Radě vlády pro udržitelný rozvoj. Proto se také CBCSD jako partner k akci Šťastné Česko přihlásila. Akci podpořili svou účastí a vystoupeními významní čeští manažeři, např. Ctirad Hemelík a Jan Mühlfeit (členové ČMA), dále Karel Janeček, Sanjiv Suri (Zátiší Group), Jannis Samaras (Kofola) a James Cusumano (zámek Mcely). Ze zahraničí se zúčastnili např. známí spisovatelé Eric Pearl a Deepak Chopra.

Z programového prohlášení organizátorů vyjímáme: U hrubého domácího produktu se častým zdůrazňováním hospodářského růstu často zapomíná, komu by měl tento růst sloužit. Kdo jiný než my sami máme moc a sílu být šťastní, uvidět štěstí a tvořit si své štěstí. A tím tvořit naše šťastné rodiny. A šťastné firmy a organizace. A šťastná města, kraje a zemi. Štěstí není třeba vyměnit za peníze, majetek a prosperitu. Štěstí je stav bytí a názoru na život.

Základní teze nově vznikajícího nadačního fondu je komunikovat téma Štěstí k široké veřejnosti. Hrubé domácí štěstí (HDŠ) je koncept, který se snaží vyjádřit míru kvality lidského života a rozvoje společnosti pomocí přesnějšího ukazatele, než jakým je hrubý domácí produkt. Hrubé domácí štěstí je alternativou k tradičnímu pojetí hrubého domácího produktu. Věříme, že koncept HDP je dnešní dobou a potřebami lidí již překonaný a nenaplňuje podstatu dobrého, prosperujícího a šťastného života. 

Původní myšlenku uvedl v roce 1972 bhútánský král Džigme Singjä Wangčhug jako ukazatel, který má pomoci k vytváření takové ekonomiky země, která podporuje místní kulturu. Ukazatel se prakticky používá při posuzování plánů rozvoje Bhútánu. V červenci 2011 Bhútán prosadil, aby se koncept HNŠ projednával v OSN. V nezávazné rezoluci byly členské státy vyzvány k návrhům vlastních kritérií pro HNŠ.

Nejšťastnější lidé planety Země prý žijí v Kostarice. Vyplývá to z čerstvého indexu šťastné planety (Happy Planet Index, HPI), který sestavují britské společnosti New Economics Foundation a Friends of the Earth. Kostaričany v žebříčku štěstí následují obyvatelé Vietnamu a Kolumbie. Z afrického kontinentu jsou nejspokojenější Alžířané, mezi Evropany pak Britové.

Společnosti tentokrát srovnávaly 151 zemí, mezi nimiž je Česká republika až na 92. místě, zatímco Alžírsko na 26. a Británie na 41. příčce. Kritériem pro stanovení HPI je spokojenost obyvatel, průměrný věk, jehož se dožívají, a také zátěž, již za sebou nechávají v životním prostředí.

Britové jsou nejspokojenějšími v Evropě a také mezi bohatými státy skupiny G8. HDP přepočítané na jednoho Brita třikrát převyšuje HDP v Kostarice a průměrný věk života je tam delší o necelý rok. Ve srovnání s Kostaričany ale za sebou Britové nechávají téměř dvojnásobnou ekologickou zátěž. Jak poznamenal britský tisk, kdyby se podobně chovali všichni, potřebovalo by lidstvo ne jednu, ale tři planety.

Žebříček byl sestaven na základě dotazování 1000 občanů každé země. Faktory měřené ve třech posuzovaných kategoriích měli oznámkovat čísly od jedné do deseti.

Z Evropanů jsou nejblíže Britům Němci (46. místo) a Francouzi (50). Bohatí Američané s průměrným věkem přes 78 let jsou až na 105. místě a ačkoli se cítí subjektivně o něco šťastnější než Britové, způsobují ještě těžší ekologickou zátěž než oni.

Očekávaná délka života v ČR je 77,7 roku, index osobního štěstí v ČR dosáhl hodnoty 6,1, ale známka ekologické zátěže činí 5,3. To je víc než v případě Slováků. Ti skončili na 89. místě, žijí v průměru 75,4 roku, avšak životní prostředí zatěžují méně než Češi (4,7). Poslední místo v tabulce patří Botswaně. Její obyvatelé sice planetu ve srovnání s Američany a Evropany šetří (známka 2,8), avšak necítí se šťastní a průměrně se dožívají jenom 53,2 roku. Jenom o dvě místa před nimi je překvapivě bohatý Katar, zatěžující planetu vůbec nejvíc ze všech sledovaných zemí.

Ivo Gajdoš, Viceprezident, CBCSD