Jak se česká firma prosazuje na zahraničních trzích, na jakých projektech spolupracuje, jaký je pohled na budoucnost tohoto dynamického odvětví a jakým směrem se ubírá stavebnictví v ČR, prozradil v rozhovoru Jiří Oslizlo, předseda představenstva společnosti AGROP NOVA a.s., která je výrobcem uceleného stavebního systému z masivního dřeva NOVATOP.

Působíte převážně v zahraničí, jak se vaší české firmě podařilo úspěšně konkurovat v rámci Evropy velkým hráčům na trhu?

Kvalita je u nás na prvním místě, a to se z dlouhodobého hlediska ukázalo jako nejsilnější obchodní argument. Výjimečná řemeslná kvalita našich produktů je stabilní už tři desetiletí. Jsme jedním z nejmodernějších výrobců velkoplošných vícevrstvých desek a CLT v Evropě. Od začátku jsme měli to štěstí spolupracovat s těmi nejlepšími odborníky ze světa dřevostaveb, zejména ze Švýcarska. Právě díky jejich inovativním projektům jsme se hodně naučili a dnes tyto zkušenosti ze zahraničí přenášíme i k nám. A ještě jednu důležitou věc mě naučili – dřevo se musí zhodnocovat. Nezvyšovat objem, ale hodnotu. I proto inovujeme, abychom našim výrobkům dali co nejvyšší přidanou hodnotu. Například u našich designových akustických panelů zhodnotíme kubík vstupního řeziva více než dvacetinásobně, ve stěnovém panelu čtyřnásobně. Stojí to sice mnohem více úsilí, přemýšlení, času i financí, ale bez toho bychom ustrnuli.

Uvedl byste příklady velkých projektů v zahraničí, za nimiž stojíte?

Jedním z příkladů je logistické centrum firmy Kuratle&Jaecker ve švýcarském Märstettenu, které je s téměř hektarovou skladovací plochou největším logistickým centrem postaveným ze dřeva v Evropě. Navíc díky použitým mate­riálům stavba uvázala téměř 3500 tun CO₂.

Tato hala byla postavena pouze za 34 týdnů od prvních zemních prací až po uvedení do provozu. Celkově jde o inovativní přístup, který mění pohled využití dřeva k výstavbě logistických a průmyslových objektů. Dřevo se stává více než jen alternativním řešením – je to prestižní a ekologicky odpovědná volba pro budoucnost. Podobným projektem je hala na výrobu helikoptér o rozloze 2800 m², kde dřevo v konstrukci vyhrálo nad ocelí. Dalšími příklady jsou impozantní konstrukce střechy Hillmaru Country Clubu v Jižní Koreji, připomínající majestátní velrybu, v délce 160 m a ploše 5300 m², nebo unikátní komplex bytových domů v Paříži.

V cizině vás znají, ale obchodujete a stavíte také v České republice?

Ze začátku jsme se orientovali na Švýcarsko, Rakousko a Německo, později na Itálii a Francii. Dnes máme zakázky v mnoha zemích Evropy, Skandinávii, Jihoafrické republice i Jižní Koreji a aktuálně řešíme poptávky do USA, Kanady a Austrálie. Export v posledních letech tvoří 85 % celkových tržeb. Česká republika sice není velmocí dřevostaveb, ale zájem o ně dlouhodobě roste. Zakázky se od rodinných domů významně posunuly do komerčního a veřejného sektoru. Svou roli v tom bezesporu sehrálo i CLT (Cross laminated timber – křížem lepené dřevo), jeden z nejperspektivnějších konstrukčních systémů ve světě, jehož benefity jsou v mnoha ohledech nepřekonatelné. Samozřejmě má i své limity a mělo by se používat tam, kde efektivně zúročí své výhody.

Mezi příklady z České republiky patří komunitní centrum v Mnichově Hradišti, Environmentální vzdělávací centrum Natura Park v Pardubicích, kanceláře experimentální stavby LIKO Noe, mateřské školy Všetaty a Buková nebo školní třídy v Nučicích a v Praze-Čakovicích, ale i penziony či nástavby hotelů. Brzy se veřejnosti představí i první česká čtyřpodlažní administrativní budova postavená z CLT a jsem velmi pyšný, že si osvícený investor přizval ke spolupráci i nás.
Rád bych své životní zkušenosti ze zahraničí zúročil a pomohl přenastavit české myšlení a způsoby stavění. Protože stavět ze dřeva není nutný kompromis pro naplnění ESG reportů, ale prestiž a společenská odpovědnost, způsob, jak respektovat přírodu a zabezpečit kvalitu života i pro budoucí generace.

Co nového chystáte ve své nabídce?

Jako výrobce konstrukčních a plošných prvků z křížem lepeného dřeva se chceme stát dodavatelem ucelených systémových konstrukcí i pro vícepodlažní stavby, včetně bytových, komerčních a škol. Zaměřujeme se na skeletovou výstavbu i modularitu. Svůj sortiment v letošním roce rozšiřujeme o standardní CLT panely splňující nejvyšší nároky na statiku a požární odolnost. Pracujeme na řešení lehkých obvodových plášťů na bázi dřeva, ale také na sortimentu dřevěných fasádních desek se speciálními metalickými nátěry. V oblasti prostorové akustiky rozšiřujeme portfolio dřevěných akustických panelů a nově jsme do sortimentu zařadili desky s připraveným spojem, které si pro svou snadnou manipulaci a montáž vysloužily název Easy Board. Zásadně usnadní práci řemeslníkům i kutilům.

Která země vás nejvíce inspiruje a proč, pokud jde o rozvoj vaší firmy?

Nejvíc inspirace stále čerpáme ze Švýcarska. Světové know-how dřevostaveb a jeho současná špička je koncentrována zde. Právě tady jsem potkal jednoho z nejlepších dřevoinženýrů na světě, Hermanna Blumera, který stál u zrodu našeho žebrového elementu, ale i celé řady dalších projektů, na kterých jsme měli tu čest spolupracovat. Švýcaři obecně nejsou tak striktně svázaní certifikáty a normami jako zbytek Evropy a jsou otevření, protože nezapomněli používat zdravý selský rozum. Tady platí jednoduché pravidlo, co lze nakreslit a spočítat, lze i postavit, což jsou slova právě pana Blumera. A ta mě motivují k postavení vlastní výrobní haly, samozřejmě ze dřeva. Chci překonat české předsudky a dokázat, že dřevěné haly u nás nejsou sci-fi. Sami už se na mnoha podobných projektech po celém světě roky podílíme.

Evropská unie, v rámci své ambiciózní Zelené dohody (European Green Deal), si klade za cíl dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 a snížit emise CO₂ o 55 % do roku 2030. Tento cíl vytváří tlak na stavebnictví, které patří do největší skupiny přispěvatelů. Vidíte dřevo jako cestu splnění stanovených cílů?

Stavebnictví je odpovědné za 40 % energetické spotřeby (po dobu výstavby i provozu) a více než třetinu emisí CO₂. Čeká nás velká výzva do roku 2030. Dřevostavby jsou v souladu s cíli taxonomie EU, a to z několika důvodů. Dřevo, jako obnovitelný materiál, při svém růstu pohlcuje CO₂ a zůstává zachyceno v konstrukci během celé její životnosti. Tento fakt snižuje emise CO₂ výrazněji než u jiných stavebních materiálů až o 28 %. Dřevěné konstrukce nejenže přispívají ke zmírňování klimatických změn, ale přinášejí celou řadu dalších benefitů, které už byly popsány nesčetněkrát. Naše firma ale nechce podléhat módním trendům a tlačit dřevo všude a za každou cenu s cílem spasit planetu. Doporučujeme ho používat výhradně tam, kde zúročí své přednosti před jinými materiály. U vícepodlažních staveb si dřevo obhájilo své nové místo vedle tradičně používané oceli, skla a betonu. O takových stavbách mluvíme jako o hybridních. Právě vhodně zvolená kombinace těchto materiálů pomáhá vytvářet funkční, unikátní a zároveň k přírodě a člověku šetrné projekty. A to mi dává smysl.

Jaké transformace ve stavebnictví očekáváte v České republice?

Transformace bude záviset na legislativě v ČR, odvaze developerů realizovat pilotní projekty a bankovním sektoru poskytovat výhodnější financování pro dané typy staveb. Vnímám postupné bourání bariér, aktuálně i v České republice vyrůstají velmi pokrokové dřevěné stavby, což mě nesmírně těší. Podle mého názoru i plánovaná legislativní úprava, umožňující výstavbu budov ze čtyř na šest podlaží, bude pro dřevěné konstrukce optimální. S odstupem pozoruji celosvětovou soutěž, kdo postaví nejvyšší dřevostavbu, protože osobně zastávám názor, že u výškových budov bychom měli zůstat u hybridních konstrukcí ze dřeva, oceli i betonu.

Určitě dokážete charakterizovat brzkou budoucnost stavění ze dřeva...

Velký potenciál vidím v dřevěných bytových domech, kancelářských objektech, ale i výrobních a skladovacích halách. Pozoruji, jak tento trend roste v zahraničí, myslím, že brzy ovlivní i Českou republiku. Věřím, že do pěti let budou stavby na bázi dřeva zastávat mnohem vyšší podíl i v komerčním sektoru. Dřevo je zcela v souladu s prosazovanou udržitelnou výstavbou a má pozitivní dopad na snižování emisí CO₂ jak při výstavbě, tak během provozu takových budov. Další, a za mě dost zásadní transformací ve stavebnictví nejen u nás, bude modulární výstavba. Tomuto trendu nahrávají dvě skutečnosti – zaprvé nedostatek kvalifikovaných pracovníků na staveništi a zadruhé čas výstavby. Jednotlivé moduly se montují přesně podle projektové dokumentace ve výrobní hale, kde je jejich kvalita prefabrikace trvale pod dozorem odborníků.

za rozhovor poděkovala Eva Brixi