Společenská odpovědnost firemjako cesta k prosperitě celé společnostiBýt prospěšný ostatním. Držet slovo. Chovat se tak, aby se člověk mohl podívat do očí sousedovi. Pomoci tam, kde by to mělo být samozřejmostí. Principy, které ctí pražský Metrostav a.s. již dlouhou dobu. Ne vždy se tomu říkalo společenská odpovědnost. Dnes ano, a v celém světě.

Personální ředitel společnosti Metrostav Tomáš Zámečník přebral loni cenu Společenasky odpovědná organizace

Snad proto, abychom si ostřeji uvědomovali, že naše planeta, zdraví, životní prostředí, energie, jsou limitovány tím, jak se budeme chovat. Zdánlivě prosté. Morální. Metrostav a.s. tyto principy chápe a ctí. Ne náhodou loni právě za společenskou odpovědnost získal navýsost prestižní ocenění v Národní ceně ČR. Protože se blíží vyhlášení dalších vítězů, připomeňme filozofii společenské odpovědnosti právě v této firmě. Na otázky odpovídal personální ředitel Metrostavu a.s. Mgr. Tomáš Zámečník, MBA:

V roce 2016 se stal Metrostav a.s. vítězem v Národní ceně ČR za společenskou odpovědnost a udržitelný rozvoj v kategorii Společensky odpovědná organizace – podnikatelský sektor. Je to ocenění výjimečné a jistě inspirující. K jakým úvahám či aktivitám vás přivedlo?

Ocenění nám udělalo upřímnou radost. Jak asi víte, Metrostav je na českém trhu bezmála padesát let. Vždycky jsme se snažili být svému okolí, svým sousedům prospěšní. Nedávno se tomu začalo říkat corporate social responsibility nebo trochu nehezky česky společenská odpovědnost firem. To je termín ze sféry manažerského žargonu, který je nám při vší úctě a vzdělání trochu vzdálený. A tak jsme chtěli vědět, zda to, co děláme pro svoje okolí, je ta společenská odpovědnost, to CSR o kterém se tolik mluví. A vida, je to tak. Dělali jsme to celou dobu, měli to za samozřejmost a teď, když se to dostalo do módy a dostalo to i krásné anglické jméno a zkratku, jsme za to dostali hned první cenu.

Jak jste potvrdil, společenské odpovědnosti se věnujete již léta a máte v tomto směru cenné zkušenosti. Jak tedy nahlížíte na tuto iniciativu jako celek, jaká je vaše filozofie? Čeho byste rádi dosáhli?

Naše filozofie stojí na našich sdílených hodnotách a našem mottu. Každý náš spolupracovník vám řekne, že sdílenými hodnotami v našem koncernu jsou profesionalita, důvěryhodnost a stabilita. Naše motto zní: Držíme slovo. Zní to jednoduše, vím. Ale v tom je to kouzlo, protože participovat mohou všichni – jak naši manažeři, tak dělnický personál.  Přáli bychom si, aby nás široká veřejnost vnímala kladněji než doposud. Trápí nás například, že v České republice je v módě opovrhovat velkými stavebními projekty a podezírat velké stavební firmy z korupčního jednání. Osobně to příliš nechápu. Přestože tunelem Blanka projelo nedávno padesátimilionté auto, je to nejdelší a nejmodernější tunelový komplex ve střední Evropě, Pražané ho stále vnímají negativně. Pochopte, že my jsme hrdí na to, že jsme postavili Blanku, pražské metro, spousty kilometrů dálnic, silnic a železnic a bezpočet užitečných budov. Jsme hrdí, že jsme zlepšili infrastrukturu a pomohli šetřit životní prostředí. Ale mrzí nás, že uživatelé staveb, které jsme postavili, nedoceňují úsilí všech, kteří se na stavbě podíleli. Tady je potřeba říci, že s tímto přístupem se setkáváme pouze v České republice. Například ve Skandinávii či v Polsku, kde se rovněž silně angažujeme, je situace zcela jiná. Tam jsou občané hrdí jak na stavbu, tak na jejího zhotovitele. 

Nakolik je téma společenské odpovědnosti silné a potřebné pro vás osobně?

Asi jako každý člověk cítím potřebu své okolí pozitivně ovlivňovat a navazovat konstruktivní a reciproční vztahy. Myslím, že si uvědomuji lokální i globální problémy dneška, a to jak v kontextu vztahů lidstva k životnímu prostředí, tak v kontextu vztahů vzájemných. Chápu, že problémy, kterým lidstvo aktuálně čelí, jsou reálné a naléhavé.  Zároveň ale věřím, že jsou řešitelné. Jsem tedy rád, že pracuji v dostatečně silné firmě, resp. skupině firem, která může jít příkladem, a která má možnosti něco změnit. Že jsem součástí veliké party lidí – celý náš koncern má kolem 5000 zaměstnanců – která chce být společensky prospěšná a zodpovědná. Jsem přesvědčen, že společenská odpovědnost firem může být cestou k vzájemnému respektu, porozumění a k prosperitě celé společnosti.

Rozvoj technologií, využívání surovin, plýtvání energiemi a zdroji vůbec, potenciál lidských schopností, to vše jsou kategorie ne­jen pro vizionáře, ale pro každodenní praxi, která by měla být právě tou odpovědnou s ohledem na další generace. Myslíte, že to ještě dlouho potrvá, než si to většina lidstva uvědomí?

Myslím, že lidstvo nakonec najde cestu zcela udržitelného rozvoje. Obávám se ale, že to bude cesta trnitá a dlouhá. Jak dlouhá, to si netroufám odhadnout. Jako personální ředitel věřím v lidský potenciál a myslím, že většina problémů dneška je řešitelná výchovou, dialogem a zodpovědným vzděláváním. Proto je jednou z našich stěžejních aktivit projekt Zruční učni, kterým společnost reaguje na nedostatek mladých lidí v oboru. Projektem přímo podporuje rozvoj řemesel, učňovského školství a dává příležitost formou konkrétní podpory žákům, často ze sociálně slabších rodin. Spolupracuje s šesti učňovskými a odbornými školami ve více regionech České republiky. Metrostav tradičně investuje i do výchovy nových spolupracovníků podporou vysokých škol a mezi vysokoškoláky se tradičně umísťuje jako vysoce žádaný zaměstnavatel. Podnik má ale i svůj Senior klub, který už třináct let pomáhá jeho bývalým zaměstnancům, kteří zde mnoho let pracovali a již odešli na zasloužený odpočinek. Je to jedinečný projekt svého druhu v České republice a aktuálně sdružuje přes 300 členů.

Co pěkného se Metrostavu v poslední době podařilo právě z pohledu udržitelnosti a společenské odpovědnosti? 

Těch aktivit, které vůči svému okolí vyvíjíme, je celá řada. V Metrostavu je například běžné dárcovství krve. V rámci projektu Daruj krev s Metrostavem věnovali od roku 2005 zaměstnanci firmy přes 500 litrů krve. Firma sponzoruje dvě pražská divadla, celou řadu sbírek a charit, vzdělávacích a sportovních akcí a podporuje hendikepované spoluobčany. Firma zaměstnává přes čtyřicet pracovníků s nějakým zdravotním handikepem, včetně vozíčkářů. Velmi dobře funguje spolupráce s Českou asociací paraplegiků, která pomáhá s výběrem a sama možné zaměstnance doporučuje. Každý, kdo měl možnost integrovat do svého týmu hendikepovaného, ví, kolik vedlejšího pozitivního vlivu, kromě práce samotné, má jeho přítomnost na tým. Zcela unikátním počinem v oblasti sportu a podpory hendikepovaných bylo generální partnerství na Metrostav Handy Cyklo Maratonu, který v podmínkách extrémního cyklistického závodu sdružuje zdravé i hendikepované. Závod byl štafetou čtyř a osmičlenných týmů, které musely za 111 hodin ujet 2222 km napříč čtrnácti kraji. Členem týmu byl vždy minimálně jeden hendikepovaný závodník. Metrostav vyslal do závodu nejen tři osmičlenné týmy, ale i třicet dobrovolníků, kteří pomáhali s přípravou a organizací. Zaměstnancům, kteří se do akce zapojili jako závodníci nebo dobrovolní organizátoři, poskytl podnik placené volno. 

Chcete být rovněž nositelé vzorů chování. To mne zaujalo. Co si pod tím mohu představit?

Celý náš koncern, kterému říkáme Skupina Metrostav, se řídí etickým kodexem, který vyjadřuje sedm mravních principů a stanovuje pravidla žádoucího chování a jednání pro společnosti Skupiny, její pracovníky a spolupracovníky. Etický kodex nás všechny zavazuje k důslednému dodržování zákonů, netoleranci korupce a ke společenské zodpovědnosti. Dále nás zavazuje ctít lidská práva, nepřipouštět diskriminaci a střet zájmů. Popisuje však také způsob, jakým mohou pracovníci Skupiny nahlásit jeho porušení a pro tyto případy jim garantuje ochranu.  Náš etický kodex tedy definuje vzory, ale i vzorce chování, které vyžadujeme nejen od sebe, ale i od třetích spolupracujících osob. Má to jednu výjimku, a tou je případ, kdy náš partner disponuje etickým kodexem přísnějším. V takovém případě se řídíme kodexem partnera. Operujete pojmem Firemní občanství.

Chcete být dobrým sousedem, pomáháte tam, kde podnikáte. A příklad?

Příkladů bych měl celou řadu, ale dovolíte-li, uvedu jen ty dva nejnovější. Myslím, že oba z jiného úhlu ukazují, co to pro nás znamená být Metrostavák či Metrostavačka a co to pro nás znamená být dobrým sousedem a vzorem chování. Nuže příklad první. Když během rekonstrukcí na dálnici D1 začal hořet polskému kamionu u Vyškova návěs, začalo být řidičům pěkně horko. Provoz byl totiž veden kvůli rekonstrukci jen jedním pruhem a hasiči se k požáru přes kolonu nemohli dostat. Oheň se rychle šířil, a tak zasáhli pracovníci Metrostavu, kteří opodál pracovali s kropicím vozem. Požár velmi rychle uhasili, zlikvidovali nebezpečí a pomohli obnovit dopravu.  Druhý příklad je z Prahy 7, kde naši dělníci ohradili plotem kus chodníku z důvodu výstavby bytového domu. Netušili však, že tím přetnuli cestu nevidomé paní s vodicím psem. Když jsme to zjistili, tak jsme paní kontaktovali a nechali na náklady naší společnosti vodicího psa přecvičit tak, aby se nevidomá bezpečně a bez problémů dostala tam, kam potřebuje. 

Proč jste se do soutěže Národní cena ČR přihlásili? 

Jak jsem již zmínil, naše společnost se vždycky snažila být svému okolí prospěšná. Přestože jsme věděli, co všechno děláme, neměli jsme úplnou jistotu, že to děláme správně, případně, že naše okolí vnímá naše aktivity jako správné a prospěšné. A tak jsme se přihlásili do Národní ceny ČR. Potěšilo nás, že nám vítězství v národní ceně ČR pro společenskou odpovědnost a udržitelný rozvoj potvrdilo, že to, co pro své spoluobčany děláme, děláme dobře.

otázky připravila Eva Brixi foto archiv Metrostav