Zhruba před rokem jsme vás informovali o projektu v rámci Evropského sociálního fondu a operačního programu Zaměstnanost s názvem Společný postup sociálních partnerů k přípravě odvětví na změny důchodového systému – etapa II. Může pomoci zjistit důležité prvky a praktické problémy spjaté s pozdějším odchodem pracovníků do starobního důchodu. Projekt řeší Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR (KZPS) spolu s Českomoravskou konfederací odborových svazů (ČMKOS) ve spolupráci s odbornými partnery, k nimž pro odvětví silniční dopravy patří také Společenství autodopravců Čech a Moravy (SAČM) spolu s Odborovým svazem dopravy (OSD). Lze říci, že z projektu vzešlo mnoho užitečných poznatků. 

Ukázala se však potřeba mnohem hlubšího poznání mnohých dalších souvisejících problematik. Kupříkladu, pokud jde o silniční dopravu, rizikových faktorů ovlivňujících práci profesionálních řidičů v osobní i nákladní silniční dopravě, jejich analýzu a nacházení východisek. Zkoumat je nutné i možnosti firem plnit do budoucna významnou roli v personální, pracovně právní a sociální oblasti a rovněž zaměření se na odpovědnost samotných zaměstnanců jak za své zdraví, tak zvyšování kvalifikace či rekvalifikace v určité etapě profesního života. Třeba tehdy, kdy již nebudou schopni ze zdravotních či jiných důvodů svoji profesi vykonávat.  Projekt odstartoval v roce 2016 a v současné fázi, jak jsme ve spolupráci se SAČM zjistili, se k jednotlivým okruhům otázek konají tzv. kulaté stoly.

Ten současný je zaměřen na vliv povolání řidiče na jeho zdraví, zejména na pohybový aparát, prevenci atd. Na jednom ze setkání jsme byli přítomni. Organizoval ho dr. Lubomír Ondroušek, první místopředseda SAČM, a s čistým svědomím lze říci, že to byl skutečně velmi užitečně naplněný čas. Kulatého stolu se zůčastnili lidé z větších i menších dopravních firem, samozřejmě řidiči kamionů a autobusů, byli tu také personalisté z velkých dopravních společností, ale nechyběli ani někteří majitelé či vrcholoví manažeři. Ty kromě jiného zajímal vliv profese na zdraví zaměstnanců i praktické zkušenosti, jak jako firma postupovat třeba v prevenci, anebo jak může lepší technická vybavenost interiéru vozidel pomoci eliminovat, anebo alespoň oddálit zdravotní obtíže řidičů. Třeba uzpůsobením sedadel, pozicí volantu či opěrek hlavy různorodým tělesným proporcím a individuálním požadavkům řdičů.

Nechyběli tu samozřejmě ani ti, kdo budou podobná další setkání připravovat, protože každá dobrá zkušenost se hodí.  Odborný seminář vedla zkušená lékařka z kliniky rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze MUDr. Bc. Petra Sládková, Ph.D. A také proto byl nejen její výklad doplněný o zkušenosti z oboru i odpověďmi na dotazy přítomných generované rozmanitou praxí. Hlavního tématu Vliv povolání řidiče na jeho zdraví, zejména na pohybový aparát, a role prevence, se dotýkala specifikace základních problémů řidičů ve vztahu k pohybovému aparátu, a těch rozhodně s přibývajícím věkem nebývá málo. Od bolestivosti páteře, zvláště v bederní krajině, přes postižení ramenních či kolenních kloubů, což se může později projevovat i v rychlejší únavě apod. Byly nastíněny možnosti, jak těmto jevům předejít či je oddálit. Neřešit je znamená potýkat se později až s chronickými obtížemi. Nechyběly rady, jak v takových případech postupovat z hlediska prevence, co v tom může udělat každý řidič sám nebo firmy ve formě benefitů či dalších forem péče. Hovořilo se také o hlavních zásadách konzervativní – rehabilitační terapie, ale i o tom, co z hlediska prevence, jak již bylo zmíněno, dokáže ovlivnit kvalitní technické vybavení interiérů vozidel. Vždyť možnost seřízení vyhovujícího posedu řidiče různé výšky s ohledem na tělesné proporce ať již z hlediska úpravy sedadla všemi směry, volantu, opěrky hlavy, variability odpružení, eliminování vibrací z podvozku a mnoho jiných „vychytávek“ rozhodně kvalitativně olivňuje celkový komfort v práci řidiče, a tedy dotýká se i jeho kondice. Důležité je rozvněž správné využívání klimatizace, zejména v partných letních dnech, neboť i zde dělají řidiči, profesionály nevyjímaje, vážné chyby při nastavení teploty uvnitř kabiny ve vztahu k venkovní teplotě. 

Zvláště v diskuzi se pak probíraly mnohé praktické záležitosti, které na jedné straně mají řidičům zlepšit pracovní podmínky, ale na druhé se mnohé promítají do často opačného extrému. Týká se to třeba pracovní doby řidičů, přestávek, kde v praxi existuje řada odlišností podle toho, kde a jak řidič působí, zda v mezinárodní přepravě, linkové osobní dopravě, či v městské přepravě osob. Na škodu věci mnohdy zákonodárci či úředníci nerespektují tyto zvláštnosti a řidiče zařazují do jedné škatulky.  Zazněly výtky také k tomu, proč není dosud stanovena a specifikována u řidičů nemoc z povolání. Hovořilo se rovněž o možnostech odškodnění, přičemž anglický model jednorázového odškodnění v přepočtu ve výši 50 000 korun není asi tím, co by čemukoli napomohlo. Jiným problémem je fakt, že výrobci vozidel nejsou nikterak motivováni ke zlepšování ergonometrických vlastností zařízení v kabinách vozidel a vše je jen o penězích, což je pro mnohé naše dopravce limitující. Zvláště, když hovoří o současné zhruba dvouprocentní ziskovosti. Tady je zřejmě prostor pro zdravotní pojišťovny, a třeba i stanovení základních technických parametrů ze strany státní správy. A vztah něterých řidičů a podnikatelů v jedné osobě k vlastnímu zdraví či přispívání si na důchod? Často je slyšet: „Splácím úvěr na vozidlo, mám dvě děti, pracuji do úmoru a z čeho bych si měl připlácet na důchod; však nějak bude...“ I to se dá v případě jednotlivců pochopit, avšak nastává doba nezbytné osvěty. Není jiné cesty, než aby se lidé sami chopili iniciativy něco se sebou dělat. Zodpovědnost každého je jasná a nelze se jí vyhnout. Je to ale současně výzva pro zaměstnavatele a nakonec i pro stát. Každý zde musí plnit určitou roli, mají-li pracovníci odcházet do starobního důchodu v pozdějším věku. Na podzim budou kulaté stoly pokračovat a zahájí se i série informačních seminářů, určených především pro řidiče autobusů a kamionů. Příští rok se uskuteční konference, která zobecní poznatky z realizace projektu – v tomto případě z ranku osobní a nákladní dopravy – a tím projet vstoupí do závěrečné etapy.

Jiří Novotný